Clintonová na severu bita

Zbyněk Fiala
9. 3. 2016   Vaše věc
 

Bernie Sanders porazil Hillary Clintonovou v průmyslovém státě Michigan, centru Středozápadu s převahou bílých voličů s modrými límečky. Bývalá ministryně zahraničí si přesto udržuje výrazný náskok v počtech delegátů na nominační kongres, ale nejlidnatější státy, kde se bude rozdávat nejvíc, teprve přijdou na řadu. A Sanders vytrvale tlačí Clintonovou dále doleva.

Mezi americkou pracující třídou zabírá ostrá kritika „obchodní politiky“ Spojených států, která je vnímána jako vývoz obrovského počtu pracovních míst do Asie a dalších částí světa ve prospěch zisku majitelů a vedení korporací. Demokratický kandidát Bernie Sanders obviňuje svoji stranickou konkurentku Hillary Clintonovou, že se na této politice podílela z postu ministryně zahraničí.

Nemá však monopol na téma, ve kterém se propírá dohodnutá pacifická dohoda PTT i chystaná atlantická TTIP a argumentuje se zkušenostmi ze severoamerické dohody NAFTA. Podobné útoky zaznívají i ze strany republikánského Donalda Trumpa, který rovněž ve státě Michigan vyhrál. A pokud by se Trumpa podařilo zastavit vedením Republikánské strany, která je zoufalá z toho, že na něj nemá žádný vliv, mohl by Sanders postupně získávat i část republikánských voličů.

Podle průzkumů agentury Edison Research v průmyslovém státě Michigan – se srdcem automobilového průmyslu Detroitem – tři pětiny dotázaných při odchodu z volebních místností vyjádřily obavu, že obchodní dohody je připraví o místa. A tito voliči preferovali Bernieho Sanderse.

To byl také důvod, proč zde Clintonová prohrála, přestože stát Michigan považovala za příležitost, kde může ukázat svoji univerzální přijatelnost. Její téma však bylo jiné, soustředila se na kontaminaci pitné vody ve městě Flint olovem z průmyslové činnosti. O tom však mluvili i ostatní, a z obou stran.

Primárky v Michiganu tak zvýraznily slabé postavení Clintonové mezi bílými pracujícími muži a nezávislými voliči bez jasné stranické příslušnosti. S tím bude muset Clintonová něco udělat. Pracující voliči se cítí zrazeni vedením Demokratické strany, která je opustila v honbě za globalizací a deregulací. Mimochodem, názor amerických pracujících se tak neliší od těch evropských, kde zaznívají podobné obavy a odpor proti TTIP vyjadřují pravidelná masová shromáždění napříč EU.

Celostátní souhrn průzkumů, který je k dispozici na stránkách Wikipedie, ukazuje, že propad preferencí Sanderse byl jen dočasný a křivky obou kandidátů se znovu prudce sbližují. Tento souhrn se však skládá z mnoha různorodých výsledků. V druhé polovině února Sanders v mnoha průzkumech držel krok nebo mírně vedl. Pak se to obrátilo. Před Michiganem, kde se očekávalo vítězství Clintonové, byl poměr podle průzkumu podle NBC News / Wall Street Journal 53 C : 44 S. Ale samotné primárky pak ukázaly něco jiného.

<href=”#Polls_conducted_in_2016″>https://en.wikipedia.org/wiki/Nationwide_opinion_polling_for_the_Democratic_Party_2016_presidential
_primaries#Polls_conducted_in_2016
Pohled na volební mapy ukazuje, že Demokraty dělí 37 rovnoběžka – Clintonová měla úspěchy na jih od této linie, Sanders na severu. Vyrovnanější je to v centrálních státech Unie. Úspěchy Donalda Trumpa jsou vyznačeny spíše po liniích poledníků. Je úspěšný na východě až k hranicím Texasu. Na západě toho moc nebylo, ale uspěl v Nevadě.

http://www.nytimes.com/elections/2016/national-results-map 

Republikánské primárky nyní přecházejí na většinový princip, demokratické zůstanou až do konce v poměrném sytému. Ani velké procentní prohry tak Clintonovou nepřipraví o určitý příděl delegátů. Jenže teď už se začíná hrát o to, kdo by mohl porazit Trumpa. A tam se může stát, že Clintonové bez úspěchu mezi bílými pracujícími utečou i dosud jisté hlasy superdelegátů, tedy pěti stovek volených stranických představitelů.