Souznění papeže Františka s prezidentem Zemanem; kolik mrtvých na Falklandách a na Krymu?

Avatar
Původní autoři

Břetislav Olšer
25. 4. 2015 blog idnes
Včera ve Vatikánu v Apoštolském paláci přijal papež František prezidenta ČR Miloše Zemana, jenž papeži také představil svého kandidáta na vatikánského velvyslance, současného protokolářePražského hradu Jindřicha Forejta. Podle předběžné dohody by se tak mělo stát na konci Zemanova funkčního období, jež končí v roce 2018.


Na počátku bylo pár tlachů; cesta prezidenta Miloše Zemana do Vatikánu se údajně neuskutečňuje na pozvání papeže, jak prezident říká. Hlava katolické církve nikoho, ani nejvýznamnější světové státníky nezve, řekl ČTK vysoce postavený zdroj z církevních kruhů.(Halík?) Podle něj je Zemanova cesta výsledkem osobní angažovanosti ředitele hradního protokolu Jindřicha Forejta…

Zanechejme nesmyslů. A kdy by papež František mohl do Česka zavítat? Počítá se mj. s oslavami příchodu na Moravu věrozvěstů Cyrila a Metoděje; Svatý otec se rozhodl pro setkání na Velehradě s patriarchy ortodoxních církví v rámci ekumenie. Kromě tradičního daru kopie Pražského Jezulátka dostal barevné aktovky, oblíbené tašky Svatého otce v církevních barvách. Lze je sladit s jakýmkoli rouchem. Katolická církev má čtyři základní liturgické barvy: červenou, zelenou, fialovou a bílou. Ty odrážejí barvy liturgických rouch podle toho, jaká část roku se slaví.

Audience v Apoštolském paláci za přítomnosti první dámy Česka trvala zhruba hodinu. Papež František požehnal základním kamenům hospiců, které prezident Zeman přivezl z České republiky. Při této příležitosti mluvil o českých církevních restitucích, jejichž peníze, cca 75 miliard Kč, by měly být rovněž věnovány církvemi právě na hospice. Pokud to myslí církve vážně s pomoci bližnímu svému, neměla by být hluchá k tomuto Zemanovu návrhu.

Za většinu následujících faktů děkuji páteru Vojtěchu Hrubému z poutního domu Velehrad č. 200 na Via delle Fornaci v Římě, u něhož jsem strávil řadu nocí jako jeden z mnoha poutníků. Na dosah Vatikánu.… Budiž mu země lehká na hřbitově v obci Guidonia Montecelio…

Šéf světových katolíků papež František má k dispozici 44hektarový Vatikán, nejmenší stát světa by se do newyorského Central Parku vešel osmkrát. Tajné archívy jsou veřejnosti nepřístupné, a vstupuje se do nich neoznačeným vchodem přímo z parkoviště zaměstnanců Vatikánu vedle knihovny. Nedostal se do nich ani prezident Miloš Zeman. Asi jsem připadal kolemjdoucím poněkud legrační, když jsem si přes hodinu šoupal podrážky, sem tam a zpátky. Nic, jen beton… Někde pode mnou se pod parkovacími místy ukrýval dvoupodlažní bunkr a v něm prý víc než 80 km polic, jak z Ostravy do Vsetína. A na nich historické dokumenty; a bomba – Michelangelův list z ledna 1550, kdy probíhala výstavba chrámu svatého Petra.

Papež Julius II. della Rovere tehdy onemocněl a práce na bazilice byly zastaveny. Sochař prosí v dopise biskupa o vyplacení tříměsíčního doplatku mezd, které dlužil svým pomocníkům. „Pro lásku Boží… prosím Vaše Lordstvo. Váš služebník Michelangelo.“ Mnozí historici se domnívají, že právě tato věta se stala základem populárního výrazu proboha! Je překvapující, že tento dopis byl objeven teprve v minulém desetiletí. Jak je ale možné, že se rukopis tak slavného umělce mohl na tak dlouhou dobu ztratit? Za vším hledej Napoleona; v roce 1808 byl jen krok od úplného ovládnutí Evropy.

