Břetislav Olšer
17. 3. 2015 blog idnes
Ani údajná smrt Fidela Castra a milenky severokorejského vůdce Kim Čong-una zpěvačky Hjon Song-wol snad nevyvolala tolik spekulací a konspiračních teorií, jako skoro tucet dnů nezvěstnosti Vladimíra Putina. Ruský prezident se však k nelibosti Západu po jedenácti dnech horlivých teorií o jeho zdravotním stavu objevil na veřejnosti. V Petrohradě jednal s kyrgyzským prezidentem Almazbekem Atambajevem. Udělal si zkrátka volno a náramně se bavil prověrkou neomaleného bulváru a pokrytectvím svých politických soků…
K bulváru si přičichla bezesporu i Petra Procházková, co po konzultacích se svým afghánským manželem zveřejňuje rovněž v Lidových novinách. Svůj k svému. Včera měla titulek: “Putiin nechce být viděn nemocen…” Na beton je to rakovina prostaty a slinivky nebo nádor na mozku, kdy mu zbývají jen tři roky život, za což může i mrtvice. Nelze prý ani vyloučit státní převrat či narození dítěte ve Švýcarsku, kde měla rodit jeho přítelkyně Alina Kabajevová. Píší světové plátky a šup s tím do Lidových novin…
Petra Procházková je zřejmě předurčena jako expertka na nekrology prezidentů; naposled to bylo faux pas, kdy psala o smrti tehdejšího gruzínského prezidenta Saakašviliho. Gauner a blázen Saakašvili, dnes hledaný Interpolem pro podvody, nechal odvysílat fiktivní reportáž o ruské invazi do Gruzie a o svém zabití, kterou uvedla gruzínská televize Imedi. V tomto paskvilu pak nic zlého netušící skuteční novináři zastavují skutečné a nic zlého netušící diplomaty, kteří vycházejí z budovy ministerstva zahraničí, kde měli jakoby “konzultovat postup po napadení Gruzie”. Výsledky údajných jednání pak, aniž tuší podraz, na mikrofon s pohnutím v srdcích komentují.
Rozčílila se i Petra Procházková: „Západní svět má možnosti, jak potrestat Rusko za agresi v Gruzii,” řekla tenkrát v reakci na fiktivní televizní reportáž” “Od mezinárodní izolace přes ekonomické sankce až po přerušení diplomatických styků. Například zrušení olympiády v Soči v roce 2014 by mělo být naprostou samozřejmostí.” (ZOH v Soči se samozřejmě uskutečnily a byly vyhlášeny jako nejlepší zimní olympiáda v historii)
A o čem byla ona skandální gruzínská reportáž? Bylo v ní mj. uvedeno: “Dnes ráno byl v Cchinvali spáchán atentát na hlavu Jižní Osetie Eduarda Kokojtyho, po kterém ruská vojska vtrhla do Gruzie,” uvedla bez varování televize Imedi. Po několika minutách přinesla další zprávu, že prezident Saakašvili padl a šéfem “lidové vlády” se stala Nino Burdžanadzeová, vedoucí představitelka gruzínské opozice. Informaci komentátora doprovázely záběry válečných operací a lidí prchajících z Tbilisi. Až po skončení půlhodinového pořadu hlasatel oznámil, že pouze šlo o “speciální reportáž o možném vývoji událostí”. Kdoví, jak reagovala “novinářka”, kdy svět obletěly skandální záběry fiktivního pohřbu Saakašviliho. Co řekla na děsivou fikci i zneužití mnohých výpovědí velvyslanců, kteří žádali o okamžité dementi.
