Válka v Sýrii sbližuje Izrael a Turecko

Petr Umlauf 
23.12.2015 E-republika

Co sbližuje Izrael a Turecko? Proč tak rychle zapomělo Turecko na dest mrtvých z lodi “Mavi Marmara”? Je epizoda s humanitární nákladem do Gazy definitivně zapomenuta? Válečné bubny duní a přehluší každou otázku.


Připomeňme, že 30. května 2010 izraelská armáda zaútočila na konvoj šesti lodí tzv. “Flotily svobody” s humanitárním nákladem do Gazy. Na lodi “Mavi Marmara” zemřelo deset tureckých občanů. Po tomto “incidentu” byly diplomatické vztahy mezi Tureckem a Izraelem nulové. Ruský zásah v Sýrii vše změnil. Izrael intenzivně jedná a zavazuje se zaplatit rodinám obětí odškodnění Turecko a recipročně ustoupí od soudních sporů a omezí na svém území činnost palestinské organizace Hamás. Turecko je prý připraveno souhlasit s blokádou Gazy výměnou za odškodnění obětí incidentu. Jsou to zatím jen předběžné dohody, nic podepsáno není.

O tom, co způsobilo tyto diplomatické pohyby a co mohou přinést, vedl rozhovor “Rosbalt” s expertem na Blízký východ, novinářem Michailem Magidem.

Co je důvodem, že se Izrael a Turecko náhle rozhodly urychleně obnovit diplomatické a obchodní vztahy?

Hlavním důvodem, proč se toto nyní děje, je válka v Sýrii a hlavně ruský aktivní vstup do konfliktu. Zájmy Turecka a Izraele se v této válce částečně shodují. Izrael považuje za svého hlavního nepřítele Hizballáh (libanonská šíitská polovojenská organizace), se kterým bojoval několik desetiletí. Právě tuto organizaci Asadův režim podporuje, a to i v Íránu. Stručně řečeno, vznikla osa “Hizballáh-Damašek-Teherán”. Proto Izrael systematicky bombardoval základny Asada i Hizballáhu a zároveň léčí zraněné syrské povstalce na svém území.

Turecko také bojuje proti silám Asada a Hizballáhu a podporuje syrské povstalce. Jeho zájmem je zmenšení vlivu Asada v Sýrii a rozšíření vlastní zájmové zóny vlivu. Mimochodem, nejsem si jistý, že by toto bylo prospěšné pro Izrael, ale k dnešnímu dni se zájmy obou zemí shodují.

Nejdůležitější kromě toho je, že Rusko zasáhlo v konfliktu na straně Asada. To způsobilo vážné zhoršení rusko-tureckých vztahů. A v poslední době došlo k ostré potyčce mezi ruským ministerstvem zahraničních věcí, které vyjádřilo nespokojenost s izraelskými leteckými útoky na Asada. Izraelský premiérem Benjaminem Netanjahu k tomu jen řekl, že názor Moskvy v této věci je mu lhostejný. Je zřejmé, že tato nová situace má vliv na vztahy mezi Izraelem a Tureckem.

Ukazuje se, že zásah Ruska v syrské válce sebou nese mezinárodní důsledky, a dokonce i násilné konflikty, i když ten, který vznikl mezi Tureckem a Izraelem, se zastavil. A co řeči o potřebě, aby se oba společně postavili proti Moskvě?
Já bych to vymezil trochu jinak. Angažmá Ruské federace na Ukrajině a poté i v Sýrii bylo špatně promyšlené a jeho dopad je nedostatečně uvážený. Sankce ochromují ruskou ekonomiku a navíc to zostřuje konflikt s Tureckem, kdo by na to všechno myslel dřív? Tyto války mají jeden hlavní cíl: “Vypnout” televizor a zaměřit pozornost diváků na chladničku. To není politika, ale show. To vše se však děje v reálném světě a má to velmi reálné důsledky. Jsou to rostoucí ceny v obchodech, havarované letadlo a druhé sestřelené. Další vývoj směřuje jen k větším problémům.

Jak hodnotíte tyto informace na pozadí předpokládaného stažení většiny íránských sil ze Sýrie? Oni byli jednou z hlavních nadějí ruského vedení, a teď jsou to jen extrémně slabí spojenci, podobně jako Asadova armáda. Je možné předvídat další vývoj situace na syrském válčišti?

Ano, podle zpráv z médií Írán stáhne své jednotky ze Sýrie. Předpokládá se, že disponuje několika sty až několika tisíci bojovníků (kolem 7 až deseti tisíci, ale to je možná příliš nadsazené). Je to z důvodu těžkých ztrát Íránců, včetně zranění nebo možná i smrti velitele elitní svazku, “Al-Quds”, generála Kásima Sulejmaního (mimo jiné velel úspěšné obraně Bagdádu), a důvodem jsou i vysoké náklady na válku v Sýrii. Řekl bych, že mezi důvody se musí počítat i zrušení sankcí proti Íránu. Ten má zájem o užší ekonomickou spolupráci se Spojenými státy a Evropskou unií.

Nejde však jen o vývoz ropy.

To je pravda. Írán potřebuje zahraniční investice pro modernizaci průmyslu. Proto nemá nejnovější technologie. Íránci chtějí získat až 500 miliard USD západních investic. To vše směřuje k normalizaci vztahů se Spojenými státy a Evropou, zatímco podpora Asada tomu brání a je pro Západ nepříjemná. Kromě toho, že válka v Sýrii není v Íránu populární, tak vysoké ztráty a náklady mohou vést ke zvýšení vnitřního napětí. Náklady Teheránu na podporu Sýrie a vedené války každoročně vyjdou až na 11 miliard dolarů. Írán zažil svou revoluci v letech 2009-2010, a ačkoli byla potlačena, “mullatariát” (duchovní vedení země) bere tuto možnost stále na vědomí a bojí se jí.

Co to ​​znamená pro Rusko?

Postavení Asada se zhoršuje. To znamená, že Rusko bude muset vynaložit na jeho podporu další dodatečné zdroje, a to jak finanční, tak lidské. Podle královského institutu pro obranná studia v Londýně, Ruská federace až do poloviny listopadu využila na syrské tažení asi 4 miliony USD denně, ale poté, co Turecko sestřelilo ruské letadlo, výdaje byly zdvojnásobeny na 8 milionů (téměř 3 miliardy USD ročně).

V případě, že Íránci opustí Sýrii, bude to pro Assada mnohem dražší. A to vše na pozadí klesajících cen uhlovodíků. Připravuje se vstup kapacit Íránu na světový trh s ropou, což by mohlo vést k dalšímu poklesu cen. Nakonec, v případě odchodu Íránu, Ruská federace je jedinou zemí, která stále podporuje Asada. To vede k další izolaci Ruska a posiluje to jen jeho protivníky, zejména Turecko.

Rozhovor vedl Alexandr Želenin

Zdroj: Война в Сирии сближает Израиль и Турцию

Dávám překlad rozhovoru právě z tohoto důvodu, že události vývody komentátora jen potvrzují.

20 prosince proběhl útok izraelského letectva na jednu z budov na předměstí Džerman na východě Damašku. V důsledku ostřelování zemřelo několik lidí, další byli zranění. Hlavním cílem a obětí útoku se stal Samir Kuntar — zástupce organizace “Lidová fronta pro osvobození Palestiny“, která spolupracuje s hnutím Hizballáh. Ten byl propuštěn 16. července 2008 v rámci dohody o výměně zajatců mezi Izraelem a Hizballáhem. Syrská média toto ostřelování považují za teroristický útok.

Psali na E-republice související:


Související články: