Ladislav Žák: Česká tradice…

Ladislav Žák
14. 9. 2015 Vaše věc

Dějiny Evropy jsou sem tam ovlivněny tím, že si v jejím středu v jinak nenápadném lavóru mezi pohraničními horami někdo postaví hlavu a trvá na něčem, co je v souladu se zdravým rozumem, a to i tehdy, když se zdá všichni kolem jsou zajedno a proti.


Nešlo jenom o období formování českého státu a období posledních Přemyslovců, ale především o celé husitství a částečně o politiku první republiky. Vždy to skončilo násilím a fyzickou porážkou nositelů odporu, ale je skvělé, že myšlenky, které stály u počátku odporu, se vytříbily a jsou součástí našich národních tradic dodnes. Obecně a zjednodušeně řečeno, většinově byli u násilných řešení povětšinou katolická církev a Němci s čestnou výjimkou, kdy nám byly násilně vnucovány sovětské zkušenosti, nejen politické, ale i kulturní, a co je zvláště obveselující, i hygienické a technologické. Stejně tak nás období po roce 1990 a dekádě našeho členství v EU přivedly k odporu proti tomu, že se nám někdo snaží násilím vnutit na území České republiky nespecifikovaný počet uprchlíků, a opět v té partě hrají první housle Němci.

Takzvané kvóty jsou pokusem Německa ovládnout Evropu, ale především své sousedy. To Němci budou ze svého území expedovat utečence, kteří se jim nebudou líbit poté, co je masově pozvali k sobě do Německa a způsobili problém především Makedoncům, Maďarům a Srbům, ale částečně i Slovákům, Čechům a Rakušanům. Teď najednou příliv zastavili, uzavřeli hranice a ponechají tak zmíněné země čelit nejen zvýšené nervozitě těch, kteří uvízli na cestě, ale i těch, kteří se na ně dál zoufale tlačí z jihu. Německo tak potvrzuje pověst státu, který, když přijme nějaké rozhodnutí, pak v daném místě deset a více let tráva neroste. Nejde jenom o dvě strašné války, genocidu a holocaust made in Germany, ale i o tragický německý postup v bývalé Jugoslávii, zejména chaotické uznání nezávislosti Slovinska (a především Chorvatska – pozn. red. NR).

Velmi podivné a rozporuplné jsou vztahy Německa k USA, Rusku nebo k Číně. Naprosto zmatený je postup Německa v rámci EU a její zahraniční politiky. Na jedné straně se Německo bojí odpovědnosti za stav Evropy, kterou dvakrát v posledním století zničilo, na druhé straně dělají Němci vše proto, aby se úspěšným lídrem nestal nikdo jiný. Němci torpédovali svého času francouzskou středomořskou iniciativu jenom proto, že by v ní nehráli hlavní housle. Významně tak přispěli k arabskému jaru, k uprchlické vlně, kterou teď sami neumí řešit a chtějí ji společně s Evropskou komisí násilím vnutit sousedům a zlikvidovat definitivně jejich suverenitu. Ostudná byla rovněž německá politika na Ukrajině, kde Němci nechali vykvést tři strašné květy nejhorší společné německo-ukrajinské tradice: nacismus, antisemitismus a genocidu.

Nezbývá než současným politikům z nenápadného lavóru v srdci Evropy a jejich visegrádským partnerům držet palce, aby se před svými tradičními a nechtěnými mentory a poručníky nepodělali, splnili slib věrnosti České republice a odložili berlínsko-bruselský pokus ustanovit protektorát Böhmen und Mähren II. pokud možno na neurčito. Tady totiž jde spíše o protektorát Mitteleurope. Protektorát Griechenland und Inseln a německé ponižování Řecka a Řeků budiž nám všem odstrašujícím příkladem. Konec konců je otázkou, proč novopečený německý protektorát nepohnul při obraně hranic EU ani prstem a všechny uprchlíky jako o závod tlačí přes ubohou Makedonii na severozápad…?!?

Snad v tom nezůstaneme v našem lavóru a v sousedním úvalu sami, podobně jako v Mnichově i mnohokrát předtím. Přesto se držme nejkrásnější české tradice, kterou kdysi formuloval Jan Hus o pravdě. Možná náš rozumný a neústupný postoj ke kvótám uctí jeho památku lépe než jakékoliv oslavy.