Oleg Sijenko: Armata vyráběná rukodělnou prací je třikrát levnější než Abrams (video)

Avatar
Původní autoři


Sergej Safronov
25. 4. 2016  Eurasia24
 

„Přestože je teď v Armatě zabudován ten nejslabší motor, i tak už překračuje uváděné hodnoty. Já osobně jsem s ní jel rychlostí 80 km/h,“ říká generální ředitel podniku Uralvagonzavod Oleg Sijenko v mimořádně zajímavém interview pro RIA Novosti. Hovořil o hlavních úkolech a problémech ruského strojírenství a o vznikající slávě platformy Armata.

Nejnovější ruské tanky Armata, které byly poprvé k vidění na slavnostní vojenské přehlídce ke Dni vítězství 9. května 2015, vzbudily v Rusku i ve světě nebývalý rozruch. Zahraniční experti a novináři se vyjádřili ve stejném duchu – v oblasti konstrukce tanků se Rusové dostali daleko dopředu a hlavním úkolem ostatních zemí je dnes úkol dohnat a podle možnosti i předehnat Rusy.

A skutečně, pokud si (zatím) v oblasti konstrukce vojenských letadel prvenství ve světě udržují USA, kterým se jako prvním podařilo vyvinout stíhací letoun páté generace F-22 a po něm i F-35, tak v oblasti vývoje tanků určují vývojové trendy pro 21. století Rusové se svým T-14 Armata.

Zasloužili se o to konstruktéři a dělníci koncernu Uralvagonzavod (UVZ), kteří tento tankový klenot vytvořili.

V předvečer zahájení sjezdu Svazu strojírenství RF se vedoucí redaktor MIA Rossia Segodnja Sergej Sofronov setkal s generálním ředitelem UVZ Olegem Sijenkem, se kterým hovořil o hlavních úkolech a problémech ruského strojírenství a samozřejmě také o nové vynikající platformě Armata.

Olegu Viktoroviči, začneme sjezdem strojírenství. Jaké hlavní úkoly má před sebou váš svaz v současné době?

Nacházíme se dnes ve složité době, činnost Svazu strojírenství RF je mimořádně potřebná a musí být efektivní. Práce máme za sebou hodně, a to i v legislativní oblasti. Do parlamentu bylo předloženo více než 120 zákonodárných iniciativ a 73 z nich již bylo podepsáno prezidentem a stalo se součástí právního řádu. Tou nejdůležitější událostí bylo pro nás přijetí zákona o průmyslové politice, o kterém se jednalo už od 90. let. Díky tomu jsme začali pracovat podle (jasných) pravidel.

Strojírenství je bez nadsázky nejpokročilejším odvětvím ruské ekonomiky, ve kterém jsou soustředěny naše nejlepší inženýrské a vývojové kádry, naše energie a možnosti – a hlavně oblast obrany, která je motorem jak strojírenství, tak i celé ekonomiky.

Hlavní otázkou, kterou budeme řešit na sjezdu, je otázka podpory průmyslu. Jako svaz máme program obnovy strojírenských kapacit, zejména obranných, existuje i program přezbrojení. Na realizaci těchto programů aktivně spolupracujeme s ministerstvem obrany, podílíme se na programu NIOKR (z ruského Научно-исследовательские и опытно-конструкторские работы, tj. vědecko-výzkumné a vývojové práce), připravujeme se na budoucnost.

Ale abychom vše plánované přivedli do života, musíme výrazně obměnit technická a výrobní zařízení. V tom spoléháme na podporu ministerstva průmyslu a obchodu. Vždyť na naší výrobě se podílí značné množství subdodavatelů. Jde o desítky a stovky podniků, se kterými kooperujeme na různých úrovních. A na tom, jak se nám bude dařit tato spolupráce, bude záviset i náš společný úspěch.

Narušují ekonomické sankce výrazně vaše plány?

