O čem všem jsou ta videa ze sobotních demonstrací aneb sobotní demonstrace a Sobotka

Avatar
Původní autoři


Luděk Prokop
8. 2. 2016
Mizerně zinscenovaná předváděčka nepřijatelného, agresivního chování odpůrců islamizace ČR, potažmo odpůrců invaze imigrantů, dostala zásluhou nedotaženého scénáře a řady videozáznamů značné trhliny. Hrubě se to nepovedlo. Videa názorně dokumentující, že v divadle o hrubosti odpůrců islamizace, měly hlavní roli sehrát bezpečnostní složky státu, dnes již nikoli pod hlavičkou Stb., ale v „kostýmech“ militantních odpůrců islamizace, výmluvně vypovídají, že demokratické metody nejsou od těch totalitních, příliš odlišné. 


Nicméně ať již šlo nebo nešlo o příslušníky policie ve zmíněných kostýmech, nebo ať již zjevný koordinátor dění byl, či nebyl policejní důstojník, s přítomnými policajty evidentně spolupracoval a stejně tak i s údajnými, ukázněně reagujícími fotbalovými chuligány. Pohyb zakuklenců do a z budovy MV možná lze nějak okecat. Popřít videem zaznamenané dění úplně, dost dobře nejde. Ale verbálně lze danou situaci znejistit i zkreslit. Konec konců je to nezbytné, taková věc vládou honosící se svou prací a úspěchy kdy se dá a kde se dá, pořádně zatřese. Fiasko ze zaznamenané činnosti bude nejspíš napravovat ministr Pelikán hovořící, (zastupujíc ministra Chovance), o padajících hlavách v řadách policie.

Omyl! Zmýlená platí.

Málem by jeden zapomněl, že listopadová divadla, včetně role mrtvého studenta, role hrané agentem Zifčákem, již patří do kategorie metod režimů nesporně „svobodných“ a demokratických. Ukrajinský majdan bez ohledu na lidi zabité ze zálohy, rovněž. Podpora ukrajinských fašistů demokratickými režimy, včetně režimu v ČR s vládou ČSSD, to potvrzuje v míře více než vrchovaté.

Jak vidno, herci kteří měli sehrát pro všeobecné povědomí nepřijatelnost agresivního chování odpůrců migrace, nepřijatelnost chování odpůrců příprav na muslimskou imigrantskou okupaci, tyto herce lze na velet rozkazem. Pokud by se povedlo alespoň takovou měrou, jakou se nepovedlo, byla by připravena atmosféra pro logický, razantní obrat postoje ministra vnitra vůči imigraci, postoje kterými získal sympatie většiny občanů, oprávněně se obávajících následků vpádu imigrantů na naše území. V dané souvislosti nelze tak snadno rozkázat účast na připravované akci obětním beránkům, vítacím podivínům vítajícím imigranty a vyznavače islámu. Lze se tedy velice divit, že se jich najde tak hojný počet v desítkách, ba dokonce i ve více desítkách. Zvláště pak při představě množství informací a zpráv ze zahraničí, doplněných řadou videozáznamů o nestoudnosti, agresivitě a řadě důkazů o nemožnosti jiné integrace migračních okupantů, než té, že se domorodci přizpůsobí imigrantům – nikoli naopak. Viz Německo, Švédsko, Francie, Španělsko a podobně.

Takže, jak se najde tak hojný počet v desítkách, ba dokonce i v několika desítkách podivných vítacích podivínů? Podivínů ochotných, ať již vědomky či nevědomky, sehrát obětní beránky v zájmu „vítání“? Jistou odpověď mohou dát názvy početné řady neziskových organizací: Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), Multikulturní centrum Praha (MKC Praha), Člověk v tísni, o.p.s. Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE), META, o.p.s. – Sdružení pro příležitosti mladých migrantů, Centrum pro integraci cizinců, z.s. (CIC), MOST PRO, o.p.s. Celkem tato a další jiná nevládní sdružení obdržela minimálně 555 550 769,57 Kč. Z tohoto neúplného výčtu lze vyvozovat, že počtů vítacích podivínů by při odpovědnější snaze adekvátní zde uvedené částce, (částce zřejmě z větší části sestavené z našich daní), mohlo být „sehnáno“ o něco více – řádově tedy nikoli v desítkách, alespoň ve stovkách. Ale co bychom chtěli po lehkoživkách z neziskovek, že ano? Pevně věřím, že lidé typu lékaři bez hranic a podobně jiní obětavci, si ta slova na sebe vztáhnout nemohou, ani nevztáhnou. To zdůrazňuji, protože o to se budou demagogové z řad „vítacích podivínů“, snažit v první řadě a vehementně.

