Diskuse ohledně smrti Jana Masaryka znovu otevřena

Avatar
Původní autoři

2.1.2016  Vaše věc
 
V souvislosti s nedávno vyšlou publikací V. Jandečkové ,,Kauza Jan Masaryk – nový pohled” se znovu otevírá diskuse, jakým způsobem skončil život diplomata, syna prvního prezidenta československého státu Jana Masaryka. Jandečková přichází na základě svého výzkumu s teorií, že J. Masaryk zemřel násilnou smrtí, a to rukou úředníka ministerstva zahraničí J. Bydžovského na příkaz britské tajné služby SIS. Měl se k tomu sám doznat. Do jaké míry je však dané tvrzení skutečně hodnověrné, zvlášť když existuje několik teorií Masarykova odchodu ze světa?

Kniha V. Jandečkové představuje další střípek mozaiky, který víří kontroverzní diskusi ohledně Masarykovy smrti. I když musíme brát v potaz, že výsledky výzkumu Jandečkové jsou značně sporné. Jaký by totiž měli Britové zájem na Masarykově odstranění, když podle své přítelkyně a novinářky M. Davenportové chtěl v březnu 1948 do Velké Británie vycestovat a tam se usadit? Mimoto tam byl velmi populární už za války, kdy se stal oblíbeným ,,spíkrem” v českém vysílání BBC.

Britové by naopak přivítali informace o komunistech, jejich praktikách z let 1945 – 1948, které jim mohl Masaryk předat. Navíc demokratický ministr, syn zakladatele čs. státu, který by utekl před nastupujícím totalitním režimem, mohl nejen pro Brity v probíhající studené válce znamenat jistě významný propagandistický trumf.

Pokud Masaryk chtěl opravdu opustit Československo (a několikrát se o tom zmiňoval svým nejbližším), tak by to pro nastupující komunistickou moc naopak představoval vážný problém. Nemohla si nechat utéct ministra, který disponoval citlivými informacemi z titulu své funkce. Proto také tato teorie nahrává zastáncům násilné smrti ministra zahraničí buď čs. agenty, nebo sovětskou NKVD.

Autorovi tohoto blogu potvrdil prof. R. Kvaček, že měl možnost mluvit s bývalým ministrem spravedlnosti za národní socialisty P. Drtinou, a ten mu řekl větu: ,,mně se to (míněna sebevražda) nepodařilo, Masarykovi ano.” Drtina ihned po skončení vládní krize v únoru roce 1948 se pokusil o sebevraždu (první zvažoval již po Mnichovu 1938), nakonec skončil s těžkými zraněními vzniklými pádem z okna v nemocnici.

Můžeme s jistotou říct, že Masaryk těsně po Únoru propadl ještě větším depresím než dříve. Byla to stará ,,bolístka”, jíž trpěl od mládí a před první světovou válkou byl za svého pobytu v USA nějaký čas zavřený v ústavu pro choromyslné. Masaryk se často dostával do manických stavů – z ,,opojné” veselé nálady prudce ke stavu beznaděje a deprese a zase naopak. Britský velvyslanec v Praze P. Dixon potvrzuje výrazně negativní Masarykovy nálady, když mu Masaryk mnohoznačně řekl, že ,,on si najde cestu ven.”

Masaryk si rovněž uvědomoval určitou bezvýchodnost své situace po únorových událostech. Že vahou své osobnosti slouží komunistům jako zástěrka nastupující totalitní moci. V Gottwaldově vládě nakonec zůstal, protože ho údajně nikdo nezpravil o podání demise. Anebo proto, že chtěl po dr. Benešovi převzít prezidentský úřad, o němž uvažoval, byť nikoliv veřejně?

Lze tak říci, která varianta Masarykovy smrti je alespoň ta nejpravděpodobnější? V minulosti proběhlo několik vyšetřování (včetně samotné Masarykovy smrti v roce 1948 celkem čtyři), ale nikdy nedošla k jednotnému stanovisku, vždy se lišila. Pokud se zcela neotevřou ruské archivy a nedají relevantní dokumenty týkající se Masaryka badatelům volně k dispozici, úplnou pravdu nezjistíme pravděpodobně nikdy. Historická obec v tomto jasno nemá a je rozdělená na několik protichůdných táborů. Nicméně důležité je se zejména ptát, proč vlastně musel skončit život tohoto “lidového” a oblíbeného politika, který se ve skutečnosti sám politikem ani necítil.