12. 4. 2016 AENews
„Dobrý den, radare a prapore z hvězd a pruhů“? Nikoliv, „Dobrý den, majore Gagarine“, tak je to správně! Videa
Dvanáctý duben je od roku 1969 slaven jako Mezinárodní den kosmonautiky a je slaven jako den, kdy v roce 1961 první člověk vyletěl do Vesmíru. Na oslavu tohoto dne vznikla v tehdejším Československu píseň Dobrý den, majore Gagarine. Přišel rok 1989 a hned poté, co Západ v bývalých komunistických zemích rozkradl, co se dalo a pro sebe tak oddálil svůj krach, do kterého upadl v roce 1987, byl započat i další proces západního tažení na Východ. Ten se projevil nejen v rozpadu Varšavské smlouvy, kterou Rusko/SSSR rozpustilo na „čestné“ slovo Západu, že hranice NATO neposune ani o píď, ale právě v budování základen NATO všude tam, kde předtím pobývala vojska Varšavské smlouvy.
A velmi významnou součástí tohoto procesu mělo být vybudování amerického radaru na českém území, v Brdech. Naše „nezkorumpovaná“ politička, tehdy členka TOP 09, nazpívala v roce 2007 slavnou píseň „Dobrý den, prapore z hvězd a pruhů“, která byla dílem hudebního „umělce“ Jana Vyčítala a kterou, jak sama uvedla, nazpívala na počest návštěvy amerického prezidenta G.Bushe ml. v České republice, především však na podporu amerického radaru na českém území.
A oba tito „umělci“ – jak Vyčítal, tak Parkanová – nepřišli na lepší nápad, než parodovat píseň „Dobrý den, majore Gagarine“. Paní Parkanová o tom pohovořila v České televizi a Jan Vyčítal natočil samostatný videoklip s nahotinkami ve spodním prádle v barvách americké vlajky, ve kterém národ přesvědčuje, jak nás osvobodily USA a jak USA chtějí pouze mír:
Společnou nitkou obou počinů je nejen dehonestace původní písně, ale především oslava amerického radaru v Brdech. Jak víme, ten se nakonec nekonal a nenašla bych lepší popis toho, proč se tak nestalo, než jaký nedávno vyšel v rozhovoru na Parlamentních listech s člověkem, který se na kampani proti radaru sám podílel. Že kampaň dopadla úspěšně, to je označováno za první úspěch „ruské propagandy“ v Česku, ale ať každý posoudí sám – část rozhovoru cituji a vkládám:
Otázka:
Od některých aktivistů, kteří tvrdí, že bojují s ruskou propagandou, slýcháváme, že jejím prvním vítězstvím byl úspěšný odpor proti radaru USA v Brdech. V té věci jste byl činný i vy. Co k tomu říci?
Odpověď:
Že hloupost je branou k neúspěchu.
Oni „někteří aktivisté, bojující s ruskou propagandou“ by si měli kvalitně analyzovat chování tehdejších aktérů boje proti radaru. Aby se neblamovali. Nebylo ruské propagandy. Nicméně byla kontrapropaganda, vysvětlující a demaskující americkou propagandu vůči Íránu i vůči Rusku. Ta byla ale česká.
USA si myslely, že jsme kolonie, kde stačí Paroubkovi slíbit diplomatické lobby za vítězství ve volbách a najmout pár amerických židů, kteří pracovali pro Billa Clintona a Tonyho Blaira na volební kampaň, a on se vděčností pokloní k zemi. Paroubek se poklonil. Clintonem ani Blairem se nestal. Ale pak ho donutili se narovnat. To co stačilo u Bursíka, nestačilo v případě ČSSD. Ačkoliv Paroubek byl původně pro radar, většina sociálních demokratů si uvědomila rizika tohoto jaderného hazardu. On to byl jaderný hazard. Protože Brdy se mohly stát cílem preventivního či prvního úderu. A členové ČSSD se neptali svých stranických bossů, ale pohrozili jim odvoláním či nezvolením, když budou radar podporovat. A politici ČSSD poslechli. Poslechli nakonec i politici Strany zelených. Americká agentura, která pracovala pro Paroubka, pracuje nyní pro Babiše. Bůh mu pomoz.
