Šéf NATO debatoval s prezidentem Zemanem o Islámském státu

12. 9. 2015   České noviny
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se dnes sešel s prezidentem Milošem Zemanem. Zásadním tématem setkání bylo podle Hradu nebezpečí, které představuje Islámský stát. Na schůzkách s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD)  probíral šéf aliance úlohu NATO při řešení uprchlické krize… Při přijetí na Hradě nevítala Stoltenberga vlajka aliance, ale vlajka OSN. Podle Zemanova mluvčího šlo o nedopatření.

Stoltenberg se Zemanem podle očekávání řešil otázky spojené s terorismem. “Zásadním tématem věcného a přátelského jednání bylo nebezpečí, které představuje takzvaný Islámský stát,” sdělil ČTK mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Dodal, že Zeman v této souvislosti hovořil se šéfem NATO také o svém návrhu na vytvoření mezinárodních antiteroristických sil. Podle dřívějších informací chce český prezident návrh na vznik společné protiteroristické jednotky pod záštitou Rady bezpečnosti OSN přednést tento měsíc na Valném shromáždění OSN.
Přijetí generálního tajemníka NATO českým prezidentem dnes ozvláštnilo to, že v Trůnním sále Pražského hradu visela vlajka OSN místo vlajky Severoatlantické aliance. Podle prezidentova mluvčího Ovčáčka jde o nedopatření pracovníků Hradu, které se bude prošetřovat. Věc prý “neprojde zcela volně”.
S Hamáčkem se dnes Stoltenberg shodl na tom, že bezprostřední řešení nynější migrační krize je na Evropské unii, nikoli na Severoatlantické alianci. “V tom role pro NATO příliš není. NATO má klíčovou roli při řešení dlouhodobých otázek, to znamenaná zejména znovuvybudování stability v pásu kolem Evropy, ať je to severní Afrika nebo Blízký východ,” řekl Hamáček novinářům.
Aliance vnímá svou úlohu tak, že se snaží pomáhat v jednotlivých ohniscích, ale to je dlouhodobá záležitost. Pomáhá irácké armádě, je v Afghánistánu a patrně tam v nějaké formě zůstane. To jsou aktivity, kde aliance může pomoct a kde taky pomáhá,” doplnil.
I Hamáček zdůraznil, že NATO je v této záležitosti aktivní, když členské státy působí v koalici proti takzvanému Islámskému státu. Hlavní problém je podle něj patrně v Sýrii, v jejímž případě mluvil se Stoltenbergem i o roli Ruska. “Jediné řešení, které je možné, je politické řešení, které se ovšem neobejde bez nějaké formy konzultace a spolupráce s Ruskem a dalšími aktéry světové bezpečnostní politiky,” soudí. Jednání by podle něho měla být zejména v Radě bezpečnosti OSN. “Pokud se Rusko rozhodne hrát konstruktivní roli například v otázce Sýrie, mohlo by to pomoci i v dalších problematických otázkách, jako je třeba Ukrajina,” dodal.