napsal vlk, přispěl Gerd
13.7. 2015 Kosa zostra čili https://vlkovobloguje.wordpress.com/
Neměl jsem v úmyslu přes víkend vůbec psát. Zásobník byl založen až do úterka včetně, takže jsem si chtěl užít slunička a nicnedělání. Minimálně na Kose….
V duchu jsem sice připravoval článek, kterým okomentuji finále řeckého dění až bude realitou, zejména Tsyprasovu pozici a onen totální velečtoč, který udělal ohledně ústupků věřitelům. Protože jsem si, podle náznaků tak nějak říkal – stejně jako snad všichni ostatní – tak Tsypras to zabalil, cesta k nějaké dohodě volná. A leitmotivem toho komentáře mělo být něco ve smyslu:
– Tsipras mnohé zklamal zcela nepochybně
– ale na druhé straně – jestliže jsem psal o tom, že být Řekem a hlasovat před týdnem NE chtělo obrovský kus odvahy riskovat velké, neznámé a nejspíš fatální dopady. Pak na druhé straně – ještě větší odvahu nebo možná duši totálního hazardéra, vyžadovalo od Tsiprase zaujmout v těch pár dnech a hodinách, které mělo ještě Řecko k disposici, se o to lidové NE totálně opřít!
Jeho situaci bych nejlépe přirovnal k rozhodování Edvarda Beneše v 28. září 1938 – přijmout Mnichovskou dohodu nebo jít do prohrané války a bojovat? Tohle, podle mne bylo úplně stejné. Jen ti potencionální mrtví ve statisících u toho scházeli. A Tsipras si zvolil jako Beneš. A navíc – všichni z nás , kteří by mu vyčítali slabost na to nemají žádné právo – my radíme a preferujeme určitá řešení,která ze všeho nejvíc vyhovují právě nám samým, aniž bychom byli konfrontováni s jejich náklady a důsledky! To se nám radí a soudí!
– Řekové se nakonec zavázali k tomu, co stejně udělat musí. Ostatně – napsal jsem řádově před týdnem, že i při nejlepším možném scénáři pro ně, jim nezbude nic jiného, než všechny ty požadované reformy tak jako tak provést a to i tehdy, kdyby jim odpustily skoro celý dluh.
Nyní mi dovolte neplánovanou odbočku – právě jsem otevřel skvělý mail od Gerda, který bezvadně pasuje právě sem a nyní:
Porovnejme si návrh řecké vlády s realitou v ČR:
• zvýšit daň z příjmu z 26% na 28% – to v ČR platíme 15 % daň z příjmu + 6,5% na sociální zabezpečení + 13,5% zdravotní – v ČR už řecké daně dávno platíme o 7 % vyšší
• zvýšit DPH na luxusní zboží z 10% na 13% – v ČR je už dávno za luxusní zboží i zboží nezbytné a sazby daně jsou: základní sazba DPH je 21%, první snížená sazba DPH je 15%, druhá snížená sazba DPH je 10%
DPH na zpracované potraviny, služby, restaurace a dopravy mají skočit drasticky z 13% na 23% – tam nás Řekové předběhnou, ale ne o moc.
• zmrazit minimální úroveň důchodů v nominálním vyjádření do roku 2021, zvýšit věk na 67 let – o zmrazení důchodů se postaral Kalousek
• zrušit předčasné důchody – i o tom se už v ČR uvažuje.
• snížit v příštích dvou letech výdaje na obranu (o 100 milionů eur v roce 2015 a o 200 milionů eur v roce 2016) – a my je prý máme tolik nízké, že jsme z USA kritizováni a musíme je zvýšit,
• vyhlásit výběrová řízení na privatizaci přístavů Pireus a Soluň, stejně jako na železniční podniky Trainosei a Rosco – obávám se, že privatizace proběhla už dávno za vlád ODS – která zprivatizovala kdeco, viz bytové fondy, ČD Cargo, mýtné systémy, atd. a ČSSD, která zprivatizovala zbytek. Vodu, odpadové hospodářství a teplárenství zprivatizoval komunální politik.
Závěrem: V ČR řecký úsporný program plníme už hodně dlouho a vzorně . Nějak jsem si nevšiml, že to republice nějak prospělo či snad žití nad poměry většiny lidí. Asi si o to více žilo nad poměry pár lidí. Možná je to v Řecku podobné.
