Ivan David
19. 6. 2015
Nedá mi to, abych jako pilný čtenář Karla Čapka obeznámený s osobností Miloše Zemana nereagoval na článek “Má být Miloš Zeman úštván jako Karel Čapek?” zde
Díky za materiál k přemýšlení. Nicméně Mezi Karlem Čapkem a Milošem Zemanem nalézám jen tři spojitosti: velikost, inteligenci a užitečnost národu.
Karel Čapek měl lidsky rád lidi, byl zvyklý být oblíben a mělo to pro něj značný význam. Pro Miloše Zemana jsou lidé abstraktní kategorie, štvanici na něj vnímá jako nálet komárů a kašle na oblibu. Velmi ho těší, že musí být respektován. Sám respektuje jen soupeře, a to jemu odpovídajícího formátu, ostatní se téměř neobtěžuje vnímat. Proto tak rád jako jedinou odpověď útočníkům cituje Jerzy Lece: “Nezlobte se na trpaslíky, že vám okopávají kotníky; oni výš nedosáhnou.”
Opovrhuje nepřáteli, pokud nejsou respektu hodnými soupeři, je nerad, když musí hledat spojence, přátel si váží, když je potřebuje.
Karel Čapek byl křehký lidskou slabostí jako „zvíře“ změněné v člověka v klasické pohádce (Kráska a zvíře). Miloš Zeman je křehký, jen když ho k tomu donutí limity vlastního zdraví. Pokud bude dost zdravý, nebál bych se, že ho uštvou. Uvažuje na několik tahů dopředu a bez váhání obětuje ty, které pokládá za pěšce. Ostatně ti, kteří na něj útočí, také slábnou, protože se stále více znemožňují.
Miloš Zeman dobře ví, že politika je umění možného. Má odvahu, proto jde až na samou hranu, kde se možné jeví troufalým. A to v době, kdy vláda, která nemá odvahu, úzkostně sleduje střed vymezené cesty, která nevede ven z problémů. Poškodí občany a znemožní se.
Miloš Zeman je „příliš levicový“ jen proto, že těžiště je stále ještě vychýleno doprava. Je středový liberál. Dnes je to optimální pozice prezidenta, zítra to pro trvale udržitelnější bytí nebude stačit.
