Mahdi Darius Nazemroaya
16. 4. 2015 Zvědavec
Názoru, že většina teroristických útoků je páchána Araby nebo muslimy, nejen chybí historická perspektiva, ale jde o neempirický argument, který souvisí s moderním orientalismem, který je velmi čilý. Samotný orientalismus je silně navázán na americký názor ohledně vyjímečnosti. Jde o oblast myšlení, kde rasistické názory a domněnka výjimečnosti se silně překrývají. Vlastně je mezi nimi jen tenká linie.
Podle zastaralého lineárního a geo-etnocentrického způsobu myšlení je jakákoliv společnost ležící východně, jakož i jižně, od USA, Kanady a západní Evropy – obzvláště od Francie a Británie, a německy mluvících zemí – považována za jinou a podřadnou. V Evropě to znamená, že všichni východně od Německa jsou buď mlčky, nebo otevřeně líčeni jako kulturně zaostalí. To znamená Balkán, slovanské národy, Albánci, Řekové, Turci, Rumuni, ortodoxní křesťanstvo a bývalé sovětské republiky.
Podle orientalistického myšlení v USA jsou dokonce ještě níže na totemu neevropské národy. To znamená lidé v Africe, Asii, latinské Americe a v Karibiku.
Stejně jako přístup o výjimečnosti i orientalistické názory jsou důležité pro podporu zahraniční politiky Washingtonu a válek coby vznešených akcí. V rámci amerického orientalistického přístupu zbytek světa, od Mexika po Irák a Rusko, potřebuje americké poručnictví a správu. To je rekonstrukce toho, co bylo nazýváno „úděl bílého muže“, který byl používán k ospravedlnění kolonizace lidí, kteří byli vnímání jako ne-bílí.
Vztah mezi terorismem a Araby a muslimy
Arabové a muslimové jsou těžištěm amerického orientalismu. Buď mlčky, nebo otevřeně jsou jak Arabové, tak muslimové líčeni jako necivilizovaní. Terorismus je v mysli mnoha amerických občanů hluboce spojován s obrázky Arabů a muslimů a to je důvod, proč se falešně věří, že většina teroristů jsou Arabové a muslimové.
Do různé míry kdykoliv, když se jedinci, kteří jsou muslimy nebo etnickými Araby, dopustí zločinu v tak zvané západní společnosti, jako v Kanadě nebo USA, je to hodnoceno buď mlčky nebo otevřeně jako něco, čeho se dopustili všichni muslimové či Arabové. Arabský a muslimský původ těchto jednotlivců je používán k vysvětlení jejich zločinů. Zločiny arabských a muslimských jednotlivců nejsou prezentovány výlučně jako zločiny jedinců, ale jako kolektivní zločin. Tyto názory ignorují fakta, že muslimové jsou největšími oběťmi terorismu.
Sedm z deseti zemí nejvíce zasažených teroristickými útoky je převážně muslimských, podle globálního teroristického indexu pro r. 2014 australského Institutu pro ekonomiku a mír, který je založen na meta-analytické globální teroristické databázi univerzity v Marylandu. Za použití maximální hodnoty deset a minimální hodnoty nula je hodnoceno systematicky celé mezinárodní společenství. Ačkoliv o definici teroristických incidentů v globální teroristické databázi univerzity v Marylandu lze jistě diskutovat, lze z jejích údajů a globálního teroristického indexu Institutu pro ekonomiku a mír učinit důležité závěry.
Lze si povšimnout několika klíčových charakteristik, pokud se čtenáři podívají na povahu a identitu pachatelů toho, co je klasifikováno jako akty terorismu v prvních 30 zemích globálního teroristického indexu pro r. 2014. První charakteristikou je, že násilí vytvářené teroristickými skupinami, kterým je přisuzováno, spadá do rámce vzpour a občanských válek, které jsou obecně přirovnávány k teroristickým aktům. Například je to případ zemí jako Somálsko, Filipíny, Thajsko, Kolumbie, Turecko, Mali, Demokratická republika Kongo a Nepál, které jsou na sedmém, devátém, desátém, šestnáctém, sedmnáctém, dvaadvacátém a čtyřiadvacátém místě. Po podrobnějším prozkoumání lze několik těchto ozbrojených vzpour svázat s mezinárodními rivalitami a mocenskými hrátkami USA a jejich spojenců. To se stává zjevným, když je provedeno více zkoumání.
Druhým charakteristickým rysem je, že většina případů terorismu v indexovaných zemích, obzvláště čím výše na žebříčku v seznamu jsou, souvisí s přímým či nepřímým zasahováním Washingtonu do jejich záležitostí. Například jde o případ Iráku, Afghánistánu obsazeného NATO, Pákistánu, Sýrie, Somálska, Jemenu, Ruska, Libanonu, Libye, Demokratické republiky Kongo, Súdánu, Jižního Súdánu, Číny a Íránu, nacházejícími se postupně na 1., 2., 3., 5., 7., 8., 11., 14., 15., 18., 19., 20., 25. a 28. místě. USA vedené války, intervence Pentagonu, USA podporované puče nebo podpora americké vlády tak zvaných „opozičních“ skupin či loutkových režimů, to vše byl základ moru terorismu v těchto zemích. Z výše uvedených zemí, podle globálního teroristického indexu, dochází k 82% úmrtí přisuzovanému teroristickým činům v NATO okupovaném Afghánistánu, Iráku, Pákistánu, Sýrii a Nigérii. Vazba na americkou zahraniční politiku by měla být jasná.