Ale ústředním bodem měla být jakási úvaha nad tím, že Tsipras nejspíš svým kompromisem zlomil, stejně jako kdysi Beneš, páteř těm, co věřili na svoje odhodlání. A to že je jaksi největší malér. Který bude mít nejen pro Řecko, ale i pro Evropu zásadní dopady, dnes těžko odhadnutelné. A přidat k tomu pár o hlupácích z mainstreamu – typu – vševěd Kovanda z Roklenu / a zdaleka není sám/, který s Tsiprasem účtuje ve stylu – Tsipras je typický komunista – naslibuje lidem a pak je klidně prodá – viz ZDE
Pro pana Kovandu mám jedno malé doporučení – aby sem tam zalistoval historií – Daladier, Chamberlein, Beneš komunisty nebyli, také naslibovali a také lidi prodali….
Tohle všechno a dost dalšího mělo být v onom článku, který jsem nosil v hlavě a který už nikdy nenapíši, protože situace se naprosto dramaticky změnila. Díky německému ministru financí Schäublemu. Mainstream má od začátku řeckých jednání jasno – za všechno mohou řečtí levičáci, kteří si neváží dobroty a pochopení ostatních členů eurozony a záměrně dělají potíže. Jenže já celý problém, aniž bych jakkoli snižoval vinu Řecka na vzniku problému, na Kose prezentuji i podíl druhé strany – kdo všechno a proč Řecku do krize pomáhal a hlavně – kdo se posledního půl roku ani nenamáhal, aby neřešitelnou situaci Řecka usnadnil nějak konstruktivně řešit. A tím někým je jednoznačně Německo, které naprosto odmítá jasná a jednoduchá čísla, ke kterým došel už i Lagardeové MMF ve své studii, kde zjistili, že Řecko nemá žádnou šanci bez podstatného ostřižení dluhů a navíc že jsou nutné další masivní finanční injekce zvenčí a a to někde v rozmezí 50-70 miliard eur. Je to Berlín, který je ve věci částečného oddlužení naprosto neústupný. A podle mne Tsiprase do té pozice dotlačil. Z mnoha důvodů, které už na Kose také zazněly.
Nicméně, klidně přiznám, že by mne ani ve snu nenapadlo, s čím přijde Schäuble ohledně posledních řeckých návrhů!
Německý ministr financí považuje řecký návrh za „nedostatečný“ a sděluje, že je proti dalšímu vyjednávání. Jeho ministerstvo si myslí, že řecké návrhy nejdou dostatečně daleko. „Tyto návrhy postrádají zásadní reformy, které by modernizovaly zemi a přinesly jí dlouhodobý hospodářský růst a udržitelný rozvoj,“ stojí v dokumentu ministerstva.
Schäubleho úřad měl předložit dva alternativní návrhy dalšího postupu.
Podle prvního by Atény své návrhy urychleně vylepšily a do fondu, z něhož by se splácel řecký dluh, by přesunuly řecký majetek v hodnotě 50 miliard eur (1,35 bilionu korun). Druhý scénář navrhuje, aby si Řecko vzalo „timeout“, kdy by na nejméně pět let přerušilo členství v eurozóně a během té doby by restrukturalizovalo svůj dluh.
Více ZDE
Teprve nyní máme co do činění s opravdovým řeckým dramatem! Němci nejen že nechtějí odepsat ani jediný cent z toho, co bylo Aténám půjčeno, ale oni dokonce ukládají suverénnímu státu kontribuční podmínky, které se předepisují poraženému nepříteli! Něco ve stylu Versailleské smlouvy. Soudím, že si pro tuhle pozici Berlín předem zajistil podporu i dalších zemí. Tvrdou pozici prý zaujímá také Holandsko, výroky slovenského ministra financí jsme zaznamenali i na ČT a tvrdí mají být i Balti.
Ale nejdál, už před Schäublem zatím zašli – Finové. Finská vláda se postavila proti dalším úvěrům Řecku s finskou participací a dokonce se v Helsinkách prý začalo diskutovat o tom, zda takhle náhodou není na čase eurozonu opustit.
Viz ZDE
Jenže Finové, baltické státy, Slovensko a podobní si mohou povídat co chtějí. Ti všichni, stejně jako Česká republika mají jen právo souhlasu. S tím, co rozhodnou velcí kluci. Pardon velká holka a velcí kluci! A řekl bych, že minimálně euroatlantický svět nyní naprosto napjatě čeká, jak rozhodnou! Nevěřím, že někdo ze světových a evropských politiků očekával takovouhle německou reakci! V uplynulých měsících, týdnech a dnech bylo mnohokrát z různých úst vyřčeno, že jde o osudovou zkoušku EU, že EU čelí největší krizi ve své historii, atd. atd. Dokonalá ukázka, jak se neskonale plýtvá velkými slovy. Bez jakékoli podstaty, důvodu a významu! Ve světle sobotního bruselského večeru.
Ta osudová zkouška a fatální krize pro EU přišla až včera večer. S Schäubleho vyjádřením. Tohle v podstatě už není ani pro Řeky ani jakási varianta Mnichova – tohle je rovnou rakousko uherské ultimátum Srbsku v roce 1914!
