Jiří Kouda
10. 6. 2015 První zprávy
Kromě domácí nespokojenosti se současnými vládami, se realizace převratů ve východní a střední Evropě staly vždy za přímé nebo nepřímé podpory západních zemí a Spojených států, přiznává analytička amerického thin-tanku Stratfor.
Podpora Západu se stala povinným prvkem při svržení politické moci v zemích východní a střední Evropy, žádné z protestního hnutí v tomto regionu v posledních letech nezůstalo bez explicitního nebo implicitního schválení politiky EU a Spojených států. K těmto závěrům došla Lily Beyerová, vedoucí analytička americké soukromé zpravodajské společnosti Stratfor.
Strategie podpory protestních hnutí západními zeměmi se stala jedním z nejdůležitějších ve východní a střední Evropě – zejména v oblasti, kde „Rusko a západní mocnosti soutěží o vliv”, uvedla analytička.
“Úspěch protestní hnutí často závisí na čtyřech hlavních faktorech. Za prvé, veřejné pochopení příčin tohoto protestního hnutí. Druhým důležitým prvkem je organizační kapacita skupiny. Třetím klíčovým faktorem je schopnost vlády spoléhat na mocenských struktury bezpečnosti. Nakonec, vnější podpora zahraničních vlád může posílit protestních hnutí – ať už přímou podporou, jako je financování či školení, nebo nepřímou, jako je například podpora protestujících,” sdělila Bayerová ve své analytické zprávě.
Klaus: Majdan, to nebylo autentické lidové povstání
Jak autorka materiálu poznamenala, byly tyto technologie použity na Ukrajině, a snaží se uplatnit podobné strategie v současné době v Bulharsku, Makedonii a Maďarsku (sic!).
Ve stejné době, pokračuje analytička, Západ pochopil, že pro Rusko je „Ukrajina strategicky důležitým nárazníkovým pásmem“, které odděluje Rusko od Západu.”
„Proto Rusko dlouhodobě investovalo finanční a politické prostředky ke zvýšení svého vlivu mezi ukrajinskými politickými kruhy, oligarchy a klíčových ekonomických subjektů,” míní Bayerová.
Ve stejné době Západ investoval prostředky do rozvoje institucí občanské společnosti, jejichž sílami byl v Kyjevě proveden puč v únoru 2014, poznamenala.
„Během protestů západní politici a úředníci otevřeně podporovali a uvítali protivládní demonstrace. Někteří západní představitelé se dokonce zúčastnili akcí na náměstí Nezávislosti a slíbili podporu ukrajinské eurointegraci,” uvedla jako příklad otevřené podpory ukrajinského puče ze strany západních vlád.
Poznatky Straforu jsou pro západního čtenáře možná překvapením. Ale mnoho analytiků, politologů a žurnalistů však již delší dobu poukazuje na mnohdy neblahou roli vměšování se Zádadu a USA do vnitropolitických problémů suverénních zemí. Analýze Stratforu chybí jen role, jakou sehrály v převratech západní zpravodajské služby a ekonomické zájmy korporací. Zároveň však i tato analýza poněkud narušuje legendu o “spontánním” povstání lidu na Ukrajině.
