Syriza: Poučme se z chyb

Radim Valenčík
13. 7. 2115
V diskusích na FB jsem si povšimnul, že někteří z těch, s nimiž mám blízké názory, už nyní litují hnutí SYRIZA, někteří je dokonce odsuzují. Jednak je to předčasné a jednak jde o něco úplně jiného. SYRIZA (ať už dopadne, jak dopadne, ještě je zbytečné ji odepisovat) je jednou z prvních vlaštovek toho, co nás bude čekat patrně ve všech zemích současné EU. Její hlavní a největší problém od počátku byl, že nedisponovala a nedisponuje dostatečným teoretickým zázemím. 

Ne, že by v její reprezentaci nebyli lidé dost kvalifikovaní. Ale nevychází z koncepce, která by byla teoreticky podloženou reflexí doby. Současné doby. Historického excesu, ke kterému došlo, který má svoje příčiny a ze kterého vede cesta. K tomu abychom touto cestou prošli, musíme znát, o co jde a co dělat.

Připomínám, že k tomu jsme zpracovali týkovou monografii, viz (neříkám, že je to jediný možný pohled, ale z něčeho je třeba vyjít):
Takto nějak bychom se mohli dopracovat k pochopení toho, o co jde:
Koncepce, o kterou jde, by hnutí SYRIZA a komukoli dalšímu zásadním způsobem napomohla v následujícím:
1. Vedlo by to k její mnohem větší jednotě a akceschopnosti. Vnitřní konflikty se budou vyskytovat vždy, ale bylo by možné je mnohem lépe překonávat a držet tah na branku. A to zvlášť a především v případech, kdy je nutné jít na samotnou hranici přijatelných kompromisů. Je to totiž právě nedostatečné teoretické zázemí, nedostatečné zázemí v podobě teoreticky podložené vize konkretizované i do podoby akčních kroků, které vede ke strachu před kompromisy, bez kterých se nikdy nic nepodaří prosadit.
2. Mohla by začít realizovat vlastní a nikoli vnucené reformy. Například prosadit plně zásluhový systém (v té podobě, jak je prezentována v naší monografii, kde je také zdůvodnění jeho významu). Vytřela by tím zrak těm, co ji zavlékají do různých pseudoreforem.
3. Získala by morální převahu na protivníky v podobě “věřitelské trojky” a  měla by tak podstatně větší podporu i sympatie ze zahraničí. Od těch, co se již zrodili nebo rodí jako obdobné subjekty odporu vůči slepé uličky, do které nás současná euroreprezentace zavedla. Měla by mnohem větší ethos a současně by přispěla k rychlejšímu procesu zrodu a posilování hnutí odporu. Musela by mít však v jasno v tom, proč došlo k takovému rozpadu institucionálního systému EU, jaké mechanismy působily, jak perverzním způsobem je generována slučasná moc bezmocné EU.
4. (A to je velmi důležité!) Účinným způsobem by dokázala rozložit dosud jednotný postup současných eurošíbrů, kteří Řecko (i další země) do současných problémů vtáhli. Prvky nejednoty těch, co nesou odpovědnost za současnou situaci, jsou zřejmé již nyní. Konformita je vynucována velmi brutálně (vydíráním řady osob patřících do širšího i užšího okruhu současné euroreprezentace). Vše nasvědčuje k tomu, že začíná docházet ke generační obměně. Nikoli “viditelné euroreprezentace”, ale skutečných nositelů moci nadnárodního chrakteru z oblasti napojena na zpravodajské a finanční struktury. Čím více konformními lidmi se odcházející mocenské “elita” obkloupuje, tím větší strategické a následně i taktické chyby dělá. Ztrácí schopnost reformovat sama sebe – a to je příležitost pro inteligentější část těch, kteří se chystají ji vystřídat. Sebevědomě prezentovaná koncepce by proces rozkladu současného typu moci, který si podřídil “naši” euroreprezentaci zásadním způsobem urychlil.
**
To vše SYRIZA nevyužila. Přitom mohla. Místo fandějí či naopak odsuzování bychom si měli bedlivě všímat, kde všude může dobrá a teoreticky podložená koncepce sehrát roli, jak ji lze v praxi využít k mnohem účinnějšímu přístupu. A hlavně – měli bychom se k ní propracovat. Začít s tím, co každý v té či oné podobě má, prezentovat to, vylepšovat, sjednocovat apod. Je nejvyšší čas, abychom se k vizi s akčními prvky dopracovali.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2538-syriza-poucme-se-z-chyb.html