Nehodlám popírat, že německý postoj je racionální. Tvrdím tady už hodně dlouho, že současný řecký dluh je, co se týče splácení, nad síly Řecka to někdy splatit. Že naději by dalo jedině ostřižení 70%. A za tímhle tvrzením si stojím! Rozumím Schäubleho kalkulacím. Nesplatitelné půjčky se mají navýšit o nějakých skoro 25%…
Jenže naprosto nerozumím způsobu, který Němci vůči Řekům a de facto – celému jižnímu křídlu použili!!! Neumím si představit, že něco podobného spolknou Italové a zejména Francouzi! Italové už se velmi důkladně ozvali a jejich premier Renzi nijak zvláště diplomaticky oznámil, že Merkelová bude mít dnes jemu co vysvětlovat na zasedání šéfů vlád EU! Mimořádně mne zajímá postoj Paříže! Jestli tohle nechá Berlínu projít, přizná status druhořadé, nevýznamné zemičky.
A moc mne bude interesovat reakce Wahingtonu!!! V Bílém Baracku asi budou všichni nyní makat a hlavně telefonovat jako černí! Jen mi není jasno na čem. Protože Němci posledními návrhy prostě Řeky nejen smrtelně urazili, ale totálně ponížili!!! A to jim nebude zapomenuto. Hned tak ne! Určitě ne Řeckem, ale myslím, že i leckde jinde se nyní objeví těžký resentiment událostí starých 75 let. Kdysi jsem četl někde skvělý bonmot – že cosi bylo uděláno s francouzským organizačním talentem a německým šarmem…. Mno, tak na včerejší vyhrocení bruselských jednání to sedí dokonale! A ten šarm je přímo prušácký! No a přidejme si k tomu yankeejskou empatii typu fuck of EU! Aby to bylo dokonalé!
Byl jsem eurohjerem. Po včerejším německém představení říkám jasné NE! Ne euru a eurozoně! Nejsme, ani zdáním už dávno suverénní stát. Nemáme svou národní ekonomiku, své národní finanční trhy, banky, pojištovny. Armáda se změnila na expediční sbor v cizích službách. Zatím však máme národní měnu.A nyní je zřejmé, že přijmout euro znamená ještě větší poklonkování a podřízenost než dosud. Stejně jako chápu ekonomické úvahy Berlína, chápu i celkové ekonomické výhody eura pro EU. Respektive nutnost jeho zavedení, má-li mít budoucnost jednotný trh a společný ekonomický prostor. Obojí pokládám za nutné k našemu přežití Ale míra diletantismu, naprosté neschopnosti při jeho zavádění, hlouposti a totální nekompetence při řešení počátků řecké krize a nyní drzost německých požadavků a německá snaha ponížit Řeky, je pro mne prostě nepřijatelná. Respektive – přes veškeré racio pro mne staví euro a jeho přijetí mimo jakoukoli věcnou diskusi! Pokud Berlín tohle považuje za přijatelnou normu chování, v eurozoně a k členovi eurozony, tak v takovém spolku já prostě být nechci!
Ale aby nedošlo k mýlce – říkám, že nechci být členem eurozony! Nikoli vystoupit z EU. Jakkoli to tak na první pohled vypadá, není to totéž. X krát jsem se tady i jinde ptal odpůrců Evropské unie a zeptám se znovu – když EU padne – kdo a jak zastaví Německo?! A Schäubleho / německé extempore ohledně Řecka ukazuje, že ta otázka byla plně na místě! Jedině EU a její procesní pravidla dávají šanci držet znovu oživlé Velkoněmce nějak na uzdě. Velmi rychle se přesvědčíme, jestli je tenhle můj závěr správný nebo jestli už Berlín všem přerostl přes hlavu, či nikoli. Připomenu ještě výrok Michaila Gorbačova v lednu t.r , kdy konstatoval ohledně současných německých ambicí:
„Nové Německo chce všude zasahovat, chce se zúčastnit nového dělení Evropy. Německo chce rozšířit svůj vliv na Východ, copak lekce z 2.světové války nestačila?“
Jestlipak si na něj někdo z právě v Bruselu jednajících vzpomene? Nicméně jednu věc Schäuble způsobil docela jistě – umožnil Tsiprasovi přežít jeho vlastní politickou smrt. Tsipras byl pro mnoho Řeků zrádce. Ten který je vyzval k referendu a pak cukl. Nyní má tentýž Tsipras možnost konstatovat – udělal jsem všechno pro dohodu. Marně. Udělá to a vyzve Řeky jít na barikády? Nevím!
