Idiot a hrdina…

Avatar
Původní autoři

Jan Veleba
30.11.2015   Rukojmí
Každý, kdo se pohybuje v politice, ví, jak Bohuslav Sobotka po neslaném nemastném vítězství v parlamentních volbách 2013 toužil po premiérském křesle. Dosáhl toho. Jeho předchůdce Jiří Paroubek po podobném volebním výsledku odstoupil. Sobotka se ale uvelebil ve svém premiérském úřadě a dokonce se zdálo, že znormalizoval vztahy s Milošem Zemanem. Až tak, že si začali tykat.
Kdeže ale ty loňské, pardon říjnové, sněhy jsou. Pan prezident je vrtošivý muž a rozhodl se, že uctí státní svátek 17.listopadu opět na Albertově. Tam, kde vloni jednotně organizovaný dav si z něho udělal živý terč v disciplíně zvané hod vejcem. Letošní Albertov byl úplně jiný. Vejce se nekonala, dav provolával prezidentovo jméno a média se mínila ……, však víte co. Do toho všeho jako na potvoru znovu nárůst preferencí prezidenta přes 50%. Za chvíli se přehoupne rok, volby na krku a tak do toho pan premiér řízl. Nezvykle brutálně a navíc v Bakalových Hospodářských novinách (možná je financuje z výnosu prodeje bytů OKD, které dostal z privatizace, kterou Sobotka jako ministr financí schválil zadarmo) zaútočil. Dokonce pravil, že se pan prezident „zařadil mezi populisty, kteří parazitují na obavách lidí“.

Svatá prostoto, Miloš Zeman a parazit na náladách lidí! Když si představím sebe, jak bych se zachoval, při prozření, že prezident zvolený v přímé volbě je vlastně parazit, tak bych postupoval úplně jinak, a to jako chlap. Chlap, který nekomunikuje s hlavou státu přes média, ale sedne si proti němu a řekne, co se mu nelíbí. Problém je ten, že tuto metodu ovládají jenom chlapi a podle galerie ochotných politiků, kteří rychle naskočili do vlaku mediální hysterie řítícího se na prezidenta, máme těch chlapů v naší politické garnituře sakramentsky málo. I takový davový řečník Jaroslav Foldyna pravil „Chodím tradičně na akce na podporu prezidenta, ale tentokrát jsem potkal zfanatizované lidi, které jsem tam doposud nikdy neviděl.“

Já ho musím opravit. Když jsem ho požádal, aby přišel promluvit na naše shromáždění na podporu prezidenta, které jsme pořádali letos 7. března, tak nepřišel. Ale chápal jsem, bylo těsně před sjezdem ČSSD a Slávkovi by se to nemuselo líbit. Foldynovi je teď na sociálních sítích spíláno, mnozí nechápou a myslí si, že se zbláznil. Já si zase myslím, že se blíží volby a že má slíbíno a podle toho se musí chovat.

Ale zpět k „parazitovi“ Zemanovi. Jsem si jist, že kdyby pan president neměl tu odvahu se zúčastnit vzpomínkových oslav výročí 2. světové války v květnu v Moskvě a v září v Pekingu, kterou všechna česká media odsoudila, možná by minulý týden premiér neodjížděl z Číny jako národní hrdina. Je tedy otázka, kdo na kom parazituje. Spor prezidenta Zemana s premiérem Sobotkou hýbe českým mediálním světem a politickou scénou. Souhlasím s názorem sociologa Kellera, který si v pátečním článku pro Právo klade řečnickou otázku: ….Jsou politici ve svých funkcích kvůli tomu, aby si po dlouhá léta připomínali skutečné nebo i jen domnělé křivdy, které si kdy navzájem způsobili? Anebo byli zvoleni proto, aby hájili bezpečí a životní zájmy občanů?….

Závěrem k parazitům Albertova. Mediální prach už sedl a tak můžeme s krátkým odstupem času hodnotit. Prezident Miloš Zeman tam byl letos podruhé. Předtím se jen v roce 2004 a 2009 na Albertově uskutečnily větší akce, které připomněly 15. a 20. výročí revoluce. A v roce 2006 byla umístěna na děkanátu přírodovědecké fakulty na Albertově pamětní deska s heslem „Kdo, když ne my, kdy, když ne teď“. Vzpomínková pieta se s výjimkou oněch dvou let konala vždy na Národní třídě a na Václavském náměstí. Když to tedy shrneme, tak zde na příkladu Albertova máme doslova školní ukázku mediální manipulace . Albertov zkrátka nepatřil studentům, ale v okamžiku, kdy na jeho půdu vstoupil prezident Miloš Zeman, tak se rozjela informační manipulace, lépe řečeno hysterie.

Způsob eskalace sporu s prezidentem je ale pro Bohuslava Sobotku charakteristický. Vždy se vezl na vlně, která co nejméně popudí občany, v tomto případě však spíše média, která bude taková “neslaná, nemastná”, tak, aby neztratil politické body. Teď ale zaskočen neobvyklým přívalem popularity českého prezidenta, jehož chování je přímo v kontrastu premiérovu, a který se nikdy nebál pojmenovat věci pravými jmény, například že uprchlická krize představuje v podstatě organizovanou invazi, takže mu nezbylo nic jiného, než přejít do útoku. Nebo další příklad. Zatímco Sobotka říká, že neexistuje jasná souvislost mezi uprchlickou vlnou a teroristy, tak prezident tvrdí, že existuje a skutky teroristů mu dávají za pravdu.