Řím a papež potřebují Putina

Avatar
Původní autoři

10. 6. 2015   Sputník 
Dva dny po  summitu „sedmičky“, na kterém hovořil Barack Obama o izolaci Ruska, jede Vladimir Putin do Itálie. Američané už označují tuto návštěvu za další pokus o rozvrácení Západu, přestože Putina pozvali sami Italové.A bylo by dost divné, kdyby Moskva nevyužila jejich přání neztratit vztahy s Ruskem navzdory nátlaku Spojených států, píší noviny Vzgljad.

Za posledního půldruhého roku to už bude Putinova třetí cesta do Itálie. A druhá jeho cesta po tom, co začal konflikt se Západem kvůli Ukrajině, a po pokusu izolovat Rusko od EU, který podnikly USA. Na tom, že se právě Itálie stala slabým místem jednotné západní fronty, není nic divného — tato zem je už dávno pro Rusko třetím nejvýznamnějším partnerem v Evropě, hned za Německem a Francií.

Za 15 let už Putin navštívil Itálii desetkrát (častěji byl pouze v  Německu), obrat zboží mezi oběma zeměmi se zvyšoval obrovským tempem. Sankční válka ale samozřejmě způsobila jeho pokles přitom, že pro Itálii je obchod s Ruskem mnohem důležitější než pro Německo a Francii. Italové vůbec nedokážou pochopit, proč by mělo mít přání Spojených států odtrhnout Ukrajinu od Ruska dopad na jejich ekonomiku. Itálie potřebuje Rusko i jako výhodného partnera, i jako způsob vyvážit vliv Německa. Za zmínku stojí, že premiérovi Matteo Renzimu už dali najevo, že v průběhu bavorského summitu „sedmičky” byl jediný, kdo neřekl ani slovo o ruské agresi. Přičemž New York Times, který o tom napsal, se o mlčení Renziho nezmiňuje v souvislosti s veřejnými prohlášeními, má na mysli samotnou diskusi na summitu, tedy to, co se odehrávalo za zavřenými dveřmi.
Na otázku tisku o tom, co hodlá říct Renzi Putinovi v průběhu jejich nadcházející schůzky v Miláně o situaci na Ukrajině, reagoval italský premiér dost ostře: „Nemám co Putinovi vysvětlovat. Všechno zná moc dobře sám”.
Hlavní událostí dneška bude nepochybně Putinův rozhovor s papežem Františkem. Jak píše list Corriere della Sera, americká diplomacie doporučila Vatikánu, aby Putinovi nedůvěřoval — „USA znepokojené možnou propagandou Kremlu by doporučovaly Vatikánu, aby se obával Putina”. Vatikán ale dosud odmítal vystupovat proti Rusku v souvislosti s  ukrajinskou otázkou, píše italský list. Vatikán skutečně nenazývá Rusko agresorem a samotný konflikt na Ukrajině označil papež František za „bratrovražedné násilí”.

Znamená to tedy, že papež prakticky sdílí postoj Ruska spočívající v tom, že na Ukrajině se odehrává občanská válka, zatímco postoj Západu vychází z  tvrzení, že nešťastná Ukrajina se stala obětí ruské agrese. Vatikán má v současné době zájem na spolupráci s Ruskem — a to nejen na Blízkém východě, kde se početní stav křesťanského obyvatelstva snižuje v důsledku válek, západní agrese a odvetného šíření islamismu, ale i v samotné Evropě. Přičemž se jedná jak o to, aby byly alespoň v  nějaké podobě zachovány prvky katolické Evropy, tak i o představy evropských katolických elit o budoucnosti svého kontinentu. Katolíci se ve Starém světě stávají bránící se menšinou, nucenou stále víc ustupovat pod nátlakem totalitního globálního projektu. A Putin je v poslední době přijímán v Evropě mnohými jako ochránce tradičních hodnot a  křesťanské morálky — tedy jako spojenec katolické menšiny.