Proč říci ne Mariánskému sloupu

Petr Duchoslav
26.5.2015 Vaše věc

Pražskou koalicí zmítá spor ohledně opětovného vztyčení Mariánského sloupu, který stál na Staroměstském náměstí do roku 1918. Radní J. Wolf (Trojkoalice/KDU-ČSL) a jeho spojenci pro myšlenku plédují, proti se staví ČSSD, jejímž ,,mluvčím” je náměstek primátorky A. Krnáčové P. Dolinek. Mariánský sloup se stal po porážce stavovského odboje v roce 1620 symbolem násilné rekatolizace českých zemích se všemi negativními důsledky z toho plynoucími. Pražská koalice je i z tohoto a dalších důvodů v budoucím postupu ohledně obnovy sloupu rozpolcená.


Mariánský sloup je dílem významného barokního sochaře J. J. Bendla (Pendla) a jeho stavba téměř 300 let symbolizovala porážku ,,stavovských” na Bílé hoře. Dne 3. 11. 1918 byl stržen rozvášněným davem, který vedl představitel pražské bohémy František (Franta) Sauer a další politici, mezi nimiž měla být i mladá M. Horáková, pozdější významná členka strany národních socialistů. V dozvucích první světové války a rozpadající se podunajské monarchie mělo toto gesto hlubší smysl a retrospektivně vzato, i svůj politický rozměr.

Radní J. Wolf prohlásil na začátku roku, že kopie sloupu by mohla stát na stejném místě již příští rok, a že se pokusí přesvědčit další radní k realizaci svého záměru. Nicméně Wolf ani další podporovatelé znovuvztyčení sloupu si zřejmě neuvědomují politicko – náboženský rozměr či pozadí stavby ,,původního” sloupu a vidí v něm toliko mimořádně zdařilé výtvarné dílo, čímž bezpochyby bylo.

Je ale vždy nutno hledat v pomnících, sochách a sloupech hlubší symboliku, a proto by Mariánský sloup neměl stát na veřejném místě. Stal se totiž výrazným symbolem násilné rekatolizace českých zemích, během níž z nich emigrovalo tisíce významných osobností a celých rodin. Tím spíš, že na Staroměstském náměstí proběhla 21. 6. 1621 nechvalně proslulá poprava 27 českých pánů, představitelů stavovského odboje proti Habsburkům. Z těchto důvodů by Pražané měli říci znovuobnovení sloupu své ne.

O znovuvztyčení sloupu by každopádně měla proběhnout širší společenská diskuse, která by osvětlila všechny aspekty spojené s ,,původním” Mariánským sloupem, hlavně politicko – náboženské a historické.

Pozn.: Mezi těmi, kdo strhli Mariánský sloup, byla v davu také mladá národní socialistka Milada Horáková, tehdy ještě s dívčím jménem Králová. Je zajímavé, že mnoho z  těch, kteří si účelově berou jméno M. Horákové do úst, v tomto případě mlčí.