Nezávislá ruská zahraniční politika je pro Washington nepřijatelná (z interview P.C.Robertse pro Vestnik Kavkaza z 1. října t.r.)

2. 10. 2015      zdroj
Očekávané setkání ruského a amerického prezidenta se uskuteční zítra, to je 2. října, v New Yorku, nejpravděpodobněji v apartmá ruské delegace v OSN. Profesor P.C. Roberts, předseda Institutu pro politickou ekonomii a náměstek financí v někdejší Reaganově vládě, sdělil portálu Vesti Kavkaza, co si myslí o rusko-amerických vztazích.


VK: Máte za to, že setkání Obamy s Putinem je náznakem tání v rusko-amerických vztazích?

PCR: Samozřejmě si to nemyslím.

VK: Čeho je to tedy náznakem?

PCR: Myslím si, že je to náznakem toho, že Putin doufá ve víc, než může dostat. Může to též znamenat, že podniká všechno, aby nepřátelství, které dnes z Ameriky na Rusko vane, utlumil. Ale velký význam to setkání mít nemůže, protože Putin chce mluvit o Sýrii a Islámském státu /ISIS/, zatímco Obama chce mluvit o odtrženeckých oblastech Ukrajiny v tom smyslu, aby je Rusko Kyjevu kompletně vrátilo. Společný zájem prostě neexistuje. Obama chce svrhnout Asáda, protože tímto tahem by se zbavil i ruské námořní základny v Tartusu. Stejný důvod vedl totiž Washington i ke svržení dřívější ukrajinské vlády, protože se tak chtěl zbavit ruské námořní základny v Černém moři. Takže zájmy těhle dvou zemí jsou dokonale protichůdné. USA mají za to, že musí zabránit jakémukoli zestupu Ruska, protože mocnější Rusko by mohlo ohrozit jednostranné americké akce. Jestliže ovšem bráníte jakékoli zemi v jejím vzestupu, představujete větší hrozbu, než je ebola či Islamský stát. Jistý americký politický činitel (míněna zřejmě Hillary Clintonová – pozn. překl.), a nejvyšší američtí vládní úředníci přirovnali ruského prezidenta k Hitlerovi. Jestliže ovšem v myslích občanů vytvoříte takovýmito přirovnáními hrozbu, nemůžete pak jít a s touto hrozbou seriózně jednat, aniž byste podkopali úspěch své propagandy, kterou jste předtím Rusko démonizovali. Tohle dělat dohromady prostě nejde.

VK: A co ruská a americká spolupráce proti Islamskému státu? Nedávno Ashton Carter řekl, že takováto spolupráce s Rusy by byla možná.

PCR: Není to realistické. Přinejmenším po dobu dvou posledních roků ešalóny USA, NATO a EU proti nim provádějí vojenské přípravy. Nyní jsme poslali nukleární bomby do Německa. Proč by měli Rusové v nějakou spolupráci věřit?

VK: Budou Američané ve svém nepřátelském postoji vůči Rusku pokračovat?

PCR: Co by měl každý ruský žurnalista a politik udělat je tohle: měl by jít a přečíst si Wolfowitzovu doktrínu. Ta praví, že historie si vybrala Spojené státy k tomu, aby vládly světu. Proto Washington nedovolí žádnému státu, aby v tomto bodě stál USA v cestě. Jde o úhelný kámen americké zahraniční politiky, sdělující světu, že stát, který by chtěl provádět svou vlastní nezávislou zahraniční politiku, se stává pro USA hrozbou. Kdo až dosud provozoval nezávislou zahraniční politiku? Provozoval ji Kadáfi v Libyi a provozují ji Číňané a Rusové. A kdo je tedy pro USA hrozbou podle toho, jak Washington tuto hrozbu definuje? Přesně ty dvě jmenované země a jedna z nich se už nalézá v procesu plánovaného vymazání z mapy. Rusko má nezávislou zahraniční politiku – a toje pro Washington nepřijatelné.

Vybral a přeložil Lubomír Man