Šéf Nočních vlků unesl redaktorku LifeNews

Avatar
Původní autoři
A. Zaldostanov unáší na motorce redaktorku LifeNews

Petr Ďoubalík

28. 4. 2015, , zdroj: leva, politikus, LifeNews a YouTube, video – hrubý překlad – procvičení ruštiny
Omluva polských motorkářů Nočním vlkům a rozhovor redaktorky LifeNews s jejich šéfem.

V dnešní době presstituti překroutí vše, jak se jim hodí. Tak jsem to zkusil po nich a vyšel mi takový pěkný bulvární titulek. Ve skutečnosti to bylo tak, že redaktorka LifeNews na konci rozhovoru sama Alexandra “Chirurga” Zaldostanova požádala, jestli by ji kousek nesvezl noční Moskvou. A kdo by jí odolal…?

poklidný průběh rozhovoru…

…dospěl až k otázce o metrosexuálech…

…taková otázka Chirurga nepatrně rozhodila, mazaná redaktorka toho využila a požádala o projížďku…

Video je navíc z loňského roku a dávám ho sem (na konec příspěvku) spíše pro zajímavost. Jako doplněk ke zprávičce od polských motorkářů, která je naopak zcela aktuální:

Polští motorkáři se Nočním vlkům omluvili za svou vládu (27. 4. 2015)
“Je to smutné a ostudné. Omlouváme se všem Rusům. Nezazlívejte to nám, Polákům. To nejsme my – ale naše vláda.”
To řekl šéf polských motorkářů na akci ve Varšavě, když komentoval nevpuštění Vlků do Polska.
Na této akci polští motorkáři uctili památku padlých Rudoarmějců a položili květiny k Památníku neznámého vojáka – tak, jak to chtěli udělat Vlci.


článek na Politikus.ru

Hrubý překlad rozhovoru (něco málo vynecháno, ne všemu jsem dokonale rozuměl):

Moderátor (M): Před námi je zima a sezóna motorkářů se zakončila a na silnicích je nepotkáš.
Redaktorka (R): Ale mně se podařilo popovídat se známým ruským motorkářem, šéfem klubu “Noční vlci” – Alexandrem Zaldostanovem. A také se s ním projet po noční Moskvě. Ach, to bylo…
M: Podíváme se.

R: Alexandře, vy teď už nejste biker, ale ruský motocyklista, je v tom principiální rozdíl?
Alexandr “Chirurg” Zaldostanov (A): My tím zdůrazňujeme rozdíl kultur, že jsme jiní než americký vzor.
R: Kolik je vás v klubu?
A: To se mění, je to několik tisíc, dobře je to vidět na Bike show, bývá to průměrně kolem 200 000 motocyklů. To samozřejmě nejsou všechno Noční vlci, ale naši přátelé, kteří mají podobné názory, pro které je zajímavý náš život…
R: Je to víceméně mužská záležitost?
A: Ano, řekl bych.
R: A proč nejsou zástupkyně něžného pohlaví ve vaší skupině?
A: No, proč ne: na motorkách jezdí stále víc žen, ale my jim nedáme náš znak na záda.
R: Proč?
A: No to je prostě tak. Znak, to je jako vlajka, symbol, pod kterým lidé dělali různé skutky, hrdinské činy…
R: Víte, když Francouzska bude křičet, Američanka zavolá policii, Ruska do hořícího domu vjede, koně ve skoku zastaví… Jaké jsou ruské ženy?
A: Víte, být “ruský”, to je něco víc, než národnost. To není jen národnost. To je stav duše. My jsme na základě toho vytvořili ještě nový znak “Ruští motocyklisté” S tímto názvem bojuje v Doněcku a Luhansku celá jednotka. Nějaká blbka ukazovala naši vlajku…(?), pod touto vlajkou bojují ukrajinští Noční vlci z celé Ukrajiny, kteří nikdy nepřijmou banderovskou filozofii, neofašisty, kteří se teď zmocnili vlády a ničí celé obyvatelstvo Ukrajiny. Ruští motocyklisté, to je víc než firemní značka, to je vlajka, za kterou mohou bojovat lidé.
R: Když jste začínali, bylo to protestní hnutí, chuligánství, teď je to alternativní patriotické hnutí, kdy nastal ten obrat?
A: Když jsme dospěli a pochopili, co se děje kolem ve světě, my jsme se narodili v jedné zemi a teď žijeme v jiné… cítíme hrozbu globální katastrofy a možnost zničení této země, prostě jako když se z kluků stanou muži. Hledali jsme své místo v ruském světě, svoji roli, a konečně, velkou roli v tom sehrál motocykl, protože to je ten kůň, který nám dovoluje žít ne ve virtuálním prostoru, ale ve skutečném. V roce 2008 jsem řekl příteli, zpěvákovi, že ho potřebuji a soubor (černomořské flotily?)  na Bike show. Ten soubor byl zpívající zbraní, který nám pomohl dosáhnout cíle.
R: Sebeironie u vás funguje?
A: Jasně, proč se tak ptáš? …(?)
R: Je slovo, které nemáte rád – tolerantnost. Ale jestli to upravit jako “mít trpělivost jeden s druhým”?

A: To je tak, tolerantnost na životní úrovni, to je jedna věc. Ale v globálním smyslu je to něco jiného, to je nezpůsobilost (neschopnost) k odporu nebo sloužení cizím zájmům. V životě je potřeba být tolerantní, ale mezi státy pracují jiné zákony.
R: Ve vašem spolku je taková záviděníhodná stmelenost, máte národní ideu, jak nás všechny sjednotit? teď je to potřeba víc než jindy.

A: Národní idea, to je nejsilnější zbraň na světě. Kdo vládne národní ideou, tomu patří svět. Dostali jsme se za hranici vlastního já a zájmů klubu.  U nás má teď motorka už vedlejší roli… Moc bych chtěl, aby stát zformuloval tuto národní ideu a jsou tam teď lidé, kteří jsou toho schopni. Ale ještě nám k tomu zbývá kousíček.
A: Vzpomíná se takový zákon ruského důstojníka, znáte: duši oddej bohu, srdce ženě, závazek (službu) vlasti a čest nikomu. To je vám blízké?
Ano… K nám mají blízký vztah různí lidé, najdou se klauni (?), vojáci…(?) jsme organizace, která k sobě přitahuje podobné…
R: Je takové cizí slovo “metrosexual”…
A: Co?!…

Po vyjasnění, jak je to se sebezahleděním a fintěním motorkářů, se  redaktorka zeptá, jestli ji A sveze a následuje projížďka po noční Moskvě.
R: Chtěla jsem se zeptat ještě na mnoho dalších otázek, ale ráno musím do studia…