Samozřejmě. To nebudu skrývat. Je ale třeba dodat, že nás nejen omezují, ale že nám i pomáhají a upevňují nás tím, že prověřujeme sami sebe – zjišťujeme, zda jsme schopni v daných podmínkách existovat, či nikoli. Například devalvace rublu nám pomáhá, protože vzniklo exportní konkurenční prostředí mezi ruskými výrobci. A zahraniční výrobci začali podle kritéria nabídky cena-kvalita dostávat na frak. A nás to konec konců i upevnilo.

V podmínkách sankcí je pro nás hlavním problémem technická modernizace strojů a zařízení podniků. Je pravdou, že řada zahraničních firem nám odmítá dodat svoje zařízení a technologie. Ale i v rámci programu náhrady importu obráběcích strojů a zařízení vyhlášeného ministerstvem průmyslu a obchodu, se již udělalo hodně. Otevírá se řada podniků usilujících o obnovu ruského průmyslu obráběcích strojů. Potřebujeme přece špičkové výrobky – a k tomu je třeba i kvalitní výrobní zařízení. Vycházíme ovšem z reality, a tak doufám, že tento základní problém vyřešíme do roku 2020, možná i dříve.

Olegu Viktoroviči, býval jste aktivním sportovcem, pro kterého nebyla rychlost žádným abstraktním pojmem. A co tank? Je pro něj rychlost důležitá?

Pohyblivost tanku je jedním z hlavních prvků jeho ochrany a bezpečnosti. To platí nejen pro tanky, ale i prostředky jejich ničení. Závisí na ní jak změna postavení, rychlost provedení požadovaného manévru, tak i rychlost průlomu do obrany nepřítele. Rychlost ale, i když je to důležitý prvek ochrany před protitankovými prostředky, není u tanku prvořadá, to není formule 1.

Jakou má tedy Armata maximální rychlost?

Přestože je teď v Armatě zabudován ten nejslabší motor, i tak už překračuje uváděné hodnoty. Já osobně jsem s ní jel rychlostí 80 km/h, a to s motorem o výkonu 1350 koňských sil.

Jak silný bude mít Armata motor ve standardním provedení?

V základní variantě by měla disponovat motorem o výkonu 1500 koní.

Nebo 1800?

Vyvinuli jsme nový motor, který má základní výkon 1 350 koní. Ale například motor osazený do tanků T-90 a T-90MS měl z původních 540 nakonec výkon až 1 130 koní. Výkonové varianty motoru Armaty by měly mít 1350, 1500 nebo 1800 koní. S uváděným zvyšováním výkonu motoru počítáme do budoucna, zvažujeme však také skutečnost, že zvyšování výkonu motoru se projevuje na jeho životnosti. A tak vycházíme z toho, co je nejdůležitější – a to je spolehlivost.

Standardní kanon Armaty má ráži 125 mm. Zmínil jste se však v minulosti také o možnosti variantní ráže 152 mm. Kolik tedy chcete vyrábět tanků s menší a kolik s větší ráží kanonu?

To záleží na ministerstvu obrany. Uděláme, co si řekne. Už jsme se naučili myslet do budoucna a z vlastní iniciativy, samozřejmě po souhlasu rezortu obrany, vyvíjíme nové zbraně a jejich varianty s cílem perspektivně změnit celou podobu pozemních sil.

Armáda má ovšem rozpočet, který ohraničuje možnosti financování vědy, výzkumu i vývoje. A tak také tanky T-90MS, požární vozidla nebo Terminator-2 vznikly díky naší vlastní iniciativě (BMPT-72 Terminator-2: mohutně vyzbrojené ruské obrněné vozidlo na podvozku tanku T-72, určené zejména k ochraně tanků a boji proti pěchotě).

Také kanon ráže 125 mm je zbraní se zvýšeným výkonem a účinností. Proti předchozímu typu je o 30 % účinnější a například díky legovanému vývrtu hlavně by měl bez oprav vydržet vyšší počet výstřelů. Doufáme, že v krátké době bude pro tento kanon k dispozici i nová munice.

