Shea Levy
7.6.2015 zdroj
Tento mail jsem právě odeslal mohelovi, který mi přesně před 21 lety provedl obřízku. Záměrem mého mailu je seznámit ho s postojem člověka, který si přeje, aby k jeho obřízce nikdy nedošlo, takže by mohl pochopit, co jeho profese může způsobovat, a možná by mohl přehodnotit své další působení v této oblasti.
Rozhodl jsem se zveřejnit tento mail ve formě otevřeného dopisu ze dvou důvodů: Aby moji přátelé a rodina mohli pochopit, jak vnímám svou vlastní obřízku (a nejen můj intelektuální postoj k obřízce obecně), a aby lidé, kteří uvažují o provedení obřízky, nebo nějakou již provedli, mohli změnit svůj názor.
Několik poznámek než přejdu k mailu:
1. Tato úvaha obsahuje popisy, které se týkají mých genitálií. I když neobsahuje nic sexuálně explicitního, žádné obrázky či něco podobného, může to být někomu nepříjemné.
2. Jsem si velmi dobře vědom, že i moji rodiče sehráli důležitou roli při mé obřízce. Nechci, aby tento dopis byl vykládán jako obviňování toliko rabína Henesche. Stále si nejsem jistý, jak o tomto tématu hovořit s vlastními rodiči, i kdybych se domníval, že nebudou s to obřezat v budoucnu dalšího chlapce.
3. V mailu jsem použil přepis několika výrazů z hebrejštiny, které rabín Henesch zajisté zná, ale někteří z mých čtenářů nikoliv. Tyto výrazy jsou vysvětleny v hranatých závorkách; tyto závorky nebyly obsaženy v původním mailu.
Vážený rabíne Heneschi,
nebudete si mě pamatovat, ale před 21 lety jste změnil můj život. Jako většině vašich klientů mi bylo osm dní, takže pochybuji, že jsem byl schopen vyjádřit, co si o té proceduře myslím. Do dnešních dnů jsem měl slušné množství času žít s důsledky vaší práce a rád bych se s vámi podělil o můj názor na to, co jste mi provedl.
Pokud jste to neodhadl z mého tónu: přeji si, abych nebyl nikdy obřezán. Mohl bych vám ukázat studie, které, jak se domnívám, potvrzují zhoubné dopady, jaké má tato procedura na děti, ukazují cenu, kterou platí dospělí, na nichž byla tato procedura vykonána v dětství, a falešnost údajných zdravotních výhod obřízky – ale neudělám to. Existují organizace, které se tomuto tématu věnují a které mohou dodat mnohem lepší informace než já. To, co vám musím poskytnout já, se týká mé osobní zkušenosti a břemene, které, jak se domnívám, jste na mne svým činem uvalil. To vše v naději, že byste mohl pochopit možnou hrozbu, která plyne z vaší profese, a možná dokonce zvážit, že jí opustíte. Toto líčení bude – jak po stránce fyzické, tak duchovní – líčením osobním, ale vzhledem k tomu, že jste člověk, který trvale ovlivnil moje genitálie, se domnívám, že pro nás tento druh omezení neplatí.
Téměř každý den, pokud si vzpomínám, jsem vždy cítil na tom či onom místě špičky mého penisu nepohodlí. Nezáleží na tom, jaký druh spodního prádla nosím. Ať již budu nosit kalhoty či kraťasy, ať již budu sedět celý den za stolem či sportovat venku, můj penis se bude pokaždé o něco nepříjemným způsobem třít. Není to velké nepohodlí či bolest, ale je to přítomné, je to znatelné a není to přirozený pocit. Mám pocit, že něco je špatně, že někde je něco, co tam nepatří. Nic podobného se mi neděje s žádnou jinou částí mého těla, která je po celý den zakryta oděvem. Nemohu to dokázat, ale tento problém se zjevně vyskytuje pouze u některých obřezaných mužů, avšak nikoliv u těch nedotčených. Rozumím tomu tak, že nedotčení muži zažívají významně méně dření. Ať již to způsobuje cokoli, faktem zůstává, že povětšinu dní se mi fyzicky připomíná jistý fakt o mém biologickém stavu, o který silně nestojím.
Permanentně odkryté části mého žaludu jsou mozolovité. Nejsou to velké mozoly, jaké můžete mít na rukou, ale kůže je tam tlustší, tužší a méně citlivá než kůže na žaludu, který je neustále částečně překrytý.
Kolem penisu mám jizvu, viditelnou připomínku, že tam bylo něco, co jsem nikdy nepoznal. Není to tak ošklivé jako některé extrémní příklady nepovedených obřízek, které jsem viděl, ale je to tam a je to znatelné. Zajisté mne to nedělá přitažlivějším, než bych jinak byl.
Do oblasti pod kůží penisu, která zůstala, se mi pravidelně dostává prach, šatovina a jiné cizí částice. Ačkoli se denně myji, je docela lepkavá a občas se na ni přichytí ochlupení či látka spodního prádla, což má za následek nepříjemné pocity.