Ne všichni Arabové/muslimové jsou teroristé, ale většina teroristů jsou Arabové/muslimové?
Tvrdilo se, že pokud nejsou všichni teroristé Arabové či muslimové, tvoří většinu teroristů Arabové či muslimové. Je to pravda nebo další mýtus? Empirický pohled na údaje sestavené v USA a Evropě pomůže tuto otázku zodpovědět.
V USA, které jsou v globálním teroristickém indexu pro r. 2014 na třicátém místě, je většina teroristů ne-muslimy, podle FBI. V USA spáchali 6% teroristických činů v letech 1980 až 2005 muslimové (1). Zbývajících 94% případů a teroristů – jinými slovy drtivá většina – s Araby, muslimy nebo islámem nesouviselo (2).
Zatímco metodologie FBI u toho, co je a co není teroristický čin, je sporná, bude zde akceptována pro argumentační účely. Podle stejné zprávy FBI spáchali ve skutečnosti více teroristických útoků na americké půdě v letech 1980 až 2005 židé. Stejné údaje FBI byly zkompilovány na odkazové internetové stránce univerzity Princeton loonwatch.com v grafu, který popisuje případy teroristických útoků na americké půdě v letech 1980 až 2005 následovně: 42% hispánský terorismus; 24% terorismus extrémních levicových skupin; 16% ostatní typy teroristů, kteří nezapadají do ostatních hlavních kategorií; 7% židovští teroristé; 6% muslimští teroristé; a 5% komunističtí teroristé (3).
Zatímco muslimští teroristé provedli na americké půdě v letech 1980 – 2005 6% útoků, židovští teroristé a hispánští teroristé provedli ve stejném období 7%, resp. 42% teroristických útoků. Nicméně ohledně židů nebo hispánců neexistuje žádné nahánění strachu. Není jim věnována stejná míra pozornosti médií a vlády, jako je věnována etnickým Arabům a muslimům.
Stejný vzorec se opakuje v Evropské unii. Loonwatch.com také kompiluje údaje o terorismu v Evropské unii, ze zpráv Evropského policejního úřadu EU (Europolu) z let 2007, 2008 a 2009, uváděných v každoroční Situační zprávě o terorismu a trendech (4). Tyto údaje muslimy od teroristických činů vzdalují ještě více. 99,6% teroristických útoků v Evropské unii spáchali ne-muslimové (5). Počet neúspěšných, zmařených či úspěšných teroristických útoků spáchaných muslimy v EU od r. 2007 do r. 2009 byl pouhých pět, zatímco počet teroristických útoků separatistických skupin byl 1352, což se rovná přibližně 85% všech teroristických incidentů v Evropské unii (6).
Podle Europolu činil počet neúspěšných, zmařených nebo úspěšných teroristických útoků tak zvaných levicových skupin 104, zatímco dalších 52 útoků bylo kategorizováno jako nespecifické (7). Ve stejném období byly dva útoky přisouzeny Europolem tak zvaným pravicovým skupinám (8).
Existuje obrovská nesourodost v tom, kdo způsobuje a páchá terorismus, a kdo je z něj obviňován a za něj šikanován. Navzdory drtivým faktům kdykoliv spáchají zločin a teroristický čin Arabové nebo muslimové, jsou to tito jedinci, na které se soustředí pozornost, přičemž ne-Arabové a ne-muslimové jsou ignorováni.
Pokud uznává, že muslimové jsou největšími oběťmi terorismu, orientalismus stále dokáže přiřknout jistou vinu obětem terorismu tím, že je automaticky líčí jako členy barbarské komunity nebo společnosti, kde jsou náchylní skončit stejně násilně, jako zvířata v džungli.
Vykreslování a Říše
Ve světě řádí iluze. Pravda byla postavena na hlavu. Oběti jsou vykreslovány jako pachatelé.
Ať již je to uváděno upřímně, implicitně či náznakově, názor, že Arabové a muslimové jsou barbaři a teroristé, zapadá do iluze, že tak zvaný západní svět ztělesňuje, rovnost, svobodu, volbu, civilizaci, toleranci, pokrok a modernost, zatímco tak zvaný arabský-muslimský svět pod svým povrchem ztělesňuje nerovnost, omezení, tyranii, nedostatek volby, barbarskost, netoleranci, zaostalost a primitivnost.
Toto vykreslování ve skutečnosti slouží k depolitizaci politické povahy napětí. Dezinfikuje akce říše, od výpalnické diplomacie s Íránem a podpory změny režimu v Sýrii po invaze do Afghánistánu a Iráku a americké vojenské intervence v Somálsku, Jemenu a Libyi. Jak bylo zmíněno dříve, do různé míry se toto vykreslování šíří i do dalších míst, která jsou americkými orientalisty považována za ne-západní místa či subjekty, jako Rusko a Čína.
Ve svých kořenech je toto vykreslování skutečně součástí názoru, který udržuje systém moci, který umožňuje, aby byla moc praktikována říší nad „outsidery“ a proti vlastním občanům. Je to kvůli americkým zahraničně-politickým a ekonomickým zájmům, proč jsou Arabové a muslimové neempiricky líčeni jako teroristé, zatímco údaje ze skutečného světa ukazující, že americké intervence vytváří terorismus, jsou ignorovány. To je důvod, proč je pozornost zaměřována na útok na parlament v Kanadě, krizi s rukojmími v Martin Place v Sydney a útok na Charlie Hebdo v Paříži, ale podpora terorismu americkou, kanadskou, australskou a francouzskou vládou, který stál desítky tisíc životů v Sýrii, je ignorována.
