Změny zákonů, které se nyní v Polsku uskutečňují, jsou výsledkem podzimních demokratických voleb. V Evropském parlamentu ve Štrasburku to dnes prohlásila polská premiérka Beata Szydlová.

Svoboda a svrchovanost jsou podle ní pro Poláky klíčovými hodnotami. Vláda je podle premiérky ale připravena o vytváření lepších reforem pro Polsko diskutovat s evropskými představiteli i domácími stranami.

Premiérka v projevu k europoslancům opakovaně řekla, že ke změnám v Polsku se rozhodli Poláci sami tím, že si ve volbách vybrali program nynější vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Řekla také, že reformy jsou v souladu s evropskými standardy a že Varšava se při jejich přípravě inspirovala v jiných evropských zemích.

Szydlová rovněž prohlásila, že při vytváření reforem je otevřená dialogu s dalšími aktéry. “Chceme pracovat na dobrých politických reformách, abychom mohli zajistit, že Polsko bude svobodnou zemí,” řekla. “Chceme být v EU šampionem, to je náš sen,” dodala.

Pokud jde o změny týkající se ústavního soudu, tak se prý v žádném případě neliší od standardů v jiných členských zemích. Premiérka řekla, že spor o ústavní soud je politickým a ne právním problémem. O reformě médií sdělila, že je nutná, aby vzniklo skutečně nestranné vysílání. Polská veřejnoprávní média se podle ní v minulosti dopustila několika přešlapů vůči evropských mediálním standardům. Vláda se ale nechce nijak vměšovat do nezávislosti polských médií, řekla Szydlová.

Změny zákonů, které v Polsku provádí PiS, znepokojují Evropskou komisi, která proti Varšavě zahájila formální proceduru sledování stavu právního státu v zemi. Proces teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v unii.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz na úvod debaty řekl, postup, ke kterému se Evropská komise rozhodla, dosud EU nezažila. Tento mechanismus pro ochranu právního státu unie vytvořila v roce 2014 a poprvé ho aktivovala právě kvůli Polsku. Schulz v nedávném rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung přirovnal politiku polské vlády k počínání ruského prezidenta Vladimira Putina. Za toto vyjádření německého politika se na jeho hlavu snesla kritika nejen z Polska, ale i z Německa.

Předseda Evropských konzervativců a reformistů (ECR) Syed Kamall vyzval europoslance, aby před obviňováním Polska vyčkali nejprve na hodnocení Evropské komise. “Ukazování prstem na vládu je i ukazování prstem na polské občany, kteří (novou vládu) volili,” řekl. Uvedl rovněž, že ho udivuje, že se podobné kritické hlasy neobjevily tehdy, když někdejší polská vládní strana Občanská platforma jmenovala za ústavní soudce své vlastní kandidáty.

Místopředseda ECR Hans-Olaf Henkel řekl, že nynější kroky vůči Polsku jsou groteskní inkvizicí. “Jestli nějaký národ nepotřebuje poučovat o svobodě a demokracii, pak je to Polsko,” uvedl.

Guy Verhofstadt, předseda Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), v diskuzi zdůraznil, že polská jednota jde ruku v ruce s jednotou evropskou a obráceně, jak historie mnohokrát ukázala. “Proto bych vás rád vyzval, paní premiérko, abyste neposlouchala tolik nás, ale polské občany,” řekl. Ve svém projevu, který byl vůči Szydlové kritický, vyjádřil obavy z možného zneužívání vládní většiny k rozložení kontrolních a vyrovnávacích mechanismů v Polsku.

Do debaty vstoupil i český europoslanec za Svobodné Petr Mach. Ten řekl, že vměšování Evropské komise do záležitostí Varšavy je nehorázné a že je to záminka za změnu polského postoje k uprchlickým kvótám. V závěru připomněl větu Ich bin ein Berliner (Jsem Berlíňan), kterou v roce 1963 vyslovil u berlínské zdi americký prezident John Kennedy. “Ja jestem Polakem (jsem Polák),” zakončil své vystoupení Mach, který měl stejné heslo připnuté jako velký odznak na saku.