Jeho armáda stála v severní Itálii a Napoleon žádal papeže Pia VII., aby se vzdal papežských států ve prospěch Francie. Papež ale jeho žádost odmítl a Napoleona exkomunikoval. Císař ho nechal zatknout, a na důkaz své moci nad papežskými státy nechal obsah tajných archívů převézt do Paříže. Papež i archívy zůstaly v Napoleonově moci až do roku 1815, kdy se jeho říše zhroutila. Náklady na přestěhování archívů zpět do Říma však byly natolik obrovské, že kardinál odpovědný za jejich převoz nechal část dokumentů spálit, a tisíce dalších prodal pařížským kupcům, kteří do nich balili zboží… Jak U snědeného krámu Ignáta Herrmanna …

Vatikán… Snímek Břetislav Olšer

Prezident Zeman a Papež František jsou dvě kontroverzní osobnosti. Známé jsou výroky Miloše Zemana, svět však nejvíc šokoval papež František, když řekl: „Globální ekonomický systém se blíží kolapsu. Ekonomika postavená na uctívání peněz, na vojnách, nezaměstnanosti mládeže a nerovnostech nemůže přežít. Tento systém je totiž nastavený tak, že pokud chce přežít, musí vést neustálé války…“ Zeman uvedl v úžas jen velvyslance Schapira a české politické anální génie, ale jeho slova stála za to; uznal celistvost Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Jakoby jednal s papežem Františkem ruku v ruce;

Dalajláma – buddhistický disident, byl nedávno v Římě na setkání laureátů Nobelovy ceny za mír a vznesl dotaz, zda by jej papež přijal. František to odmítl kvůli “delikátní situaci”, která nyní panuje ve vztazích s Čínou. Sám Dalajláma sdělil, že mu zástupci Vatikánu vysvětlili, jaké by jeho schůzka s papežem mohla způsobit problémy; papež odmítl setkání s Dalajlámou nikoli ze strachu, ale z obav o osud čínských katolíků. Vatikán přerušil oficiální diplomatické kontakty s Čínou v roce 1949, vztahy se ale v poslední době snaží zlepšit i kvůli katolické komunitě, která v Číně žije. Letos během své cesty do Jižní Koreje vyzval papež Peking k dialogu a vyslal do Číny poselství dobré vůle, když prezidentu Si Ťin-pchingovi vzkázal, že čínskému lidu přeje mír a blahobyt. Jeho letadlo také smělo využít čínský vzdušný prostor, i když dříve se mu musely církevní delegace při cestách do Asie vyhýbat.

Zeman s papežem Františkem jsou za jedno též v otázce Falkland. Spojuje je vztah k Putinovi, s nímž se Zeman setká 9. května 2015 v Moskvě při oslavě 70. výročí konce 2. sv. války. A právě Putin se před dvěma roky setkal s argentinskou prezidentkou Cristinou Fernández de Kirchnerovou na finále MS ve fotbale v Riu; dali také řeč o Malvinách, resp. o britských Falklandech a stejně jako Putin, OSN i papež František by rádi, kdyby se toto území vrátilo pod správu Argentiny. Argentinská prezidentka připomněla, že v Chartě OSN se hovoří o právu národů na sebeurčení a tato norma musí platit pro všechny země. Kirchnerová srovnala situaci na Krymu s jiným případem v novodobých dějinách. Před rokem se konalo referendum na Falklandských ostrovech, sporném území, na které si činí nároky Argentina a Velká Británie…

„Železná lady“ Margaret Thatcherová, budiž jí země lehká, se naopak vyjádřila, že Falklandy jsou částí Velké Británie stejně jako Londýn. Podobně se vyslovil i Putin, že Krym je součástí Ruska stejně jako Moskva. Kdo asi komu dal za pravdu…? Konflikt mezi Velkou Británií a Argentinou kolem Falklandských ostrovů trvá od roku 1982, kdy došlo mezi oběma zeměmi k válce; Velká Británie: 258 mrtvých, Argentina: 649 mrtvých…

Kolik mrtvých bylo na Krymu? „Argentina nemůže umlčet hlas Falklanďanů, to je strašně důležité. Takhle vypadá vyjádření práva rozhodovat o své vlastní budoucnosti. Referendum se nedá interpretovat jinak,“ shrnul význam hlasování guvernér Falkland Nigel Haywood. Proč bylo referendum na Krymu interpretováno jako anexe a na Falklandách ne? Občané Argentiny proto vyjadřují podiv, že v případě Krymu britský premiér Cameron jeho referendum naopak neuznává…?