Evropská unie opravdu ještě nikdy nečelila takové krizi jako nyní. A je to v podstatě na rasovém základě – Germáni proti Románům…. Jih proti Severu… Bohatí proti chudým… Jak taková unie asi tak může přežít!
Děkujme osudu, že si zatím užíváme výsady být jen pozorovateli. A že nemáme euro. Ale dlouho nám to asi nevydrží. Jen přemýšlím nad tím, jak si může Německo nyní nárokovat přebírání imigrantů, kteří míří právě do Německa jinými zeměmi a mluvit o spravedlivém podílu? Po tom, jak jedná s Řeky.
V každém případě platí, že ohledně Řecka jsme až doposud zažívali jen celkem nevinné kočkování. Pravé řecké drama začalo teprve včera. A nejen řecké! Myslím, že nyní definitivně získalo celounijní rozměr. Pokud Atény nebudou hladce vyhozeny z eurozony a ponechány na pospas osudu.
Nejprve dojde v tvrdé katarzi uvnitř EU. Kde se Teutoni střetnou s Romány nebo chcete li – Románi se severskými barbary. A někdo odtud vyjde jako těžce poražený a ponížený. Tady už se bude strategie win / win hledat mimořádně těžko. Když se prosadí Němec, bude muset kapitulovat Ital a Francouz a Španěl s Portugalcem budou vědět, že kdykoli se něco zvrtne, dříve, než se naprosto vzdálí z dluhového pásma, čeká je osud Řecka. Nikdo pro ně nehne ani prstem.
Jestliže naopak nějak nabudou vrch Latinos, pak bude ve varu politická scéna v Německu, Finsku a nejspíše i Holandsku! Navíc – novou pomoc pro Řecko musí odhlasovat parlamenty zemí eurozony! Ve Finsku druhá nejsilnější strana v zemi a vlastně vítěz posledních voleb – finští euroskeptici už v noci řekli své jasné NE a jsou prý připraveni odejít z vlády, která i s nimi měla většinu celého 1 hlasu! Merkelové, při minulém hlasování v Bundestagu vypověděla poslušnost nikoli malá část poslanců CDU/CSU. Nyní by to bylo daleko více. Slovenští kosíři znají situaci u nich daleko lépe než já, ale zcela jistě se mnou budou souhlasit, že opozice by dostala do ruky konečně ideální karabáč na Fica, pokud by vláda nakonec musela před Romány kapitulovat a dál financovat Řeky. A ve Smeru by nejspíš zavládl rozkol. Obzvlášt pikantní situace by nastala ve Španělsku. Tam miláček západních konzervativců Rajoy, aby se snad rozpůlil – jako šéf zadlužené země v problémech si, na straně jedné – sotva může dovolit tvrdý kurs proti Aténám. Neví, kdy dojde na Španělsko. Na druhé straně, pokud by veřejnost získala dojem, že Tsypras a Syriza nakonec přeci jen nějak vyhráli, je to přímá podpora jeho smrtelného nepřítele v nadcházejících volbách – bratránků od Syrizy, tedy španělského PODEMOSU a jejího populistického lídra Inglesiase /pamatujme si to jméno/. V každém případě se ukazuje, že EU ani náhodou už není onou unií vzájemné solidarity a odpovědnosti, o které ještě v týdnu poučovala Merkelová Řeky, ale jen spolkem sobců, kde si každý jede jen po svém prkně a nic ostatního ho nezajímá. Francie nehodlá dodržovat Maasricht a není za to sakcionována, jak stanovují unijní pravidla, k tomu žárlivě střeží eurodotace pro zemědělce, Britové svou britskou výjimku a chtějí další úlevy proti tomu, co vyjednali, Němci si počínají jak vítěz válečného tažení proti ostatním členům a hrají hru – co je dobré pro nás, musí být dobré i pro vás, Itálie, kromě hospodářských starostí je pustošena zátěží imigrantů, malé státy, jak už řečeno výše, mají jen právo souhlasu a jsou mentorovány velkými bratry a sestrami,Rakousko hraje těch sobeckých karet hned několik, ale nejflagrantnější mi přijde jejich tažení proti jádru, kdy si sami o pár tisíc hlasů kdysi odhlasovali uzavření své právě dokončené jaderné elektrárny, takže nyní dělají potíže každému, kdo v EU chce nastartovat nový jaderný projekt. podle hesla – když my jsme si nechali dobrovolně chcípnout kozu, tak nyní chceme , aby chcípla všem! A tak bych mohl pokračovat stále dokola. A všichni tyhle nám tvrdí, že největším problémem je ruská propaganda! Ta nám to tady kazí!
A nakonec si neodpustím hodně škodolibou otázku. Do Varšavy. Zda si tamní svalovci všimli té neobyčejné teutonské rychlokvašené pýchy a síly…?
