Stížnost na ČT je hotova – co dál? Díl IV.

sestavil PP

14. 4. 2016  Kosa zostra čili vlkovobloguje.wordpress.com
(pokračování)

Následující část zejména shrnuje, jak ČT během srpna vytvářela dojem, že Kyjev slavně vítězí na všech frontách a že druhá strana již brzy bude muset přijmout bezpodmínečnou kapitulaci. Těsně před slavným vítězstvím se však dle ČT do bojů plně zapojila ruská armáda, která ho dle ní zvrátila. Dále jsou obsaženy především související případy porušení povinností v následných měsících.

ČT zejména:


1/  v polovině srpna tvrdila, že dle dvou britských novinářů ruské obrněné transportéry překročily hranici, přičemž ignorovala či velmi důsledně bagatelizovala následující podstatné skutečnosti:

  • k události mělo dojít v jedné ze dvou oblastí, v níž pracovali pozorovatelé OBSE, přičemž ti žádné překročení hranice ze strany ruské armády nehlásili
  • tajné překročení hranice zrovna v oblasti, v níž se nacházeli pozorovatelé OBSE a která byla zároveň poměrně hustě osídlena, by bylo příliš riskantní
  • transportéry se dle Britů nesnažily skrývat či tajit svou příslušnost k ruské armádě (přičemž dle ní se ve skutečnosti jednalo o pohraniční stráž)
  • dle Britů transportéry projely mezerou v ostnatém drátu/plotu, který dle nich značil hranici, přestože dle dostupných informací se tehdy ostnatý drát/plot na hranici nenacházel (a dle dalších tvrzení těchto novinářů lze soudit, že si hranici mohli splést s bezpečnostním pásmem)

2/  o 2 dny později nepravdivě tvrdila, že dle A. Zacharčenka právě dorazili ruští vojáci, přičemž:

  • ten nic takového netvrdil
  • z jeho slov vyplýval pravý opak

3/  nepravdivě tvrdila, že dle ruského ministra zahraničí je třeba respektovat „touhu východních regionů po nezávislosti”

4/  28. srpna nepravdivě tvrdila, že jednoznačně došlo k ruské vojenské invazi, přičemž toto tvrzení „dokazovala”:

  • nepravdivým tvrzením, že A. Zacharčenko přiznal, že v řadách Doněcku/Luhansku bojují ruské jednotky v počtu čtyř tisíc vojáků na dovolené, přičemž ve skutečnosti A. Zacharčenko:
  • uvedl, že Kyjev spolu se svými spojenci mluvil o „ruské invazi”, aby ospravedlnil své porážky
  • řekl, že se bojů proti Kyjevu kumulativ

    ně (včetně těch, kteří již nebojovali) účastnily tři až čtyři tisíce ruských dobrovolníků, jejichž součástí byli nevojáci, bývalí vojáci i aktivně sloužící, kteří boj proti Kyjevu upřednostnili před dovolenou na mořských plážích

  • neuvedl, kolik osob spadá do které skupiny
  • vytvářením falešného dojmu, že účast ruských dobrovolníků byla až do srpna utajována a popírána, přestože:
  • v předchozích týdnech a měsících konkrétní dobrovolníci z Ruska i jiných zemích nepopírali, že jsou občany jiných zemí (a i ČT tuto skutečnost zmínila, aniž by jí tehdy věnovala větší pozornost)
  • během občanských válek není účast dobrovolníků ničím výjimečným -viz Sýrie
  • i na straně Kyjeva bojovali dobrovolníci z ciziny (včetně čečenského batalionu)