Zpět tedy k hrubě nepovedené akci. Nejenže byla zdokumentována, ale možná zásluhou řady účastníků viditelně pořizujících videozáznamy, nebyla dotažena ani do kýženého konce, i když bych to vítací sešlosti podivínů, docela přál.

Pokusů zdiskreditovat kohokoli, jakoukoli skupinu, je v naší demokratické společnosti s „řízenou svobodou slova“ více než je zdrávo. Mnohé vyjdou, některé nevyjdou. A jiné, viz ty vůči našemu přímo volenému prezidentovi, se míjí účinkem a dokonce často přináší opačný efekt.

To, že se někdy něco povede, například zásluhou neobratnosti Michala Haška, který dotírající moderátorce se zřetelně nápadně opakující se stále stejnou otázkou, měl opáčit rovněž otázkou typu – a soudružko, vy o tom něco bližšího víte, že se takhle ptáte a od koho? Neřeknete-li, nemohu vám odpovědět, protože jsem vázán slibem panu Chovancovi. A bylo by vymalováno. Takže, někdy se něco povede a jindy, v jiné podobě se totéž, holt nepovede. A to se, v rámci realizace akce namířené na změnu všeobecného postoje veřejnosti k odpůrcům migrace, právě stalo.

Předpolí (pro žádoucí změnu mínění veřejnosti), pro možnost razantní změny postoje vlády (bez odporu veřejnosti) a hlavně změny ministerstva vnitra k imigraci, bylo ztraceno ještě dříve, než jej bylo dosaženo. Křivárny obvykle vyplují na povrch, v případě zabitého studenta Zifčáka později, v daném případě nahned.

Něco špatného bývá obvykle provázeno něčím dobrým. Osočení prezidenta z výzvy k zabití předsedy vlády, bylo následováno autentickým záznamem slov prezidenta a veřejným usvědčením premiéra ze lži. Pravda, takovou tragédii jako v případě Michala Haška, z toho média nevyrobily. V daném případě, hokus pokus o zdiskreditování odpůrců migrace, se rovněž nezdařil. Nicméně veřejnost může být lépe připravena na případný obrat vlády ve věci imigrace. Vlády, jejíž předseda odporuje prezidentovým názorům a napadá našeho prezidenta jaksi ze zásady a bez relevantního důvodu.

Po zdokumentování koordinace „nácků“ důstojníkem bezpečnostních složek, „nácků“, kteří vylézali z budovy v majetku ministerstva vnitra, za situace kdy nebylo možné bez zaznamenání dění realizovat záměr vykonat zlý čin a svést jej na jiné, zůstává pro argumentaci premiéra ubohá náhražka v podobě útoku na kliniku, kterého se premiér vděčně a důkladně chopil. Jak jinak, známe jej. Dodejme jen, že tento útok pamětníkům velice připomíná „zvláštnosti“ někdejším režimem tolik propíraného útoku na aeroflot v roce 1969, včetně reakcí tehdejších představitelů moci. Nějak se nám všechno vrací zpět.

Málo platné ale vzdor dění v Německu, ve Švédsku, ve Francii, ve Španělsku a podobně, nabývá imigrace grandiózních rozměrů. Obavy, že až bude přeplněno, zasáhne i naše území, se všemi doprovodnými jevy známými z výše zmíněných zmíněných zemí, jsou opodstatněné. Obavy jsou o to více znepokojivé, oč skandálněji přistupuje k odpůrcům imigrace a islamizace, vláda a jí řízené represivní složky státu. O vítacích lidumilech z neziskových zkorumpovaných organizací, (nejspíš bezdětných), raději nepřemýšlet.