Zase (kolikátá už?) lavička V.Havla! To je šílené!

Avatar
Původní autoři

Jiří Baťa
29. 10. 2015
Byznys je byznys, říká si zřejmě pan architekt Šípek, autor dnes už pověstných laviček V. Havla i když pokrytecky říká, že mu tak ani nejde o dílo, jako o co nejvíce připomínat význam Václava Havla. V souvislosti s instalací svého velkolepého a hlavně ideového díla – lavičky V . Havla v izraelské Herzliji si pan Šípek povzdechnul nad skutečností, že cituji „ Mladá generace už pomalu ani neví, kdo Havel byl, což je šílené. 


Je tedy třeba v tomto směru toho hodně dohánět. Jeho poselství celému světu se nedá upřít“. Opravdu, je to šílené, jakou mají lidé o Havlovi představu.

Chtěl bych pana Šípka upozornit na omyl a pravém opaku toho, nad čím běduje a sice, že čím dříve mladí lidí zapomenou na Havla, tím lépe. Nevím, co má pan Šípek na mysli poseltsvím, které se podle něj nedá upřít, ale má-li na mysli humánní bombardování Jugoslávie, potom nechápu, co má ještě Havlovo poselství světu dále sdělovat! Najdou se lidé, kteří se snaží Havlovo počínání, resp. slovní požehnání, které řekl k událostem v Jugoslávii omluvit, vysvětlují je tak, aby významu jeho slov otupili hrany a zlidštili jeho názor na události v Jugoslávii. Leč “kostky byly vrženy“, Havel letecké útoky posvětil jako humánní bombardování a jen idiot si může myslet, že to tak nemyslel. Je ubohé, když jistý pan Jandourek obhajuje Václava Havla slovy „Pokud se někdo Václava Havla pokouší představit jako člověka, který má zvláštní zálibu v bombardování civilistů, svědčí to spíš o pohnutém stavu jeho vlastní mysli.“ Ne, to si opravdu nikdo nemyslí a tvrdit to, je by nebyla pravda, nicméně Havlova slova k inkriminovaným událostem : „ Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů“ svědčí o jeho osobním přesvědčení a faktické potřebě Jugoslávii bombardovat a tato slova mu nikdo neodpáře ani za sto let!

Pokud by tedy měl svět něco o Havlovi vědět ve smyslu poseltví pak to, jaký byl Havel ve skutečnosti. Všichni Šípkové, alias havloidi budou o Havlovi pět slávu, která se amerických hvězd dotýká, protože i oni by bez Havla nikdy nebyli tím, čím jsou dnes. Proto také chápu a rozumím tomu, proč byl (a je) Havel pro Šípka tak velký svým významem. Byl to on, Havel, který jej (Šípka) tzv. udělal. Do té doby neznámý vbýtvarník a architekt pojednou vyrostl v hradního architekta, kde za nemalé peníze přetvářel vizáž hradčanského interiéru k obrazu samotného Havla. Tím Václav Havel zajistil Šípkovi na dlouhou dobu angažmá ve službách Pražského hradu, ale současně i nemalou popularitu doma i v zahraničí. Nu a odtud byl už jen krůček k tomu , aby se Šípek znovu světově neangažoval svým výtvorem alá Havlovy lavičky.

Je paradoxní, že zatímco prezentaci lavičkám je věnována jak domácí, tak mezinárodní pozornost, což vyžaduje nemalé finanční náklady (vládní delegace na úrovni ministra včetně ministerské eqipy) a v neposlední řadě peníze za dílo. Těch je, jak konstatuje sám pan Šípek cca 20, slovy dvacet. Co do ceny to údajně přijde daňové poplatníky na cca 350 tisíc korun za kus (souprava dvou židlí a desky kolem kmene stromu), v případě 20 kusů by to tedy dělalo bratru 7 milionů korun českých! No nechvalte za ty peníze Havla až do nebe, že? A pan Šípek naznačuje, že chce v expanzi tohoto svého „velevýznamného“ výtvarného díla pokračovat, protože prý zjistil, že úplně mladá generace už pomalu ani neví, kdo Havel byl, což je šílené. Já si však myslím, že šílené spíše je si myslet, že lavičky V. Havla dají o Havlovi víc a pravdivěji vědět!

Ve světle těchto skutečností je však paradoxní, že zatímco lavičky V. Havla mají zřejmě do budoucna zelenou (na ty peníze budou, kdyby na chleba nebylo), BABY boxům pro odložení nechtěných, živě narozených nemluvňat má však být v brzké době učiněno „utrum“. Prý se to za ty peníze nevyplácí! Cena nového, posledního modernizovaného Bababoxu je 250 tisíc korun vč. DPH, tedy o cca sto tisíc levnejší, než zaprděné lavičky V. Havla. O humánním významu a poslání obou záležitostí snad není ani možné pochybovat, přesto jsou lidé, kteří budou fandit lavičkám, protože to popularizuje význam V. Havla, když jeho tak zvaná „celosvětově uznávaná dramatická tvorba“ se jen střídavě uvádí v Horní Suché vsi a v Dolní Mokré vsi, občas se sejde v TV několik havloidů u kulatého stolu, aby si navzájem potvrdili velikost díla i Havla samotného. Jen je zajímavé, že tyto duchaplné „ besedy“ nevedou sedíc na těchto pověstných lavičkách. Obávám se, že asi nebudou příliš pohodlné, což panu Šípkovi zřejmě také nikdo neřekne či nevytkne, aby tím, nedej bože, nenarušuli pietu vůči Havlovi.

No nic, přejme panu Šípkovu v jeho nepříliš dobrém zdravotním stavu brzké uzdravení a hodně a ve výsledku jeho tvůrčího elánu lidu prostému mnohem více prospěšných děl. Chápu, že Nadace V. Havla a jiné mu platí lépe, ale na druhé straně jeho tvorba věnovaná výhradně Havlovi je velmi sobecká a v konečném efektu jejdnoznačně prospěchářská, což u občanské veřejnosti sotva najde velkého pochopení a uznání. Už jenom osobní poznámka. Pokud by se měla Havlova osobnost relevantně prezentovat podobnými „uměleckými“ díly jako je např. „Lavička V.H.“, neodmyslitelně k němu patří, vedle postu „světově uznávaného dramatika“ a jeho neobyčejně významné tvorby (o významu však ví jen sám Bůh) i jeho nezřízený život a nadměrné požívání alkoholu, které se tak nerado veřejnosti přiznává a které mu mj. přivodilo (pádem do potoka v zimním obdoobí) i zápal plic s trvalými následky. Proto bych doporučoval vytvořit i „Koutek promlouvání s Bohem V. Havla“, kam chodil, jsa umělecky a disidentsky vyčerpán, rozmlouvat s Bohem alias usilovně zvracet (lidově blít)! Pak by jeho osobnost byla dostatečně věrně a relevantně ztvárněna. To by teprve mladá generace koukala, jaký Havel byl!