  • tvrzením, že NATO zveřejnilo satelitní snímky dokazující přítomnost ruských jednotek na Ukrajině, přičemž:
  • ignorovala skutečnost, že dle NATO pouze dva z pěti snímků ukazovaly výše uvedené (zbývající tří měly ukazovat přítomnost ruských jednotek v Rusku) a také, že ony snímky NATO byly od soukromé komerční agentury.
  • ignorovala skutečnost, že argumenty, pomocí nichž se NATO snažilo doložit, že zbývající dva snímky ukazují ruské jednotky, byly naprosto absurdní
  • na prvním snímku bylo vidět několik vozů a venkovskou krajinu, přičemž dle NATO se mělo jednat o ruské jednotky, jelikož kyjevské ozbrojené síly na dané území prý dosud nepronikly (tvrzení tedy vycházelo z absurdního předpokladu, že ozbrojené síly Doněcku/Luhansku nebyly schopny řídit zobrazené vozy)
  • na druhém bylo vidět pole a několik skvrn, přičemž dle NATO skvrny představovaly samohybné dělostřelectvo rozmístěné ve formaci, jakou by prý zvolili profesionálové, nikoliv nekvalifikovaní amatéři (tvrzení tedy vycházelo z absurdního předpokladu, že ozbrojené síly Doněcku/Luhansku byly tvořeny výlučně nekvalifikovanými amatéry)
  • zatímco v tomto případě NATO vycházelo z předpokladu, že jednotky Doněcku/Luhansku nejsou schopny řídit vozy a uspořádat dě

    la do určité formace, dříve představitelé zemí NATO tvrdili, že jednotky těchto frakcí možná dokázaly obsluhovat systém BUK

  • nepravdivě tvrdila, že snímky pocházejí z 21. srpna, přestože z tohoto dne dle NATO pocházel jen jediný snímek, zatímco ostatní měly být z 23. srpna, 20. srpna a dva nejspíše z 23. července (datum nebylo příliš dobře vidět)
  • ignorovala skutečnost, že pro tvrzení o právě spuštěné invazi tedy žádný z těchto snímků nebyl relevantní
  • vydáváním kyjevských map, které měly ukazovat situaci na frontě, za fakt a nepravdivým tvrzením, že doněcké a luhanské jednotky dosud jednoznačně výrazně prohrávaly
  • ČT především vydávala za fakt tvrzení, že se „najednou” začalo bojovat u Azovského moře (ke kterému se dle kyjevských map dalo dostat pouze z ruského území), zatímco ignorovala skutečnost, že postup k moři druhá strana hlásila již v předchozích dnech a týdnech

  • sugerováním, že cílem bylo vytvořit pozemní koridor mezi Ruskem a Krymem, ačkoliv by takový úmysl byl naprosto absurdní, jelikož:

  • vytvoření a udržování zhruba 300 kilometrů dlouhého koridoru by bylo velmi náročné
  • přerušení koridoru na kterémkoliv místě by znehodnotilo celý koridor (nemluvě o možnosti ostřelování)
  • v březnu, dubnu, květnu či červnu byly podmínky pro vytvoření koridoru výrazně příznivější, leč přesto vytvořen nebyl

  • ukázáním roztřeseného a rozmazaného videa jakéhosi tanku, které dle Kyjeva mělo dokazovat, že se u Novoazovsku nacházely tanky vyslané ruskou vládou
  • vytvářením falešného dojmu, že zajetí skupiny ruských vojáků na kyjevském území zcela určitě potvrzovalo obvinění z invaze, zatímco ignorovala např. názor A. Šándora, bývalého náčelníka české Vojenské zpravodajské služby, dle kterého cílem dané skupiny bylo:

  • předání zpravodajských informací Doněcku/Luhansku
  • zjištění, co se v oblasti děje (což by dle A. Šándora podporovalo tezi, že Rusko až takový vliv na běh věcí na Ukrajině nemá), tedy plnění obdobných úkolů, jakými byla pověřena např. britská SAS v Sýrii

  • nepravdivým tvrzením, že poradci ruského prezidenta přiznali, že na Ukrajině již padlo více než 100 ruských vojáků, přičemž:

  • dané osoby nebyly prezidentovými poradci (ve smyslu blízkých spolupracovníků), ale pouze členy poradního orgánu, o němž není známo, že by měl přístup k utajovaným informacím, a jehož členové se v názoru na řadu otázek s vládou výrazně rozcházeli
  • dané osoby nic nepřiznaly, jelikož dříve nic netajily