Kdy lze očekávat vznik nové munice pro kanon?

Na jejím vývoji se pracuje již delší dobu, v současné době probíhají testy. Pokud má být schválen pro výrobu, musí se nejdřív vyzkoušet při střelbě.

Jak probíhají testy Armaty?

Sestrojili jsme zcela nový stroj a nová je i každá jeho součástka. Pokud testujete něco, co váží víc než 50 tun, musíte mít u každého dílu dostatečnou rezervu v pevnosti a odolnosti. Armata není auto. Ta proráží zdi nebo skáče z můstku, ze kterého kdyby skočil normální automobil, tak se docela rozbije. Během testů se objevily nějaké problémy s jednotlivými dílci a agregáty, které je třeba upravit, ale hodnoceno celkově – záměru bylo dosaženo.

Potýkali jsme se například s problémem oceli, ze které je vyrobena celá řada dílů. Objevily se problémy, se kterými jsme se dosud při výrobě tanků nesetkali a nebyly proto vzaty v úvahu – tady jde například o rezonanční jevy vznikající tím, že tank je výrazně těžší než předchozí typy. Potřebujeme tedy ještě nějaký čas na úpravy. Vždyť hlavní je spolehlivost.

O jak dlouhou dobu se úpravy a testy protáhnou?

Všechno závisí na zákazníkovi, kterým je ministerstvo obrany. My jsme schopni začít pracovat na plnění zakázky třeba dnes, jde pouze o velikost série (množství tanků). Navzdory tomu, že proces vytváření dalších kapacit bude pokračovat i v příštím roce, abychom uzavřeli celý cyklus výroby, můžeme s výrobou některých komponent začít ihned. V nejbližší době začnou zkušební střelby, třebaže s dosavadní municí. V zásadě bylo dosaženo všech bojových vlastností a funkcí, které jsme od tanku požadovali. Teď probíhá již jen doladění detailů.

Dalo by se tedy říci, že Armata půjde do sériové výroby v roce 2017?

Dalo. Rád bych ovšem zdůraznil, že Armata nepatří do rukou branců, ale profesionálů, kteří si osvojí všechny možnosti, které nabízí. V příštím roce bychom ji rádi předvedli v činnosti na výstavě zbraní v Nižním Tagilu. Tam bychom chtěli předvést jak její jízdní vlastnosti, tak i střelbu.

Uvidíme ji letos na přehlídce?

Samozřejmě.

Výroba Armaty nyní pokračuje?

Momentálně ne. První zakázku ministerstva obrany na dodání 20 strojů jsme splnili. Nyní čekáme na další.

O zhruba jakém množství strojů nakupovaných ministerstvem obrany se bavíme?

K tomu bylo přijato usnesení vlády, které bylo potvrzeno i prezidentem. Jde o 2 300 tanků.

V průběhu jaké doby?

K úpravám dodacích lhůt určitě dojde, to je jasné již dnes. Na výrobu Armaty je pracovníky nutno připravovat cca 5-6 let, což v podstatě již děláme. Jde o náročnou ruční práci, kterou robot dělat nemůže.

Může do budoucna nahradit pracovníky automatická výrobní linka?

Tomu nevěřím.

A jak to vypadá na Západě?

Ten se nyní z obecného hlediska zabývá modernizací starých modelů, ale také formou ruční lidské práce. I americký Abrams teď modernizují již po sedmé či osmé.

Řada expertů hovoří o tom, že Armata je výborná ve všech ohledech – kromě ceny. Jak byste tyto jejich výroky okomentoval?

Tank T-72B3, který dodáváme naší armádě, je 6-7krát levnější, než obdobné zahraniční stroje. Tank T-90 je pro naši armádu 5x levnější než cena, za jakou ho prodáváme do zahraničí. Armata dnes stojí třetinu toho, než co stojí Abrams, Leopard-2 nebo Leclerc (hlavní bojové tanky USA, Německa a Francie patřící ke světové špičce). Přesně 3x! Ale jeho bojové schopnosti jsou zřetelně vyšší.