O hlouposti Američanů vypovídají Wikileaks. Nejdále se dostali k poslancům Hamáčkovi či Svobodovi. Ale už netušili, kdo poslancům připravoval odborné podklady a o čí názor se poslanci opírali. Američané hnutí Ne základnám ani jeho protagonisty nezaregistrovali. Přehlíželi je jak krajinu. Vůbec netušili, kdo proti nim stojí. S jakou kvalifikací, s jakými argumenty a s jakými možnostmi mediálními. Američané si mysleli, že hlas Ameriky poslouchají Češi v České televizi jak slovo Boží. Ale to, co možná platilo či platí v Americe, neplatí na českém venkově. A už ani v Praze. Existovaly paralelní síťové informační kanály. Existovali nezkorumpovatelní novináři. A existovali odborníci, kteří odmítli lhát s USA, jen aby nemuseli říkat pravdu s Ruskem.
Ministerstvo obrany a česká armáda byly partou diletantů či prodejných darebáků. Svých partnerů v NATO se měli ptát a neptali se. Měli vyžadovat exaktní odpovědi a nevyžadovali je. Spokojili se s tím, co jim nabulíkovali Američané v PR brožurkách Strategické obranné iniciativy a to papouškovali. Aniž by jedinkrát zapochybovali. Argumentovali falešně a byli usvědčováni ze lži i z neznalosti. Takže plukovníci i generálové byli opakovaně veřejně k smíchu. Protože kdyby znali technické parametry, zejména impulsní výkon radaru, typ raketových sil a aktuální vývoj této technologie v USA, museli by znervóznět a ptát se po taktickém užití, které bylo pro Brdy a veřejně deklarované použití systému zcela nesmyslné. To je jako kdybyste pro lov kachen použili rychlopalný kanón Vulcan. Vyšel by najevo pravý účel této zbraně. Kachny to nejsou.
Celá kampaň byla dílem naprosto spontánně vzniklé a síťově kooperující koalice občanů, většinou propojených internetem, kterou na rizikovost upozornil veřejným kanálem jeden český vojenský rozvědčík v USA. Všichni měli cíl nebýt cíl. Vzpomněli si i na to, že žádná raketa není mírová. Ani ta americká v polských silech. To je naučilo západoevropské mírové hnutí 70. a 80. let minulého století, protestující v Německu, Velké Británii, Itálii a dalších západoevropských zemích proti rozmístění raket Pershing II na hranici s Varšavskou smlouvou. Inspirací byly „Ženy z Greenham Common“ i guru německé strany Zelených Joschka Fischer, v mládí člen skupiny Revolutionärer Kampf. Jsme součástí NATO, aniž se nás kdo ptal, a neseme odpovědnost. I za rozhodnutí, která jsou tak špatná, jako bylo toto. Jít na porážku mlčky zvládnou jen krávy.
Byli to většinou vojenští specialisté v důchodu, kteří si tu odpovědnost uvědomovali. Mnozí z nich byli špičkoví radaroví odborníci, kteří se podíleli na vývoji či obsluze radarů vojsk Varšavské smlouvy. Nebo to byli bývalí diplomaté či důstojníci raketových vojsk. A že bylo Československo radarovou velmocí, o tom nepochybujte. Klíčové znalosti oboru jsou zde dodnes, i když o některých už v USA vědí… Toto jsou zbraně vědy, toto jsou zbraně budoucích válek. Vlnové zbraně byly jednou kategorií strategických zbraní, o kterých v Americe dlouho jen snili. A dlouho, velmi dlouho nebyli schopni protistraně konkurovat. K užití těchto zbraní nakonec nikdy nedošlo, mimo několika „pokusných“ incidentů, většinou na čínsko-ruské hranici.
K fyzikům a bývalým vojákům, kteří přísahali věrnost československému lidu a ne NATO, se v odporu proti nové vojenské okupaci přidali míroví aktivisté a někteří levicoví intelektuálové. Takže se bylo možné podívat na různé odborné aspekty problému: na taktické užití, fyzikální působení radaru, balistiku a výkon raketových motorů Íránu, na arzenál zbraní „darebáckých“ států, na mezinárodně politické aspekty i na vliv na životní prostředí. Za velkou pomoc je nutné poděkovat Greenpeace. Plné ekonomické i lidské nasazení při okupaci kóty 718 ve vojenském újezdu Brdy, stejně jako slogan „Máme cíl nebýt cíl“ byly jejich zbraněmi, zejména vůči farizejskému vedení Strany zelených. Některé argumenty o ochraně životního prostředí Brd sice byly falešné, ale ne všechny. Naftový pohon generátorů, pohánějících radar, by byl pro brdskou přírodu zničující.