  • dané osoby tvrdily, že více než 100 lidí zemřelo a dalších 300 bylo zraněno během jediného dne (13. srpna) na jednom místě při jediném útoku (a následném výbuchu munice), což je ovšem těžko uvěřitelné, jelikož lze předpokládat, že by se takto ničivý útok proslavil již v daný den či brzy po té – přesto není známo, že by vůbec nějaký výbuch munice byl v relevantní dobu na daném místě hlášen
  • nepravdivým tvrzením M. Karase, dle kterého byla dříve popírána přítomnost ruských ozbrojených sil na Krymu

  • poskytováním rozsáhlého prostoru pro různé spekulace a další obvinění vůči Rusku, z nichž některé vydávala za ověřený fakt

5/  tvrdila, že ruští dobrovolníci jsou často/leckdy tvořeni neonacisty, ač své tvrzení nijak nedoložila

6/  tvrdila, že se ruský tisk stále častěji ptá, zda je země ve válce, leč své tvrzení nedoložila, jelikož jakožto příklady uvedla pouze:

  • článek, který již o dva dny dříve vyšel v názorové sekci listu Ведомости
  • články stanice Echo Moskvy a deníku Moskovskij Komsomolec, přičemž ovšem tyto subjekty dle ČT jen citovaly kyjevská a západní média a poradce kyjevského ministra vnitra
  • komentář O. Kozyreva a M. Chodorkovského na síti Twitter
  • blogera A. Malgina
  • skutečnost, že ruská média odvysílala vyjádření A. Zacharčenka (tj. to vyjádření, které ČT soustavně překrucovala)

7/  zároveň tvrdila, že se mainstreamové ruské noviny věnují jiným zprávám, než je dění na Ukrajině, přičemž:

  • tím popírala své předchozí tvrzení
  • na příkladu přednostně démonizované stanice RT bylo doloženo, že se stanice dění na Ukrajině věnovala, a to nikoliv málo

8/  během srpna vydávala za fakt kyjevské tvrzení, že se blíží jeho vojenské vítězství, zatímco ignorovala či důsledně bagatelizovala protichůdné informace

  • během první třetiny měsíce ČT:
  • ignorovala/důsledně bagatelizovala informace, dle kterých se protikyjevské síly stáhly z určitých severních oblastí, načež využily skutečnosti, že kyjevské linie byly na jihu dlouhé a úzké, v důsledku čehož se podařilo obklíčit

    a zlikvidovat kyjevské jednotky v oblasti tzv. jižního kotle (zatímco dle kyjevských map a tedy i ČT toto území zůstalo až do konce měsíce pod kontrolou Kyjeva)

  • vydávala za fakt kyjevská tvrzení, že se Doněck, Luhansk a Horlivka nacházejí v obklíčení (případně tvrdila, že se k obklíčení schyluje) a že Kyjev vítězně postupuje vpřed, přičemž ignorovala protichůdná tvrzení
  • během druhého třetiny ČT:

  • vydávala za fakt tvrzení, že se Kyjevu podařilo odříznout Doněck od Luhansku, že jsou tato města obklíčena (společně s Horlivkou) a že kyjevské ozbrojené síly pronikají do jejich center
  • vydávala za fakt tvrzení, že Doněcku/Luhansk utrpěly těžké ztráty, že jim docházejí zásoby, že Kyjev dál postupuje a že se může blížit jeho konečná ofenzíva
  • tvrdila, že se dle různých zdrojů (Kyjev, A. Zacharčenko, 2 britští novináři) v oblasti pohybuje ruská armáda
  • ignorovala informace, dle kterých se Doněck, Luhansk ani Horlivka v obklíčení nenacházely
  • ignorovala informace, dle kterých se v obklíčení již několik týdnů nacházely kyjevské jednotky u Luhansku
  • ignorovala informace, dle kterých se Kyjev sice pokusil oddělit Doněck od Luhansku pomocí útoků ze severu i jihu, leč dle kterých především na jihu (u křižovatky Krasnyj Luč) byly kyjevské síly odraženy a následně obklíčeny
  • ignorovala informace, dle kterých doněcké síly podnikaly výpady na jihozápad, zatímco luhanské prý postoupily do oblastí na sever od Luhansku

  • během třetí třetiny ČT:

  • poskytovala rozsáhlý prostor kyjevským tvrzením, dle kterých se Kyjevu po většinu tohoto období dařilo „nadále” postupovat
  • nadále vydávala za fakt kyjevské tvrzení, že je Luhansk (zcela) obklíčen, leč zároveň tvrdila, že humanitární konvoj do Luhansku projel oblastmi, které Kyjev neměl pod kontrolou (ignorovala tedy, že platit mohlo pouze jedno tvrzení)
  • ignorovala skutečnost, že informace o vyhnutí se kyjevským územím byla naopak v souladu s mapami druhé strany
  • nadále vydávala za fakt tvrzení, že Doněck je obklíčen a odříznut od Luhansku
  • tvrdila, že dle různých zdrojů (Kyjev, A. Zacharčenko, NATO, „Putinovi poradci”) v oblasti působí ruská armáda/technika, načež vydávala za fakt tvrzení, že došlo k ruské invazi, k otevření „nové” jižní fronty u Azovského moře, k obklíčení kyjevských sil u Ilovajsku a ke kyjevskému ústupu z určitých území
  • ignorovala skutečnost, že druhá strana hlásila vítězství na jižní frontě (včetně několika obklíčení) již od začátku měsíce a že úspěšný postup směrem k Azovskému moři byl hlášen již několik dní před tvrzením o ruské invazi v této oblasti (obdobně bylo v předstihu několika dní hlášeno obklíčení kyjevských sil u Ilovajsku)
  • vydávala za fakt kyjevské tvrzení, že Kyjev během jediného dne ztratil oblast tzv. jižního kotle, přestože druhá strana ovládnutí oblasti hlásila již o téměř tři týdny dříve
  • ČT dodatečně ignorovala skutečnost, že Kyjev druhé straně během srpna a září postupně přiznával území, jejichž ovládnutí druhá strana hlásila již v předchozích dnech a týdnech

9/  nepravdivě tvrdila, že V. Putin řekl, že za dva týdny zabere Kyjev, pokud se mu zachce

  • o den později sice uvedla, že dle Ruska byla jeho slova vytržena z kontextu, leč již neuvedla, že takto dle WSJ hovořilo nejen Rusko, ale i mluvčí Evropské komise

10/  na začátku září nepravdivě tvrdila, že ruská média tehdy poprvé informovala o účasti Rusů v bojích a smrti některých z nich

11/  ignorovala memorandum některých bývalých zaměstnanců CIA, NSA, FBI, amerických ministerstev a dalších úřadů a agentur, které bylo adresováno německé kancléřce a v němž bylo uvedeno, že obvinění Ruska z invaze není založeno na věrohodných a průkazných informacích

12/  věnovala článek kyjevskému obvinění, dle kterého bylo dosud zabito či zraněno 10.000 ruských vojáků, přičemž ignorovala skutečnost, že takové tvrzení bylo mimořádně nevěrohodné, jelikož:

  • i v případě mimořádně úspěšné evakuace těchto mrtvých/zraněných by Kyjev měl být schopen ukázat minimálně stovky mrtvých a zraněných/zajatých, leč k ničemu takovému nedošlo
  • takový počet mrtvých a zraněných by byl reálný jen v případě násobně většího počtu nasazených, přičemž takový počet by bylo jen velmi obtížné utajit

13/  věnovala rozsáhlý prostor obviněním, dle kterých Rusko dodávalo výzbroj Doněcku a Luhansku, leč ignorovala studii organizace Armament Research Services, která na základě analýzy fotografií a jiných informací z tisku došla k následujícím závěrům:

