Ještě jednou ke snahám USA o světovou válku s Ruskem. Jadernou.

Avatar
Původní autoři

Luděk Prokop
26. 11. 2015

Článek Václava Dandy, pod titulkem „Válečný akt států NATO proti Rusku: Sestřelený bitevník nad Sýrií překonal všechno, co jsme dosud měli za možné. Teroristická příprava v Egyptě, Paříži, Bejrútu, Mali a na Krymu. Skončí tato provokace katastrofou?“
doplněno – omlouvám se autorovi i čtenářům, že jsem omylem nezkopíroval poslední třetinu článku.

Tento článek nemá chybu zde. Stojí za to jej číst a připomínat. Snad mi autor promine a přijme omluvu za použití výňatků z jeho článku, (viz kurzíva), v němž jsou proválečné dílčí iniciativy administrativy USA, poskládány s neúprosnou logikou.

„… Sestřelení ruského stíhacího bombardéru Su-24 v Sýrii u tureckých hranic však překonalo všechno myslitelné. Nejenže jde o první sestřelení ruského letadla armádou NATO v celé jeho existenci od začátku padesátých let. V současné situaci znamená zápletku, na jejímž konci může být skutečná katastrofa. Pařížské atentáty jsou proti tomuto otevřenému válečnému aktu členské země NATO vůči Rusku rázem jen odpolední čajíček. Teprve teď půjde do tuhého. A to bylo zřejmě to hlavní, o co režisérům současného světového napětí šlo: Napnout strunu k prasknutí.“

…“Je zjevné, že pokud například u pařížského masakru můžeme mít oprávněné pochyby o tom, zda nebyl jen další zpravodajskou operací – stejně tak jako nedávné sestřelení ruského civilního stroje – v tomto případě je to jinak. Již první reakce vlastně na všech stranách dávají tušit, že toto bylo doopravdy. Autentický pokus o vyvolání války.“

…“Vše odstartovala již zmíněná tragédie ruského Airbusu A 321 v Egyptě. Kupodivu teprve přesně den po útoku v Paříži Rusko trochu nečekaně potvrdilo, že šlo o bombový útok, provedený nejspíše trhavinou umístěnou v zavazadlovém prostoru letadla.“

…“Téměř bez jakékoli větší mediální pozornosti potom proběhl za necelých čtrnáct dní další „vzkaz“, tentokrát v Libanonu. Teroristický útok v Bejrútu si 11. listopadu vyžádal 41 mrtvých a 200 zraněných. Sebevražední atentátníci útočili v oblasti ovládané šíitským Hizballáhem, který bojuje v Sýrii po boku Bašára Asada.

Pak přichází pařížské „krvavé divadlo“. Vedlo k tomu, že velmoci začaly částečně spolupracovat a jednat o společném postupu proti islamistům. Prezident Hollande, jehož popularita také kvůli imigrantské apokalypse, jíž stejně jako kancléřka Merkelová otevřel dveře, byla na bodu mrazu, se chytil záchranného lana. Hollande náhle vystupuje z pozice vůdce a volá za stanného práva po jednotě země – a spojení všech států proti Islámskému státu.“

Tolik některé odstavce citované z uvedeného článku. V každém případě, celý ten článek si zaslouží maximum pozornosti.

Na místě je i zmínka ohledně možného oslabování neotřesitelné pozice Putina. Putina, který evidentně, silou mocí se snaží zabránit atomovému armageddonu. V Rusku nejspíš rovněž existují generálští činovníci, naklonění případnému poměření ozbrojených sil, zvláště pak při neustálých, válku provokujících provokacích ze strany USA. USA podporovaných bezvýhradnou poslušností jejich spojenců, včetně podpůrné svoloče z ČR. Ruská generalita je asi méně trpělivá, než Putin snažící se zabránit nukleární válce.

Jeden zrůdný paradox, stíhá další, ještě zrůdnější. Islámský stát – (IS), válčící dnes s aliancí 60 zemí, dle jeho vlastního přirovnání s „koalicí ďáblů“, z níž mezi úhlavní nepřátele patří též naše ČR. IS je něčím, k jehož vzniku prokazatelně vytvořily podmínky USA. PROČ – to se můžeme jen domýšlet.

Naše prohnilé společenství pod zjevným poručnictvím USA, společenství členských států NATO a EU, válčí s IS. S tím samým IS, s kterým již delší dobu urputně válčí Kurdové. A tyto Kurdy, při jejich válce s naším společným nepřítelem, usilovně bombarduje náš spojenec z NATO, konkrétně Turecko. Po delší době neúčinného boje s IS ze strany USA („otce zakladatele“), se k našemu snažení připojil vysoce účinnou formou, nový náš spojenec v této válce proti IS, a sice Rusko. Po řadě dosažených úspěchů Ruska ve válce s IS se znenadání stala patologicky paradoxní událost. Členská zem NATO – Turecko, sestřelilo ruský bojový letoun směřující k bombardování pozic společného nepřítele – IS, pod chatrnou, zcela nevěrohodnou záminkou, že válečný spojenec narušil vzdušný prostor Turecka. V leckom by tento akt v souvislosti s bombardováním pozic Kurdů, mohl vzbudit dojem, že Turecko chrání IS jako svého spojence, proti kterému bojují jeho spojenci z NATO.

V souvislosti s válečnými aktivitami USA ve světě, (s kroucením rukou neposlušným zemím), zdá se být více fantasmagorické to, že by se Turecko odhodlalo k něčemu takhle zničujícímu a protismyslnému, samo o sobě – o vlastní vůli, bez vědomí světového vůdce USA. Nežli to, že se tak stalo s požehnáním USA, nebo ještě spíš, na jejich utajený pokyn. V návaznosti na předchozí aktivity USA, například finanční a jiná „výpomoc“ fašistům při majdanu na Ukrajině, s jeho vyústěním do občanské války (o permanentním provokačním rozšiřování NATO a obkličování Ruska, základnami NATO, stačí jen tato poznámka). V návaznosti na tyto aktivity USA, lze usuzovat, že administrativa USA v její nespoutané touze vyvolat světový konflikt s Ruskem, vytáhla z rukávu eso. Turecko. Turecko a neuvěřitelně provokativní sestřel ruského bojového letadla nasazeného proti IS, proti společnému nepříteli. Proti našemu společnému úsilí.

Politická, psychopatická, patologická magořina, po které máme jít jako to stádo dobytka vedené na porážku a my ani nezabučíme.