Itálie – Sardinie: Stovky afrických uprchlíků podněcují násilné povstání, ale podle MF dnes jsou požehnáním

Avatar
Původní autoři

Magdalena Vlachová
10. 6. 2015   zdroj (zasláno autorkou)
Itálie – Sardinie: Sardinie je oblíbená turistická destinace nejen slavných a bohatých. Avšak ti všichni možná budou muset hledat bezpečnější místa. Islám spojený s černošskou agresivitou není přesně to, na co se lidé těší. Stovky ilegálních afrických přistěhovalců podněcují násilné povstání. Útočníci unesli dva řidiče, aby zabránili svému převozu autobusy do jiného ubytování.


  uvítacího centra v Santa Maria La Palma měli být totiž uprchlíci převezeni do Palmaduna. Podle mínění útočníků je toto místo pro ně příliš daleko od centra.

Před několika dny proběhl na Sardinii podobný protest ve městě Cagliari, které leží na opačné straně ostrova. zdroj

Když jsem si dneska ráno přečetla na Netzplanet tento článek, vzpomněla jsem si na jiný. Redaktor MF DNES Luboš Palata ve svém článku “Dost bylo smrádku a teploučka. Česko by mělo přijmout azylanty” píše, že: “…současný uprchlický exodus může být pro Evropskou unii požehnáním. Že naše obavy jsou jen hysterie a panika.“ Celý článek pana Palaty zde:

No budiž, přiznávám, že i já občas propadám panice, když si představím, co čeká další generaci. Hysterická nejsem. Ale co mi přijde úplně ujeté, to jsou jeho představy o tom, jak nás tato elita (tak je pan Palata označil – za elitu své země) svou prací obohacuje, jak rozvíjí naší ekonomiku a jak mi přispívá na důchod.

Pan Palata totiž uvažuje takto: „V současnosti odhadovaných jeden až dva miliony lidí, kteří by v příštích letech mohli přijít do Evropy, není nic, co by nemohla půl miliardová Evropská unie bez problémů absorbovat. Když se navíc podíváme na strukturu uprchlíků, kde většinu tvoří mladí muži, jde o část populace, kterou ekonomové a sociologové nazývají pracovní silou. 

Část z nich je navíc elitami svých zemí. Je to obrovský pozitivní impuls pro celý stárnoucí evropský kontinent, jež si neví rady se svými neufinancovatelnými důchodovými systémy, poklesem porodnosti a dalšími negativními důsledky současné podoby evropské civilizace.

Zavřít se před přistěhovalectvím, zavřít se před uprchlíky je malé, krátkozraké a hloupé. Je to jako nepustit do rybníka čerstvou vodu. Pokud se to neudělá, tak se časem stane z tohoto rybníka zahnívající bažina, v níž nebude k žití. Tak jako to časem hrozí Česku.“