Keno Verseck
2. 12. 2015 Spiegel on line
Rusko reaguje na pozvání Černé Hory do NATO podrážděně. Ale Alianci jde o vliv na západním Balkáně. Nedostatek demokratických standardů v malém státě je proto Bruselu zjevně jedno. Vztah NATO k Rusku je od ukrajinské krize silně poškozen. Jakákoliv spolupráce je ukončena, sestřelení ruského bitevníku členskou zemí NATO Tureckem zvýšilo dále napětí. Zrovna v této situaci pokračuje vojenské uskupení ve své politice rozšiřování: Černá Hora dostala ve středu pozvánku ke vstupu do NATO.
Moskva reagovala promptně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov oznámil jasnou odpověď Moskvy: Ruské vedení bude situaci analyzovat a na ni reagovat.
Černá Hora je sice nejmenší z bývalých jugoslávských dílčích republik.Země má jen 600 000 obyvatel a armádu s pouze 2100 muži. Ale všichni pozorovatelé se shodují, že u pozvánky ke vstupu nejde spojenectví jen čistě o bezpečnostní aspekty. Dušan Reljič, expert na Balkán nadace Věda a politika / SWP/, vidí v ochotě přijetí zřetelné poselství Aliance Moskvě, poté, co Rusko již delší dobu proti tomu ostře protestuje: „NATO dává jasně najevo, že neexistuje žádné právo veta třetího státu proti vstupu“, tolik Reljič.
„Ostrov stability“ na západním Balkáně
Také předseda černohorské nevládní organizace „Centrum demokracie a lidských práv“, Nenad Koprivica, vidí jako motiv kroku Bruselu zápas o vliv na západním Balkáně mezi NATO a EU na straně jedné a Ruskem. „Pozvání Černé Hory je geopolitické rozhodnutí“, říká Koprivica, „neboť určitá demokratická a právněstátní kritéria plní Černá Hora stejně tak málo, jak tomu bylo v roce 2009 u Albánie a Chorvatska“.
V Černé Hoře, která v roce 2006 prohlásila svou nezávislost, vládne již čtvrtstoletí premiér Milo Djukanovič. Protože svou zemi postjugoslávským válečným zmatkem provedl mírovou cestou, platí Černá Hora na západním Balkáně za „ostrov stability“. Kritici však Djukanovičovi vyčítají, že vede zemi jako soukromou firmu a vládne mafiánskými metodami. Jisté je, že Djukanovič již dávno obsadil v zemi klíčové politické a hospodářské pozice svými členy rodiny a přáteli ze své vládnoucí „Demokratické strany socialistů“/DPS/.
Djukanovič trpěl dlouhou dobu v zemi drogové bossy. Italské úřady ho vyšetřují, protože se zřejmě podílel na široce založeném pašování cigaret. Černohorští novináři, kteří o tom informují, žijí v nebezpečí. Dodnes je nevyjasněna série útoků na novináře, kteří odhalili případy korupce a organizované kriminality, mezi nimi i vraždu Duška Jovanoviče, bývalého šéfredaktora deníku „Dan“ v květnu 2004.
Djukanovič kdysi pěstoval úzké vztahy s Moskvou: Bohatí Rusové kupovali velké části Jaderského pobřeží, ruský miliardář Oleg Děripaska získal většinový podíl v kombinátu na aluminium KAP, největším černohorském podniku.
Djukanovič se ale Moskvě mezitím vzdaluje. Neboť ruští investoři, mezi nimi i Děripaska, nedodrželi své finanční sliby. Perspektiva NATO a EU je pro Černou Horu, která je nutně odkázána na vnější finanční zdroje, nejen slibnější, ale důležitá pro přežití.
Téměř polovina obyvatelstva je proti vstupu do NATO
V červenci 2012 proto zahájila Černá Hora jednání o přistoupení k EU – byla to také odměna Bruselu za roli země jako stabilizačního faktoru v oblasti. Plán postupné demokratizace země v souvislosti s jednáními se však dosud uskutečnil jen omezeně – EU stále kritizuje Černou Horu za velké nedostatky při právněstátních reformách.
Kvůli těmto nedostatkům došlo v minulých měsících k pouličním protestům, opozice navíc bojkotovala parlamentní práci. Požaduje mimo jiné férové volební zákonodárství, které zabrání falšování. V protestech se ukázalo i hluboké rozštěpení černohorské společnosti: Těsná polovina obyvatelstva je podle anket proti vstupu do NATO, vládne i rozšířená skepse vůči EU. Djukanovič nechal občas protesty násilně ukončit.
Nezávislí pozorovatelé v Černé Hoře pozvánku pro vstup do NATO kritizují: „Djukanovič ji může prodat jako velký úspěch, a to ho posílí“, říká Boris Raonič, předseda nevládní organizace „Občanská aliance.“ „Mezinárodní společenství opět ukazuje, že se o metody vládnutí Djukanoviče nestará, pokud bude hrát pozitivní regionální roli.“
Podobně to vidí i Michailo Jovovič, šéfredaktor nezávislého deníku „Vijesti.“ Pod jeho kanceláří v hlavním městě Podgorica explodovala v roce 2013 bomba – pachatel neznámý.
„Samozřejmě, že nás vstup do NATO nebude demokratizovat“, říká Jovovič. „Demokratizovat nás bude jen změna vlády. Bohužel jsme dosud jedinou zemí v Evropě, která ve svých dějinách ještě nezažila změnu vlády svobodnými volbami.“
Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdeňka Holešová
Ausgerechnet Montenegro, ausgerechnet jetzt, Spiegel online , 2. Dezember 2015, Keno Verseck