Mezi stejné bulvární pisatelky patří i Andrea Kostlánová; posedlost senzacemi za každou cenu je jí vrozená, proto před několika dny napsala, že ruská vláda rezignovala, Putin s požehnáním ruské ortodoxní církve ztratil veškerou moc, zadržují jej vojáci, ke kterým se přidala i část siloviků – Kadyrov po setkání s Patruševem v Pjatygorsku 11.3.015 kapituloval, vyjednává se, a hraje se o čas…. Mezi hlavními pučisty má být šéf Bezpečnostní rady Ruska Nikolaj Patrušev, kterého si Putin do Kremlu přivedl z Petrohradu, šéf FSB v letech 99-08, dle tvrzení Hajdara Džemála pro gruzínskou TV, byl Patrušev, navzdory sankcím, tajně v US, kde byl i šéf FSB Bortnikov, údajně na konferenci o extrémismu ve Washingtonu ve dnech 19-20.2.015… http://kostlanova.blog.idnes.cz/c/453727/udajny-vojensky-prevrat-v-rusku.html
Obě lepé žurnalistické dívky však dopadly jako Baťa s dřeváky; ruský prezident Vladimir Putin se zhruba po tuctu dnech spekulací o jeho zdravotním stavu objevil na veřejnosti. V Petrohradě jednal s kyrgyzským prezidentem Almazbekem Atambajevem. Asi se bavil nejvíc ze všech; jeho prověrka neomaleného bulváru a mocichtivosti politických soků v čele s Chodorkovským, co 2.3.015 prohlásil, že po vraždě Borise Němcova bude Putin svržen; prověrka vyšla ruskému prezidentu na tisíc procent. Na veřejnosti se ukázal poprvé od 5. března, kdy se v Moskvě setkal s italským premiérem Mateem Renzim a s šéfem ruského nejvyššího soudu Vjačeslavem Lebeděvem. Záběry ze schůzky odvysílala televizní stanice Zvezda. Některá západní média ale „věděla“, že snímky byly údajně pořízeny již dříve.
Nejvíc se bulvár včetně Procházkové vyžíval údajnou Putinovou mrtvici nebo provedením mocenského puče v Kremlu, též se objevily spekulace o narození dítěte Alin Kabajevové, Putinově milence, olympijské medailistce v moderní gymnastice a svého času také poslankyni ruské Státní dumy. Zabrala i fikce dle studie Pentagonu, podle které byl ruský prezident postižen takzvaným Aspergerovým syndromem, tedy formou autismu, která ho prý nutí uchovávat si „maximální kontrolu“ nad překonáváním krizových situací… Resumé; mnoho povyku pro úplné nic…
Naposled nechal bulvár zemřít celebrity v Severní Korei, která skýtá svojí antiamerickou politikou především pak pro bulvár úžasné možnosti. Třeba bývalá intimní přítelkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una, o jejíž popravě loni informovala západní média. A české sdělovací prostředky se předháněly, jak co nejlíp popsat krutou popravu této hvězdy. Zprávu o hrůzné smrti bývalé přítelkyně Kim Čong-una přinesl respektovaný jihokorejský list Čosun Ilba.
Zpěvačka Hjon Song-wol byla prý zastřelena před devíti dny společně s 11 dalšími známými severokorejskými hudebníky poté, co byli usvědčeni z šíření pornografie. Informoval o tom ve list The Daily Telegraph s odvoláním na jihokorejské zdroje. Všech dvanáct umělců nakonec bylo označeno za politické disidenty a skončilo před popravčí četou. A mezi nimi právě i milenka vůdce Hjon Song-wol. Při veřejné popravě jí spolu s kolegy ze skupiny zastřelili dávkou z kulometu. Rodiny mrtvých nyní skončí podle platných zákonů v pracovních táborech. A ejhle; zpěvačka Hjon Song-wol se náhle objevila na veřejnosti živá a zdravá; promluvila na shromáždění uměleckých pracovníků v Pchjongjangu, které natáčela místní televize.
Šéf české diplomacie se opět projevil jako zvláštní charakter; když z Ruska pošlou nějakou zprávu, třeba o tom, že mají vrahy Němcova, a že byl proto zatčen člověk, co chystal též atentát na Putina, jenž letěl nad Ukrajinou, jenže v jiném boeingu, či že ruští vojáci nemohli sestřelit malajsijské letadlo; vše je okamžitě zpochybněno s odkazem na proruskou propagandu. Jakmile se ale skoro dva týdny neozve Putin, je zde znepokojení, jelikož dle Zaorálkových slov ho to znervózňuje, jak Rusové mlží a mlčí a naše vláda je neklidná; nevíme, co si o tom ruském klidu myslet… Že by výčitky svědomí a obavy ze změny… nějaké neidentifikovatelné…? Zaorálkovi totiž říkali během studia marxismu-leninismu Zao Ce-tung.-..
Exprezident Francie Valéry Giscard d’Estaing řekl, že návrat Krymu do Ruské federace je “historickou spravedlností”. “Četl jsem knihy o ruské historiii, XVIII století. Krym byl podmaněn Kateřinou II., zejména úsilím knížete Potěmkina, kdy se Rusko rozšířilo na jih do Turecka s úmyslem podmanit si Konstantinopol, ” řekl. Podle francouzského exprezidenta se dobytí Krymu nestalo na úkor Ukrajiny, která dříve neexistovala. To mi připomíná anekdotu:
Na jednáních o Ukrajině v Minsku se odehrál i tento médii utajovaný rozhovor, mezi Porošenkem a Putinem, v důsledku kterého uražený Porošenko ze zlosti na několik hodin opustil jednací sál. O co se jednalo?
Putin položil Porošenkovi řečnickou otázku, jestli zná historku o slepicích Vladimíra, panovníka Kyjevské Rusi. Putin nečekal a sám odpověděl: “Kníže Vladimír odešel z Kyjeva na hon do Novgorodu, a když se vrátil, zjistil, že všechny jeho slepice jsou pryč… a přišlo se na to, že mu ty slepice ukradli Ukrajinci.”
Porošenko navztekaně na to: “Nesmysl, tehdy ještě žádní Ukrajinci v Kyjeve nebyli”. Spokojený Putin mu s úsměvem řekl: “Tak a nyní můžeme na těchto historických základech začít jednat o Ukrajině…“
Ale zpět k Putinovi, co ho mělo dokonce unést UFO. Na záběrech z včerejší schůzky s kyrgyzským prezidentem Almazbekem Atambajevem, kterou odvysílala televizní stanice Rossija 24, Putin se uvolněně rozprávěl, letmo se usmíval a zdál se být v obvyklé formě. Atambajev navíc řekl, že ho Putin osobně před schůzkou po areálu petrohradského paláce povozil. „Nejenže chodí, ale též řídí a vozí své hosty,“ prohlásil kyrgyzský prezident. A ten ruský se jen smál, jak si udělal z bulváru a západních jestřábů dobrý den. A ti zuřili, už ani článek, urazili se na Putina, Bulvár, že nemohl dát udržet čtenáře v napětí, co se v Kremlu vlastně děje. Odpustili by mu, kdyby být dál nezvěstný vydržet ještě tak čtrnáct dnů. Západ sice moc nevěřil fámám, ale v koutku duše Obama s Merkelovou doufali, že mohli Putina unést pučisté, jako kdysi Gorbačova, přesto jimi cloumal vztek, že se jim nepovedla další, v pořadí asi dvacátá revoluce…
O to víc budou dunět vojenská monstra v konvoji Dragounů po silnicích z Lotyšska přes Česko zpět do Německa. Budou o to vzteklejší, když Putin, sotva vstal z mrtvých, hned nařídil gigantické manévry, bleskovou prověrku bojeschopnosti vojsk ruské Severní flotily. Do manévrů se zapojí 40 tisíc vojáků, přes 40 bitevních lodí a 15 ponorek. Putin prostě žije s ještě větším sebevědomím, než kdykoli předtím; byl přece jako nejpopulárnější Rus a nejvlivnější člověk planety dva týdny hvězdou médií. A kdyby si přečetl výrok Vladimíra Kučery, dalšího bulvárního, v tomto případě historika, válel by smíchy sudy nad jeho vyznáním, že by se musel “cítit jako nahý v trní, kdyby se postavit tváří v tvář agresivní Ruské federaci…” Kabaret počesku, se západními replikami… 200 let terorismu USA
Inu, ten hurónský smích by však nebyl pro směšný obsah Kučerových slov, ale z představy, kdyby se historik skutečně svlékl donaha před judistou s černým pásem a ukázal svoji svůdnou postavu…Petru Procházkovou jsem z tohoto srovnání z vrozené galantností raději vynechal; ne však kvůli tomu trní…