Miroslav Sládek: Smrtelné nebezpečí pro občany České republiky

Avatar
Původní autoři


Miroslav Sládek
12. 11. 2015   ParlamentníListy

Justice v České republice trpí mnohými vadami. Systém jmenování soudců nepřihlíží k základnímu požadavku na vyzrálost a zkušenost soudců. Je to například i roztříštěnost rozhodování vyplývající z nerespektování rozhodnutí soudů vyšších stupňů.

Již několikrát jsem upozorňoval a to i v dávné i nedávné minulosti na podivný stav české „justice“. Existují sice jedny zákony, ale ty si každý soudce vykládá podle svého. Ovšem nejen soudci prvoinstanční, ale nyní i soudci odvolacích soudů a soudu ústavního se stále více obracejí proti vlastním spoluobčanům. Pohrdají těmi, kdo jim ze svých daní zajišťují obrovské příjmy. Přitom se vymlouvají na potřebu nezávislostí, avšak jejich konání nemá nic společného ani s dodržováním zákonů, ani s vytvářením spolehlivého právního prostředí.

Na jedné straně klidně odsoudí občana České republiky jen pro jeho politické názory, koneckonců tak, jako kdykoliv v minulosti od nacismu až po komunismus. Na straně druhé hájí zájmy kteréhokoliv cizince, který zde porušuje zákony, i kdyby měli pošlapat práva vlastních spoluobčanů.

Soudci přeci mohou všechno, oni jsou nedotknutelní.

Poslední případ je dokladem arogance moci.

Jakýsi občan Kamerunu měl být vyhoštěn z České republiky. Podal si ústavní stížnost a Ústavní soud jednal.

A jak!

Ústavní soud prý posuzoval kumulaci všech důvodů, které se v ústavní stížnosti objevily.

1. Celý problém začal tím, že stěžovatel nebyl dostatečně dopředu srozumitelně informován o tom, jak bude jeho vyhošťování probíhat.

2. O tom, že mu policie zamluvila letenku z Prahy do Kamerunu, se při svém pobytu v zařízení v Bělé-Jezové dozvěděl náhodou od sociální pracovnice ani ne se čtyřiadvacetihodinovým předstihem.

Zkuste si bod 1. i 2. Vztáhnout k situaci občana, na kterého byla například vyhlášena exekuce, ač do ní spadl bez svého zavinění.

Kdo ho poučí dopředu, jak něco takového bude probíhat? Kdo mu dá vědět alespoň dvacet čtyři hodin dopředu?

Teprve až mu exekutor vylamuje dveře. A ještě se musí podle zákona podrobit tělesné prohlídce.

Nikde nenajde zastání. Ani u ústavního soudu, který je v případě vlastních občanů surový, ale naopak v případě přivandrovalce tak útlocitný, že se zastal i nebohého, údajně ponižovaného Kamerunce. Jaké daně platil ten vyhoštěný a jak se svými daněmi podílel na stotisícových platech soudců?

Z výše uvedeného vyplývá jediný závěr.

1. Soudní orgány svazují policii ruce tak, aby se neodvážila v budoucnu žádného přivandrovalce deportovat. Za účast při vyhoštění přivandrovalce bude policistům hrozit zásah Generální inspekce bezpečnostních sborů, a tedy možnost nejenom vyhození od policie, ale také trestního stíhání. Který policista potom přistoupí k deportaci přivandrovalce? Každý z nich se bude bát třeba jen přivandrovalce dotknout. Či-li, orgány státní moci, konkrétně policie bude naprosto paralyzovaná a neschopná vymáhat dodržování zákona v naší zemi. To bude jen živnou půdou pro přivandrovalce a jejich získání nadvlády v naší zemi.

2. Z Generální inspekce se tak může snadno stát nástroj, který bude ovládat a řídit policejní sbor.

3. Plně v intencích totalitních režimů, které si plynule předávaly soudce z nacistické éry do komunistické a po sametovém podvodu do demokratické, bude každý občan České republiky, který projeví nespokojenost s přílivem přivandrovalců, a ten bude v příštích letech jen sílit, terčem represivních orgánů s cílem jej umlčet. K tomu budou voleny různé způsoby, především ekonomické, protože politické procesy jsou přeci jen trochu z módy.

Předpokládám, že výše uvedené řádky jsou dostatečně alarmující, aby vyburcovaly občany k tomu, aby již konečně vzali vládu věcí svých do rukou svých. Doba je zralá.