Jiří Kouda
20. 8. 2015 Ucho24
Politici vždy dovedou překvapit. A jen málokdy tak, aby si člověk pomyslel: nu nakonec jsem asi nevolil tak špatně. Ale protože se jedná o tak zřídkavý jev, nemá cenu se jím zabývat.
Spíše tedy platí, že jsou voliči do jisté míry chováním politiků okoralí a už nemají, kvůli jiným starostem ani sílu zvednout hlas, když se politici zachovají pokrytecky, jako prolhané slibotechny, které si jen udržují dosažené moci. Takže třeba nyní, prakticky bez nějaké reakce, mohl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka prohlásit, že sociální demokracie už v tomto funkčním období nebude prosazovat zvýšení daní firmám.
Přičemž se jedná vysloveně o úder voličům této strany na solar plexus. Vyšší korporátní zdanění a zejména velkokapitálu, včetně bankovní oligarchie bylo a je totiž jedním z ideových a programových základů stran, hlásících se mírně doleva. Toto zdanění by přispělo k lepší morálce firem, které se navíc v Česku chovají jako na dobytém území a každoročně z něj vyvážejí zisk přes 300 miliard korun. Rovněž se to vztahuje ke mzdám (a jejich zvyšování), do nichž by měly firmy investovat více. O mzdách, o jejich „důstojnosti“ se v realitě nedá „ani mluvit“, jak říká odborářský šéf Josef Středula, mručící cosi o science-fiction.
Stejně tak utichly v ČSSD předvolební sliby o zavedení progresivních daních pro fyzické osoby. Není to tak dávno, co pan Sobotka ohnivě kritizoval, že „v současnosti máme jednu sazbu daně ve výši 23% z příjmu. To znamená, že generální ředitel ČEZu platí stejnou daň jako zdravotní sestra“. No fuj! A lék? Navrhoval posílení daňové progrese tak, aby lidé s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně, což znamená příjem nad 1,2 milionu ročně, platili nad tuto hranici za každou další korunu daň ve výši 38%. Tento systém funguje ve všech vyspělých zemí EU a také například v USA a Kanadě, poukazoval lídr ČSSD.
A dnes? Kde je ten požadavek, aby „se lidé s vyššími příjmy solidárně podíleli na financování společenských potřeb, a také na snižování veřejných rozpočtů“? Zdá se, že i tento programový základ se nějak vytratil a vlastně se už v sociální demokracii o takových bezvýznamnostech vlastně nehovoří. Důležitější je vnitrostranické referendum, které má napomoci ještě více upevnit „demokratický centralismus“ moci Sobotkovy party.
Vzhledem k tomu, že si tato strana u koryta již odpustila cokoliv dělat s miliardovými dary církvím, a nyní – dva roky přes volbami (!) zahodila flintu do Babišovy řepky se zvýšením daní velkokapitálu (a tiše s tím odpískala i progresivní daň). Už se ani není možné divit, že tuto nehoráznost Sobotka doprovází slabomyslnou větou o soustředění se na lepší výběr daní a hlavně slibem, že se ale tato debata povede znovu po příštích parlamentních volbách.
Takže voliči jsou pro vedení ČSSD patrně tím tvorem s dlouhýma ušima, jemuž stačí dát mu před nos mrkev. A zvířátko, které jak známo unese značné břemeno, poslušně za zeleninou kluše.
Už se můžeme těšit na další ohnivé zbrusu nové předvolební sliby o zvýšování daní velkokapitálu a bohatcům doprovázené přesvědčivými hesly o sociální spravedlnosti. Zneklidňující ovšem je, že po dalším funkčním období jsou zase volby…
