Josef Mrázek
1. 4. 2016
Otevřené dopisy poslané panu prezidentovi ve věci poškozování České republiky Českou národní bankou vyvolaly živý zájem a potvrdilo se, že mají širokou podporu občanů. Zatím však nepřinesly viditelný výsledek a proto zopakuji a doplním základní argumenty o které se nutnost nápravy opírá. Nejen podle občanského pohledu na věc, ale také po odborném ekonomickém rozboru dost překvapuje, že se nikdo z odpovědných činitelů nezabývá kvantifikací obrovských ztrát třeba jen v zahraničním obchodu, které banka způsobuje. Snad ještě hůře na tom je chápání právní stránky věci.
Ústava ČR a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, obsahují ustanovení o nezávislosti ČNB na institucích a jejich představitelích při rozhodování o činnosti ČNB. Nesmí se však zapomínat, že ČNB není a nemůže být nezávislá na zákoně o ČNB. A ten obsahuje paragraf 2, odstavec (1), kde je věta: „Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství“. Vyřazení jakéhokoliv tržního vlivu na kurz, když ho banka nákladnými intervencemi udržuje na nepřirozené hodnotě, rozhodně není v souladu s touto zásadou a je tedy vážným pochybením. Vždyť jde o ztráty několika set miliard Kč ročně. Použití směnného kurzu jako nástroje měnové politiky by mohlo být přípustné, kdyby šlo o oslabení nadhodnocené koruny, ale to je pravý opak skutečného stavu koruny. ČNB jedná v rozporu s ustanovením zákona o České národní bance § 2, odstavec (1), který je jedinou pojistkou proti svévolnému zjednání prospěchu někomu jinému na úkor České republiky.
Zásah ČNB byl bezpochyby protitržní, koruna měla tendenci bez intervence dále posilovat. Pochybného údajného cíle intervence stejně nebylo vzdor rostoucím intervenčním nákladům dosaženo. Naproti tomu škody následkem vazby na upadající euro a nástup spekulantů rostou stále rychleji, ale skoro nikdo je neuvádí asi proto, že jsou až neuvěřitelně obrovské.
Prezident republiky podle zákona o ČNB § 9 sice nemůže vydávat pokyny, jak mají členové Rady ČNB jednat, ale v případě vážného pochybení může libovolného člena Rady ČNB, i guvernéra, podle téhož zákona § 6, odstavec (2) odvolat. Nebrání tomu ani článek 14, odstavec 2 Protokolu č.4 o statutu Evropského systému národních bank a Evropské centrální banky, který byl ČR vnucen Lisabonskou smlouvou, a jeho obsah je převzat do zákona o ČNB a nic dalšího tam není. Shledá-li prezident státu vážné pochybení, a co jiného, než porušení zákona by to mělo být, tak je oprávněn provinilce odvolat.
K odvolání guvernéra by mělo dojít bez odkladu. Jinak pan Singer odejde v červnu z funkce bez vyhlášeného pochybení a zanechá za sebou tak zvaný kurzovní závazek, že zahraniční strana bude ještě další rok naši ztrátu připisovat jako svůj zisk. Na místě je otázka, jaká funkce, nebo co, bude tomuto pánovi poskytnuto v zahraničí jako výraz vděku? Bylo by vhodné pány nehájící zájmy republiky nejen odvolat a někdo další by na ně měl podat trestní oznámení právě na bázi podezřelého porušení paragrafu 2, odstavec (1) zákona o ČNB. Takové oznámení může podat každý občan ČR i bez právní kvalifikace.
Nástupcem stávajícího guvernéra má, bohužel, údajně být pan Ing. Jiří Rusnok. Možná by se snažil brzdit škodlivé změny kurzu po skončení intervence, ale sám dosud podporoval její trvání. I kdyby se obrátil na lepší víru, každoroční ztráta v řádu stovek miliard korun, kterou intervence způsobuje, se již nevrátí. Důvěra v jeho kompetentnost není žádná.