Klíčové informace včetně technických plánů radaru i raketových sil dodalo aktivistům „Ne základnám“ americké ministerstvo životního prostředí. Nevědomky. Díky tomu bylo možné argumentovat přesně a věcně, díky tomu bylo možné zpochybnit argumentaci české armády, bývalého náměstka ministra obrany USA Philipa Coyla a amerického vojenského experta profesora Theodora Postola z MIT, který byl poradcem Baracka Obamy. Bez ideologických keců a nesmyslného vlasteneckého PR, které vládě za drahé peníze organizoval tabákový lobbista Klvaňa. Dnes si dokonce myslím, že Klvaňa byl tajným spojencem protiradarových aktivistů, protože každý jeho krok se obracel proti němu a on si předchozí porážky nevyhodnotil.
 |
| Štěpán Kotrba |
No, íránští ajatolláhové nenašli zázračný motor do svých raket, který by jim umožnil vystřelit tunovou nálož tak, aby byli s to ohrozit Prahu či Berlín, nevystřelili na Evropu vůbec žádnou střelu. Proč také? Nemělo by to smysl. Američtí generálové utratili nesmyslně miliardy amerických daňových poplatníků ve prospěch amerických zbrojařů, vystřízlivěli z nerealistických očekávání SDI a nechtějí už strefit tenisák ve stratosféře. Rusové mají své chytré Iskandery, které by stejně „deštníkem“ pronikly, a přesto je nepoužili. Proč také? Nemělo by to smysl. Nepočítáme-li západní mejdan na Majdanu a to, co následovalo v Donbasu a na Krymu, v Evropě je prozatím mír.
A to je to podstatné. Všem, kteří přispěli, patří čest a chvála.
Bylo to po dlouhé době první vítězství široké fronty obyčejných lidí nad mocnými tohoto světa. Druhým vítězstvím lidí nad zkorumpovanou mocí bylo vítězství Miloše Zemana v přímých volbách. Lid se teprve učí nesouhlasit. Ale už to předpovídá revoluční atmosféru.
Konec citace z článku zde
Nesouhlasím úplně se vším, co pan Kotrba v článku říká, ale za tento jeho postoj, který v roce 2007 vyjadřoval i na Britských listech a za to, že přispěl k tomu, aby se americký radar v Česku nekonal, za sebe říkám veliké DÍKY! Jako veliká třešnička na dortu nad tím stojí další fakt, který se za odporu proti radaru v Brdech potvrdil, že totiž občanský odpor není marný a za to díky podruhé!
Ale zpět ke Gagarinovi, s ním k dnešnímu Mezinárodnímu dni kosmonautiky a v souhrnu k celé geopolitické situaci, která se od roku 2007 velmi změnila, a to tak, že ve prospěch Ruska a v neprospěch Spojených států.
Pokud jde o tu kosmonautiku, cituji z aktuálního článku, který vyšel pod názvem: Američané objednali dalších 20 ruských motorů RD-180 a ze kterého cituji: „Titulek článku je možná zbytečně dlouhý, ale kombinace dvou rivalů v názvu prostě musí tahat za oči. Jak je to vůbec možné v dnešním světě? Vždyť na Rusko je uvaleno málem embargo a západní svět se snaží bojkotovat ruské výrobky. A v této situaci se dovídáme, že korporace ULA (United Launch Alliance) si u ruské společnosti Eněrgomaš objednala dalších dvacet motorů RD-180, které pohání výkladní skříň americké kosmonautiky, raketu Atlas V. Na celém nákupu je pozorouhodný také fakt, že tyto motory pomohou vynést americké vojenské satelity a prodlouží tak Atlasům schopnost létat až do první poloviny dvacátých let tohoto století.“
A pokud jde o tu zparodovanou píseň, tak ač si paní Parkanová jako zombie na chvíli zazpívala „Dobrý den, radare, já ti tleskám“, tak jednak správně je to takto:
Pro úplnost: Deset málo známých faktů o letu Jurije Gagarina
K úvodnímu videu doporučuji prohlédnout si několikrát, jaké vlezdozádelovství Česko předvádělo, když do Prahy přijel “bůh zeměkoule” G. Bush ml., kterému je dnes celé Česko ukradené (jak známo, Spojené státy nemají přátelé, Spojené státy mají pouze zájmy) a doporučuji sledovat, jak Spojené státy jdou ke dnu, zatímco význam Ruska stoupá. A doporučuji si připomenout, že od Napoleona i od Hitlera Evropu vždy zachránilo až Rusko. Proč? Protože Rusko války nezačíná, Rusko války ukončuje, což se právě a opět potvrzuje na Blízkém Východě – v Sýrii. A zde nemohu nedoplnit jednu pro Evropu velmi pozitivní zprávu, že totiž syrský premiér vyzývá syrské uprchlíky k návratu domů (kupodivu (?) , v Evropě tuto výzvu nikdo nešíří).
– Pozorovatelka –
