Tragédie pro řadové občany, nejen v multikulturní Francii

Avatar
Původní autoři


Luděk Prokop
14. 11. 2015
Po páteční třináctce nás čeká další tsunami, tentokrát prázdných soucitných žvástů a nepřeberného množství soucitných plytkých úvah, v dostatečné míře oblbujících k rozptýlení a k odvedení pozornosti od podstaty problému. Jako se děje vždy, kdy je to pro hybatele globálním děním žádoucí.


Kardinální otázka, stalo se snad něco nečekatelného, něco, co nebylo možné, při „kýmsi“ řízené migraci, exodu natolik masového, že zcela nekontrolovatelného, stalo se snad něco, co nebylo lze očekávat, ani předvídat? Další otázkou je, proč se to stalo tak brzy, nebylo to předčasné??? Vždyť bylo našlápnuto pro další mohutné zmnožení muslimské populace v celé EU. Ty stanovené kóty pro přijímání dalších imigrantů, jako kóty konečné, přeci nikdo nemohl brát vážně. Alespoň kníže Schwarzenberg, dle jeho až skandálních výroků, (nejen o naši české zbabělosti), je určitě vážně nebral. Spousty humánních ušlechtilých lidumilů, neziskové organizace, proti Zemanovští politici, mainstreamová média, ti všichni dohromady jsou naprogramováni prosazovat, protlačovat migraci a práva imigrantů. Teď se jim to jejich cituplné humánní úsilí, s nekonečným kázáním o soucitu a humanitě, o mírumilovnosti příchozích, teď se jim onou ukvapeností prvního brutálního kroku, před očekávatelnými budoucími, neméně brutálními akcemi ještě širšího rozsahu, dost hodně pokazilo.

Pátek třináctého má svůj historický i symbolický význam. Velký pátek – ukřižování Krista, poslední večeře (13 učedníků – ten třináctý Jidáš), v pátek 13 října 1307 byla zahájena likvidace templářů, francouzským králem Filipem. V dané souvislosti vyvstávají další závažné otázky. Byl již naplněn v dostatečné míře úvodní krok džihádu spočívající v masové migraci? Nebo šlo pouze o jakýsi předskok, kdy došlo k upřednostnění ideologie symboliky v jakémsi muslimském pojetí, na úkor pragmatické části islámu pojednávající o výše zmíněné migraci?

Žádný náš užvaněný politik, který bude srdceryvně lkát nad obětmi a rozvádět plytké všeobecné tlachy, který nás bude ujišťovat, že není čeho se obávat a s tím i odvádět naši pozornost od konkrétního prosazovaní razantních radikálních opatření, jak proti působení, tak proti nárůstu počtu imigrantů v ČR, (začít lze v Teplicích v Čechách), neměl by již nikdy obdržet ani jeden volební hlas. Není čas hledat konkrétní potenciální viníky. V rámci bezpečnosti občanů, musí být uplatněna plošná účinná opatření s kolektivními dopady. Reakce na všechny lidumilné potrhlíky, na jejich jásavě šlechetné vítání kolem přijímání imigrantů, reakce na všechno, co ohrožuje nás všechny, včetně oněch humánních vítačů, které jejich počínání, aniž by si toho byli vědomi, ohrožuje stejně jako nás i je, netřeba příliš odkládat. Sedmnáctého listopadu lze jasně vyjevit jak podporu našemu prezidentovi, tak skutečnost, že si uvědomujeme, že mezi děsivým činem imigrantů IS ve Francii a mezi „kýmsi“ řízenou migrací, (exodem natolik masovým, že zcela nekontrolovatelným) existuje přímá souvislost stejně, jako mezi islámem a džihádem. A mezi džihádem a migrací. Je nanejvýš žádoucí dát při té příležitosti jasně najevo, že žádné žvanění, žádná záplava plytkých frází, neodvede naši pozornost od podstaty problému. A to ani až přijdou (a že přijdou) ty jejich notoricky provařené hokusy pokusy, svést záležitost na Rusko, na ruský boj proti IS v Sýrii.