Ukrajina: Černozem láká

Avatar
Původní autoři
Fréderic Mousseau

13. 4. 2015      zdroj
V ukrajinském konfliktu jde také o zájmy amerických koncernů ve velkém agrárním sektoru země. Věděli jste to ? Ukrajina je třetí největší vývozce kukuřice a pátý největší exportér pšenice na světě. Klíčovou roli v ukrajinské krizi, která vedla k protestům s mrtvými a nakonec v únoru 2014 k sesazení prezidenta Janukoviče, hrál jeho odmítavý postoj k asociační dohodě s EU pro rozšíření společného obchodu a integrace Ukrajiny do evropského společenství států. Tato smlouva byla vázána na úvěr MMF ve výši 17 miliard dolarů.


Po převzetí moci prozápadní vládou zahájil MMF jako předpoklad pro poskytnutí úvěru reformní program, který se zaměřoval na podporu soukromých investic v zemi. Balík opatření obsahoval i reformu veřejného zásobování vodou a elektřinou a odstranění toho, co Světová banka označila jako „ strukturální příčiny“ současné ukrajinské hospodářské krize: vysoké náklady podniků, které v zemi provozují své obchody. Ukrajinský agrární sektor patří k předním cílům zahraničních soukromých investic a MMF i Světová banka ho proto zařazují mezi prioritní oblast, kde je zapotřebí provést reformy. Obě instituce chválí ochotu nové vlády řídit se jejich doporučeními.

Agrární reformy na Ukrajině, urychlované zahraničím, předpokládají snadnější přístup k zemědělské půdě, méně regulace a kontroly v oblasti potravin a užitkových plodin a snížení daní a cel pro podniky. Provozní náklady v ukrajinském zemědělském sektoru s jeho rozsáhlou oblastí černozemě by sotva mohly být vyšší. Třetí největší vývozce kukuřice a pátý největší exportér pšenice na světě má více než 32 miliónů hektarů úrodné orné půdy. To odpovídá asi jedné třetině celkové zemědělské půdy v EU.

Zastoupení Monsanto

Taktický postup okolo kontroly zemědělského sektoru je rozhodující faktor v největším konfliktu mezi Východem a Západem. Zahraniční podniky rychle rozšiřují svůj vliv na ukrajinský agrární sektor. V posledních letech jim bylo přenecháno více než 1,6 miliónů hektarů země pro zemědělské využití. Zemědělské koncerny jako Monsanto, Cargill a Du Pont jsou již na Ukrajině zastoupeny delší dobu a v posledních letech značně zvýšily své investice. Cargill, nabízející pesticidy, osivo a hnojiva, investoval nedávno do obilných sil a oblasti krmiv, a kromě toho získal podíly v Ukrlandfarming,největším zemědělském podniku země. Také firma Monsanto je již léta aktivní na Ukrajině. V posledních třech letech zde zdvojnásobila svůj štáb pracovníků. V březnu 2014, jen několik týdnů po sesazení Janukoviče, investoval podnik na místě 140 miliónů dolarů do výstavby nové továrny na semena. Také Du Pont expanduje. V červnu 2013 ohlásil koncern rovněž stavbu továrny na osiva na Ukrajině.

Západní koncerny nejenže převzaly kontrolu nad některými výnosnými oblastmi zemědělství, ale začaly také s vertikální integrací zemědělského sektoru. Jsou i stále více úspěšné ve snahách o zajištění přístupu do oblasti infrastruktury a dopravy. Tak Cargill vlastní na Ukrajině minimálně čtyři obilní sila a dvě továrny na výrobu slunečnicového oleje. V prosinci 2013 získal podnik 25 procentní podíl a akcii v obilném terminálu v přístavu Novorossijsk u Černého moře, který má roční nákladovou kapacitu 3,5 miliónů tun obilí. Všechny aspekty ukrajinského zemědělsko – dodávacího řetězce – od výroby až po dovoz zboží – kontrolují tímto způsobem stále více západní firmy.

Expandující kurz se těší účinné podpoře evropských institucí a vlády USA.K tomu patřily také snahy o politickou změnu v době proruského ukrajinského prezidenta Janukoviče a propagace ekonomické reformní agendy, jak ji vysvětlila v říjnu 2014 americká ministryně obchodu Penny Pritzker při schůzce premiérovi Arseniji Jaceňukovi.

Evropská unie a USA úzce spolupracují při převzetí ukrajinského zemědělství. Ačkoliv Ukrajina nedovoluje výrobu geneticky upraveného osiva, obsahuje asociační dohoda mezi Ukrajinou a EU , kvůli níž se rozhořel konflikt, který vedl k sesazení Janukoviče, v článku 404 klauzuli, ve které se oba smluvní partneři zavazují „ rozšiřovat použití biotechnologie v zemi.“

Přijetí této klauzule je o to podivuhodnější, když většina evropských spotřebitelů odmítá geneticky upravené výrobky. Klauzule však znamená pootevření dvířek, jak si to přejí velké zemědělské a osevní koncerny jako je Monsanto, aby mohly uvést na evropský trh své genové produkty.

Otevřít Ukrajinu pro pěstování geneticky změněné sadby znamená opominout vůli evropských spotřebitelů. Že budou z takové změny profitovat Ukrajinci, je stejně pochybné jako užitek z masového náporu zahraničních investorů na ukrajinské zemědělství pro 7 miliónů zemědělců země.

Až jednou zmizí konflikt o proruskou část Ukrajiny ze zorného úhlu Ukrajinců, budou se možná sami sebe ptát, co zůstalo ze schopnosti jejich země kontrolovat zásobování potravinami a řídit ekonomiku k vlastnímu prospěchu.

A občané a občanky v USA a v Evropě? Zanechají někdy titulků a rétoriky o ruské agresi a porušování lidských práv a budou se kriticky ptát, co stálo za angažovaností jejich vlád v ukrajinském konfliktu ?

Pozn. Fréderic Mousseau je strategický expert amerického ideového institutu Oakland Institute v Kalifornii


Pro Novou republiku přeložila Mgr. Zdeňka  Holešová


Der Freitag: Die schwarze Erde lockt