“Turecký proud” povede po nové trase

4. 6. 2015    zdroj
Rusko vyhodnotí možnost připojení plynovodu Eastring k “Tureckému proudu,” řekl v úterý premiér Dmitrij Medveděv po setkání s předsedou vlády Slovenska Robertem Ficem. Slovensko začalo propagovat Eastring na začátku roku 2015 po té, co se “Gazprom” zřekl “Jižního proudu” ve prospěch “Tureckého proudu” a oznámil, že od roku 2020 se s jeho pomocí zřekne tranzitu plynu přes Ukrajinu. 

Na této trase většina plynu z tranzitu pak jde do Evropy přes Slovensko. Pokud Slovenská republika přestane být tranzitní zemí pro plyn, její rozpočet utrpí ztráty, přiznal Fico. Proto Eastring musí být spojen s rusko-tureckým směrem, řekl.

“Jsme připraveni zvážit to, co je nám nabízeno, i kapacitu, která bude potřeba, i financování. To vše bude provedeno v koordinaci s postupováním “Tureckého proudu,” řekl v reakci na to Medveděv.

Eastring je plánováno vést přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko do Bulharska. Právě Bulharsko “Gazprom” obvinil ze zmaření “Jižního proudu”. Je pravda, že prezident Vladimír Putin pak slíbil, že nebude za to trestáno a připustil, že “Turecký proud” může být doveden i tam.

Zpočátku se Eastring polohoval jako trasa pro dodávky plynu na Balkán z Kaspického regionu. Evropa plánuje po roce 2020 přijímat plyn z Ázerbájdžánu systémem plynovodů TANAP-TAP přes Turecko a Řecko. Evropská komise bere tento projekt jako prioritní a “Turecký potok” považuje za zbytečný; nabádá ke snižování závislosti na Rusku. Nicméně Eastring získal podporu ze strany orgánů EU a 13. května byl zahrnut do desetiletého plánu rozvoje evropské plynárenské sítě.

Ve stejné době Slovensko poprvé veřejně oznámilo, že chce připojit plynovod k “Tureckému proudu.” Zástupce Evropské komise odmítl říci, zda v tomto případě bude Eastring podpořen.

Předseda představenstva “Gazpromu” Alexej Miller v polovině dubna řekl, že “Turecký proud” obnovil v regionu celou řadu projektů včetně Eastringu a ITGI z Řecka do Itálie. Pokud bude “Gazprom” pozván do těchto projektů, zváží tuto možnost, řekl. …

Koncem května Miller prohlásil, že Eastring nemá ani žádnou studii o technickém a ekonomickém zabezpečení ani složení účastníků. Není také jasné, čí plyn bude tímto plynovodem proudit. Dříve vysvětloval, že přes TAP půjde do Evropy pouhých 10 miliard metrů krychlových zemního plynu a celá tato kapacita je již v Evropě prodána.

Eastring se může stát alternativním pokračováním “Tureckého proudu.” Až do tohoto okamžiku bylo plánováno ho dále budovat přes Řecko, Makedonii, Srbsko a Maďarsko do Rakouska. Ale vedení Makedonie a Srbska již zpochybnilo svou účast v projektu a sdělilo, že se tak nestane bez souhlasu EU a USA.

Makedonie je pod tlakem zvenčí, její destabilizace je spojena s dřívějším přáním země podílet se na “Tureckém proudu,” prohlásil minulý týden zástupce Ruska při EU Vladimír Čižov (informovala o tom agentura “Interfax”). Zdůraznil, že turecko-řeckou hranici plynovod přetne, jsou k tomu již všechny dohody, ale problém je, jakou trasou povede potrubí dál.

“Gazprom” slibuje, že začne budování “Tureckého proudu” v polovině června, přestože mezivládní dohody s Tureckem a Řeckem ještě nejsou podepsány.

Medvěděv v úterý potvrdil, že všechny dokumenty jsou připravovány a zásadní ujednání s Tureckem již je. Minulý týden ministr energetiky Řecka Panagiotis Lafazanis oznámil, že dohoda s Ruskem by mohla být podepsána na Petrohradském ekonomickém fóru.

Pro “Gazprom” je důležité, že se spustila soutěž o trasy “Tureckého proudu” v Evropě, říká Konstantin Simonov, ředitel Fondu národní energetické bezpečnosti. Když Makedonie a Srbsko uvidí, že kvůli Eastringu mohou přijít o plyn a tranzit, může se jejich postoj opět změnit, řekl. Resuscitace ITGI je také možná, potom by konkurence byla ještě tvrdší, shrnul expert.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová