Kdo odmítá kolektivismus, odmítá své bezpečí

Avatar
Původní autoři

Štěpán Forgáč
2. 9. 2015 Český ráj

Stále jsme ze všech stran krmeni nesmysly o nutnosti odmítat kolektivismus. Jako odstrašující příklad je v současnosti uváděna např. Severní Korea. Tvrzení, že je kolektivistickým režimem je ukázkovým příkladem sofismu – vydáváním nepravdy za zdánlivou pravdu.

Jak to tedy je? V tzv. kolektivistických společenských formacích ani náhodou a nikdy nečinil v daném území politická ani ekonomická rozhodnutí kolektiv jeho obyvatel. Tato rozhodnutí činila elita (skupina nebo jednotlivec) na základě ideologie. Je to jen jedna z forem elitarismu.

Přirozený kolektivismus byl/je degradován na stádismus. I v zastupitelské demokracii je přirozený kolektivismus degradován na stádismus, jen více skrytě. Historie lidstva je historií elit. Lid byl/je jen jejich pomocníkem v boji o moc. V tom se doposud nic nezměnilo. Právě elitokracie je to co nás nejvíce ohrožovalo a ohrožuje. Chceme-li se vyhnout kontinuálnímu existenčnímu ohrožení, musíme se zbavit elitarismu a nahradit ho spontánním kolektivismem. Jinou možnost prostě nemáme. Jakákoliv snaha o polepšení nepolepšitelného je jen plýtváním času a sil. Vymanit se ze současného paradigmatu je pro bezpečí lidstva nezbytné. V praxi to znamená začít vytlačovat elitarismus z rozhodovacího procesu kolektivismem a to nejprve v nejnižších územních celcích, tedy tam, kde a odkud to lze, tam, kde je elitarismus nejslabší. Organizovat kolektivizační proces v obcích/městech mohou jen sami jejich občané. To je počátek cesty ke svobodě a bezpečí. Přirozená politická a ekonomická kolektivizace je sebe osvobozovacím procesem občanů daného území. A produktem svobodného územního kolektivu je svoboda jeho jednotlivých občanů. Z toho vyplývá, že svoboda kolektivu je nezbytnou podmínkou k tvorbě svobody jednotlivce. Sami občané se na tvorbě své svobody – stanovování hranic svévoli v hranicích svého území podílí.

Dalšími kroky po završení procesu přirozené kolektivizace obcí a měst je kolektivizace regionu, země, státu. To vše řízeno vytvořenou horizontální soustavou obcí a měst – nové mocenské struktury státu. Ne rozpad státu, ale decentralizace, horizontalizace a kolektivizace moci v něm. Elity budou samozřejmě bránit svou moc fér i nefér způsoby.

Je třeba s tím počítat.