Nebudu vám dnes říkat, za co ho budeme prodávat na světových trzích. Přitom i T-72 a T-90 jsou svojí schopností přežití v boji a dalšími bojovými vlastnostmi bez diskuzí na vyšší úrovni než tanky zahraniční výroby. Provedli jsme s nimi řadu testů v nejrůznějších klimatických podmínkách a schopnosti naší zahraniční konkurence dobře známe. Jsme přesvědčeni, že poměr ceny a kvality máme nejoptimálnější.

Obrázky zásahu tanku T-90 v Sýrii obletěly celý svět. Tank byl zasažen a osádka v pořádku a bez zranění opouští stroj. To byl efekt dynamické ochrany nebo pancéřování?

Obojího společně.

Máte nějaké plány na konstrukci robotického bezosádkového tanku?

Postupujeme kupředu a máme již nějaké zkušenosti z konstrukce robotického požárního vozidla na bázi tanku T-72. Takže – pokud dostaneme zakázku, reagovat můžeme rychle. Z obecného pohledu lze i ty stroje, které projížděly na přehlídce Rudým náměstím, přebudovat na bezosádkové, tedy na robotické. A Armata bez osádky, to je budoucnost. O tom není pochyb. O tom jsme přesvědčeni my i armáda.

Existují úvahy na doplnění výzbroje Armaty dronem?

Využití dronu předpokládáme u těžkého pásového obrněného transportéru BVP T-15 postaveného na platformě Armaty. Na taktickém stupni (boje) je to dnes nezbytný prvek. Pohyb v koloně naslepo je nesmírně náročný a nebezpečný, takže vybavení BVP dronem předpokládáme a budeme také uplatňovat. Otázkou je pouze to, jaký stroj bude vybrán jako základní. Ale to je věcí ministerstva obrany, které již testuje BLP (bezpilotní létající prostředky) domácí produkce. Který dron nám doporučí, ten použijeme. Ve vybavení BVP ale určitě bude.

Bude na platformě Armaty postaveno nové bojové vozidlo určené pro podporu tanků typu Terminatora-3, třebaže ruská armáda nenakupuje ani stroje Terminator-1 a Terminator-2?

Bude. A to i na platformě Armaty. Pro tu máme celou koncepci vývoje různých typů. Obsahuje celkem 28 druhů pokročilé výzbroje, které budou mít jako společný základ naši platformu, a to jak určených pro protivzdušnou obranu, tak také těžkých obrněných vozidel. Bude mezi ně patřit i opravárenský stroj a vozidlo s náhradními součástkami a příslušenstvím, tzv. ZIP (z ruského: zapasnyje instrumenty i prinadležnosti), aby bylo možno rychle vyměnit ty či ony součástky a přístroje.

Proč Terminatory naše armáda nekupuje?

Protože existuje něco jako rozpočet. Cítíme, že je trvale omezován. Jakmile bude na obranu prostředků dost, začne se i nakupovat. Podívejme se na všechny lokální vojenské konflikty, které v posledních letech proběhly na severu Afriky a v Sýrii. V čem spočívá výhoda ozbrojenců? Jsou vysoce mobilní, přestavěli džípy, na jejich podvozky nainstalovali kulomety nebo lehčí prostředky PVO a rajtují si to po poušti. Co se jim může postavit? Jen těžká zbraň – dvojhlavňový kanon. Chceme proto na novou platformu umístit lodní 57mm kanon s dostřelem 16 km. Proti takové zbrani budou ozbrojenci bezmocní. Ano, bude drahá, ale absolutně efektivní. A proto si myslím, že stojíme před slušnou perspektivou.

Jak se vyvíjejí exportní záměry vašeho koncernu?

