3. 6. 2015 První zprávy
Německá kancléřka Angela Merkelová krátce před summitem Velké sedmičky v Bavorsku ve svém článku označila na prvním místě mezi „globálními hrozbami” připojení Krymu k Rusku.Uvedla to v materiálu s názvem “Proč se musí summit G7 jít za rámec krizové diplomacie” (Why the G7 summit must go beyond crisis diplomacy). Summit Velké sedmičky se bude konat 7.-8. června na hradě Elmau v Bavorských Alpách. Ruská federace nebyla na akci pozvána. Asi proto, že obviněný nemusí být přítomen tomuto „trestnímu tribunálu“.
„Kdo by věřil, že 25 let po skončení studené války, zpochybní evropský mír a pořádek anexe Krymu?“ napsala Merkelová na stránkách kanadského deníku The Globe and Mail, „nebo že šíření Eboly může destabilizovat některé africké země a zvrátit jejich vývoj? Nebo, že islamistické teroristická organizace na Blízkém východě se pokusí zavádět tzv kalifát na území dvou států? “
Podle německé kancléřky, tyto příklady „globální výzvy” vyžadují „mezinárodní reakci“. „G7 nemohou ponechat tyto výzvy bez odpovědi,” uzavřela Merkelová v materiálu plném frází o svobodách, hodnotách a prosperitě ve světě.
Zdeněk Zbořil: Nejdřív Rusko, potom celý svět!
Bude jistě zajímavé sledovat postoje Velké sedmičky. Zda také bude analyzovat nejen důsledky těchto „globálních hrozeb“, ale zejména jejich příčinu.
Po převratu na Majdanu ukrajinský parlament přijal jazykový zákon, který postavil ruštinu mimo úřední řeč státu. Přímou reakci ruskojazyčného obyvatelstva Ukrajiny byl veřejný odpor nejen k uvedenému zákonu, ale i k pučistické vládě v Kyjevě. Mimochodem, západní lídři tehdy nijak protiruský zákon nekomentovali. A vlastně extrémně nacionalistické tendence, které vláda Ukrajiny podporuje, nekomentují dodnes.
V březnu roku 2014 v Krymu a Sevastopolu se konalo referendum, v němž z 97% voličů poloostrova a z nich 95,6% hlasovalo ve prospěch sjednocení Krymu s Ruskem. 18.března 2014 se Krym a Sevastopol stal součástí Ruské federace.
Pokud by summit G7 měl něco sdělit, kromě studenoválečnických frází o „agresi Ruska“, musel by zároveň připustit, že se toto uskupení (včetně EU) plně podílelo na vzniku „ukrajinské krize“ podporou protiústavního puče. Stejně tak jako na vzniku a vyzbrojování tzv. Islámského státu, například pod záminkou svržení syrského prezidenta.
Toho se ale nedočkáme. Spíše můžeme očekávat něco jako „mráz přichází z bavorského Elmau“. A je více než pravděpodobné, že tak summit G7 dá Evropské unii, jak má naložit s protiruskými sankcemi, které mají být znovu EU posouzeny koncem června.
