Elisabeth Gauthier
4. 11. 2015 Transform!
Dva pilíře neoliberálního konsenzu (Velké Evropské koalice) – konzervativci a sociální demokraté – vidí, že jejich vliv upadá. Pravice a extrémně pravicoví populisté mohou získat z prohloubení rozdílů mezi různými společnostmi, a z krize politiky, která je vnímána, že nemůže nebo nechce dělat nic pro ty, kteří to nejvíce potřebují. Sebedestruktivní sklony Evropské unie výrazně pomáhají těmto skupinám. Evropští sociální demokraté, neschopní poskytnout nic než neoliberální odpovědi a neustálé upouštění od svých sociálních základů, se s touto krizí potýkají už dlouho.
Naším cílem v těchto volbách bylo získat jasný mandát od voličů, abychom zformovali pevnou parlamentní většinu a bojeschopnou vládu, která udělá vše, co bude v jejích silách, aby posílila pozici Řecka při vyjednávání, odmítne ty nejméně akceptovatelné nařízení, znovu nastartuje ekonomiku a práci směrem k znovuvybudování produktivní společnosti, znovu projedná dluh a zavede společenskou spravedlnost do politiky.
Rozpory na úrovni EU jsou nezbytnou osou. „V dnešní Evropě, Řecko a řecký lid jsou synonymem pro odpor a důstojnost, a my se musíme další čtyři roky účastnit tohoto zápasu,“ říká po právu Tsipras. Teď je to na nás, ale musíme si vést lépe než v minulosti. Našich cílů nebude snadné dosáhnout – musíme analyzovat překážky, na které narazíme, vyhýbat se slepým cestám, a navrhnout vizi, která bude důvěryhodnější, efektivní a schopná vyvolat úsilí ke ztotožňování s našimi cíli po celé Evropě.
Poslední měsíce více než kdy dříve objasnily čistě politickou povahu sporů mezi Tsiprasovou vládou – první alternativně levicovou vládou v neoliberální Evropě – a slavnými „věřiteli“ – Evropskými institucemi a vládami eurozóny. Aliance mnoha politických a ekonomických sil se snaží za každou cenu zastavit tento první pokus Evropské vlády o prosazení jiné politiky ve svojí zemi, tím že se neskloní před neoliberálním dogmatem konsenzem o úsporných opatřeních, které jsou reprezentovány ostatními vládami. „Svornost“ se čím dál víc rýmuje se slovem „rozdílnost,“[1] euro s nerovnostmi a „Stabilizační pakt“ obsahující úsporná opatření, a všeobecné prohlubování krize. Tato krize ničí, to co, byli lidé schopní vnímat jako smysl EU, a dovádí EU spolu s eurem na pokraj katastrofy.
Naše levice čelí historické výzvě. Budeme schopní začít a dovést ke konci třídní konfrontaci tohoto historického období najednou ve všech zemích Evropy, abychom dali vzniknout nové Evropě, která je ku prospěchu jejího lidu? Naše odpovědnost je nesmírná.[2] Pokud se nám nepovede vytvořit společenskou a politickou levicovou dynamiku, tak to budou pravicové populistické strany, které budou benefitovat z mnoha rozměrové krize.[3]
V této krizi, kdy jdou všechny přetvářky stranou, Evropská politická scéna prochází změnou.
Ale i my máme každou možnou výhodu v našem projektu za změnu poměrů sil v Evropě. V mnoha zemích se v posledních letech zformovaly nové levicové síly, které uspěly už tím, že překonaly zděděnou roztříštěnost, tím že se seskupily do nových spojenectví. Příkladem je Syriza, která vznikla spojením mnoha různorodých sil s mnoha protagonisty sociálních hnutí, kteří se již mnoho let účastní boje o lepší Evropu. K novému vývoji dochází ve Španělské levici, ale také i v Irsku a v Itálii (když se opět radikální levice dostala do Evropského parlamentu skrze L’Altra Europa con Tsipras.) Ve Velké Británii se Labouristé také dali doleva spolu s odbory poté, co zvítězil Jeremy Corbyn, což bude mít ještě následný efekt omezením růstu UKIP. V Německu se hlasitě ozývají hlasy proti „Německé Evropě“ a odbory boří plány Merkelové a Schäubla. Kandidát na předsedu Evropské komise za Evropské zelené promluvil na finálním shromáždění Tsiprasovy kampaně v Aténách. Na podporu Řecka se zformovaly nové aliance a hnutí. Také ve Francii je naší zodpovědností přispívat k této snaze. Kromě Strany evropské levice, skupiny GUE/NGL v Evropském parlamentu a Transform! potřebujeme vybudovat síť iniciativ, která sváže dohromady odboráře, hnutí, intelektuály a politické protagonisty. Toho lze dosáhnout pomocí #AlterSummit, který byl založen před čtyřmi lety v očekávání situace, kdy se budeme muset ujmout znovuobnovení Evropy.
[1] „Svorná Evropa – Rozdílná Evropa“ je název vydání Transform! 2O15P
[2] Viz sborník Écrits sur la Grèce: Points de vue européens, Collection Espaces Marx / Le Croquant, Září 2015
[3] Viz Elisabeth Gauthier, Joachim Bischoff a Bernard Müller, Droites populistes en Europe; les raisons d’un succès. Collection Espaces Marx/ Le Croquant, srpen 2015
Přeložil: Andrej Bóna, SPED (text z 24. září 2015)