Hodnotu zakázek a objednávek vidíme někde kolem 6 mld. US $. Jednání v současné době probíhají nejen o prodeji tanků, ale také plamenometů TOS-1A a dělostřeleckých zbraní. Mimo to musíme pozornost věnovat i servisu. A to také děláme, vždyť je to v první řadě úkol pro výrobce a úroveň servisu zajímá klienta obzvlášť. Po celém světě zůstalo ohromné množství vojenské techniky a zbraní z doby SSSR. Doufáme, že se nám podaří vybudovat síť servisních míst. Zkušenost už máme. I v Indii vyrábějí licenční T-90S. Jednání o tancích samozřejmě probíhají hned s několika zeměmi. Některé smlouvy se již blíží k podpisu, o dalších se stále jedná. Jsme připraveni vyjít vstříc každému zákazníkovi v těch nejkratších lhůtách.

Kolik tanků vyprodukuje Uralvagonzavod za den, měsíc nebo za celý rok?

Vyrábíme každý den, to je to, co mohu říci přesně. Jinak v oblasti výroby tanků v současné době zaujímáme 70 % světového trhu. Mám tím na mysli jak tanky vyrobené v Rusku, tak i jejich výrobu ve světě na základě námi udělených licencí. Prvenství ve světě si držíme už několik let a nemíníme ho opustit.

A jak pokračuje projekt Atom poté, co od něj odstoupila Francie?

Úspěšně pokračuje ve spolupráci se Spojenými arabskými emiráty na jejich bázi Enigma. (Jde o projekt kolového bojového vozidla původně řešený s Francií, v současné době po dvou liniích se SAE a s Kazachstánem.) Při normálním vývoji situace by ještě letos mohly být zahájeny pokusné střelby.

Jinak je nám líto, že kvůli sankcím byl zrušen projekt s Francií, kde se nám v rámci společného podniku dařilo rychle postupovat vpřed. Ale nezastavili jsme se a pokračujeme sami – bojový modul s 57mm kanonem zabudováváme na pásový podvozek. V rámci stejného projektu nyní řešíme i otázku vzniku společného podniku s Kazachstánem, který nově disponuje importovanou a licencovanou platformou (pravděpodobně z JAR).

Jaký byl na projektu podíl Francie?

Pro náš bojový modul jsme neměli vhodnou platformu – potřebovali jsme moderní plovoucí podvozek a korbu se zadními vraty a rampou k vykládce a výsadku osádky. Pro modul už dnes máme připravenou i novou munici a praktické střelby potvrdily, že má všechny požadované vlastnosti. Jde o munici průbojnou, tříštivě trhavou, trhavou, pro boj s drony a protipěchotní. Naši mladí inženýři se k nám přidali.

Doufám, že do příštího roku zkonstruují nové šasi, které podrobíme testům a které bude určitě lepší než všechna současná, například se samostatným pohonem každého kola, což bude znamenat výrazné zlepšení jízdních vlastností. Půjde vlastně o nové kolové BVP.

Projekt arktického tandemového pásového obrněného transportéru spolupráci se Západem nevyžaduje. Jak probíhají práce v tomto případě?

Provozní testy probíhají a budou ukončeny ještě letos. Pracujeme na koncepci jeho výzbroje, ve které jsou zainteresovány i takové podniky, jako je Almaz-Antej, KBP (Tulská Konstrukční kancelář výroby přístrojů – výrobce zbraní a zbraňových systémů) a další. Uskutečnila se i neveřejná ukázka pro ministerstvo obrany. Vyrábět budeme stroje o hmotnosti od 2 do 30 t. Můžeme proto pro jejich výzbroj vybírat libovolné zbraně – od kulometných modulů, které jsou již instalovány na Burevestniku, až po raketomety a protivzdušné systémy S-300. Transportér bude plovoucí a bude schopen jízdy v hlubokém sněhu a po ledových polích.

Sergej Safronov

Zdroj: RIA.ru
Překlad: mbi, Eurasia24.cz