Sex a masturbace poskytují méně potěšení, než by mohly. Mám dobrý důvod věřit, že vzhledem k otlakům, které pociťuji, a studiím o tělesné citlivosti, které jsem četl, nejsem schopen stejné úrovně a škály tělesného potěšení, která by mi byla dostupná, kdybych zůstal nedotčen. Přišel jsem o pocit volné kůže klouzající nahoru a dolů po mém penisu při sexu či masturbaci. Můj penis má menší přirozenou vlhkost, než by měl mít. Sexuální aktivita způsobuje více tření, než by měla. Je možné, že po sexuální aktivitě zůstává můj penis déle odřený a citlivější, než by měl. Pravděpodobně potřebuji pro pohlavní styk více lubrikačního gelu, než bych měl. Zejména masturbace je více abrazivní, poskytuje méně rozkoše, a je celkově mnohem nesnadnější, než by měla být (což byl nikoli náhodou jeden z hlavních argumentů, který vedl k vzestupu obřízky mezi nežidovskými Američany).
Tyto tělesné problémy nejsou nevýznamné, a myslím si, že by samy o sobě mohly stačit, abych litoval toho, co se mi stalo, ale jsou ničím ve srovnání s duchovními problémy. Víte, rabíne Heneschi, nepovažuje se za náboženského žida. Pokud jde o kulturu, zachovávám stále jisté rodinné hodnoty a jisté praktiky, zvláště ty, které mne přibližují k mé rodině, ale nevěřím v Boha a nečerpám duchovní či morální směrnice z Tanachu [Starý zákon, včetně Tóry] či od rabínů. V dětství jsem chodil do shul [synagogy], slavil svátky, navštěvoval nedělní školu, prošel jsem Bar micva [rituál přeměny v muže, pro 13leté chlapce] a dokonce jsem chodil do židovské denní školy, přesto jsem to dnes já, kdo téměř úplně řídí, jakou bude židovská kultura a židovské náboženství hrát roli v mém každodenním životě. Výjimkou je obřízka. Po zbytek mého života budu muset žít s penisem, který byl obřezán ve jménu smlouvy, ke které jsem nedal souhlas a která podle mne neexistuje. Předpokládám, že jste civilizovaný člověk a že byste oponoval myšlence, aby dospělí byli nuceni k vyjadřování víry v rámci systému, který si osobně nevybrali, ať již by šlo o požadavek nosit křížek na krku či dokonce o požadavek, aby všichni lidé, kteří se narodili jako Židé, nosili talit katan [čtvercový kus oděvu s dlouhými třásněmi, který se nosí pod každodenním oblečením]. Nicméně toto činí rituální obřízka. Tj. nutí jednoho účastníka, někoho, kdo sotva otevřel oči, aby zahlédl svět, aby nosil permanentní a nezvratné znamení náboženství jiného účastníka. Židovské kulturní praktiky jsem si zvolil, aby mi připomínaly dobro a velikost, které plynou z jistých aspektů judaismu. Fyzická modifikace, kterou nemohu změnit, mi připomíná všechno to zlé, které mi pomohlo, abych ho odmítl jako celek.
V jednu dobu, a není to tak dávno, jsem vás nenáviděl. Chtěl jsem si na vás vybít hněv, vynutit si spravedlnost, přimět vás k podání vysvětlení. Ale nyní rozumím. Chápu, jak jste se mohl rozhodnout pro vaši profesi, jak jste se mohl rozhodnout mi to provést. Obřízka je v judaismu považována za symbol cti, je vnímána jako fundament z hlediska mnoha aspektů tohoto náboženství. Historicky byla výrazem autonomie, kterou si židé uchovávali tváří v tvář tyranským vládám a kulturám, které si je v minulosti podmanily. Neodpouštím, ale dovedu pochopit, proč člověk, který vyrostl v této kultuře, může považovat vaši práci za svatou a ctěnou, a nikdy ani v nejmenším nezapochybuje o možných nevýhodách. Vy ale dnes tento luxus nemáte. Nahlédl jste druhou stránku této problematiky a máte nyní možnost volby.
Je možné, že ze stovek či tisíců lidí, které jste obřezal, jsem jediný, kdo toho lituje. Ale až budete příště stát nad nějakým chlapečkem připraven řezat, položte si otázky: Mohu si být jistý, že tento chlapec nebude stejný případ? Mohu si být jistý, že to dítě neodsuzuji k životu s fyzickými obtížemi a nepohodlím? Mohu si být jistý, že toto dítě přijme moji víru a tento její symbol pro zbytek svého života? Mohu si být jistý, že mám právo učinit toto rozhodnutí za něj?
Můžete odpovědět: A co většina těch, kteří nikdy neměli fyzické problémy a zůstali po celý život náboženskými židy? Dobře, moje otázka pak bude znít: Co by ztratili? Mají židovské dcery méně radostný start do života kvůli Simchat bat [obřad k oslavě narození dcery, bez obřízky], který nezahrnuje žádnou permanentní fyzickou modifikaci? Mají židovské ženy, které si uchovávají svou víru v dospělosti, nějakou menší roli v Boží smlouvě s Abrahámem kvůli neexistenci tělesného symbolu této smlouvy? A nemohl by se židovský muž, který byl ponechán nedotčen, po dosažení dospělosti sám rozhodnout, že by se rád dal obřezat? Jestliže se polovině židů daří být váženými členy této komunity i bez obřízky a jestliže by se druhá polovina mohla pro ni rozhodnout, až dostatečně pochopí, co pro ně judaismus znamená, jste schopen ospravedlnit váš další řez?
Foto je ilustrační.