  • převládaly zbraně vyrobené v 70. a 80. letech
  • většina zdokumentovaných zbraní a munice Doněcku/Luhansku byla přivlastněna od ukrajinských/kyjevských bezpečnostních sil
  • je vysoce pravděpodobné, že část zbraní Doněcku/Luhansku pochází ze zahraničí (výslovně byl zmíněn jistý moldavský překupník), leč neexistuje žádný přímý důkaz prokazující spoluúčast ruské vlády
  • Kyjev má oproti Doněcku a Luhansku kvalitativně i kvantitativně navrch, na čemž omezené, leč zaznamenání hodné vnější zásobování nic nezměnilo

14/  ignorovala zprávu listu New York Times, dle které se americký senátor J. Inhofe pokusil dokázat „vstup ruských tanků na území Ukrajiny” pomocí třech fotografií od kyjevské delegace, na nichž ovšem dle listu ve skutečnosti byly zachyceny ruské síly v Gruzii (a na jedné z nich síly Doněcku/Luhansku)

15/ považovala za potřebné věnovat článek skutečnosti, že ve dvou ruských televizích vystoupil ten samý člověk v odlišných rolích, ovšem když později jeden člověk vystoupil na samotné ČT ve dvou rolích, jednalo se dle ČT o nevýznamnou chybičku

  • ten samý výrok daného člověka navíc ČT sestříhala tak, že vina za „porušování příměří” v obou případech padla na Doněck a Luhansk

16/ věnovala prostor kyjevskému obvinění, že na frontě byl natočen generál Lencov, zástupce velitele ruských pozemních sil, přičemž ignorovala své vlastní dřívější zpravodajství, v němž informovala o skutečnosti, že generál v oblasti skutečně působil, leč v rámci rusko-kyjevské mise, jejímž úkolem bylo dohlížet na klid zbraní a zprostředkovat jednání (což ČT ostatně znovu uvedla tři dny po obvinění)

  • zároveň ČT ignorovala skutečnost, že si SBU musela být vědoma skutečnosti, že se generál v oblasti pohyboval s kyjevským souhlasem, leč přesto dezinformovala veřejnost

17/  bagatelizovala skutečnost, že v prvních měsících roku 2015 byla hlášena náhlá úmrtí minimálně jedenácti osob (bývalých poslanců za Stranu regionů, novinářů, oděského prokurátora a podobně), zatímco ve stejnou dobu naopak věnovala rozsáhlý prostor náhlému úmrtí Borise Němcova

  • B. Němcova ČT navíc vykreslovala v pozitivním světle a absurdně ho označila za vůdce opozice, zatímco ostatní osoby byly vykreslovány spíše negativně (např. zhruba polovina ze dvou minut, které byly jejich úmrtí věnovány na konci Událostí z 16. 4., byla věnována kyjevským

18/  v souvislosti s uvedením filmu ‘Krym – cesta domů’ nepravdivě tvrdila, že se v něm V. Putin přiznal k nařízení „anexe” Krymu, a dále nepravdivě tvrdila, že dosud V. Putin činnost ruských vojáků na Krymu popíral (nebo dokonce „kategoricky popíral”), přičemž:

  • ve filmu V. Putin naopak výslovně uvedl, že cílem nebylo obsadit či anektovat Krym, nýbrž dát lidem příležitost vyjádřit se, jak chtějí žít, přičemž dle něj bylo třeba mít jistotu, že si obyvatelstvo připojení k Rusku skutečně přeje,
  • není známo, že by V. Putin někdy popíral činnost ruských vojsk na Krymu, tím méně kategoricky (ve skutečnosti původně mlžil, když činnost ani nepopřel, ani nepotvrdil, zatímco již krátce po referendu např. uvedl, že ruské posádky na Krymu svou profesionalitou umožnily vytvořit podmínky pro konání referenda),
  • tvrzení ČT o „přiznání” a „dosavadním popíráním” bylo v rozporu s jejím téměř rok starým tvrzením, dle kterého se již tehdy V. Putin přiznal k činnosti ruských vojáků,

19/  důsledně bagatelizovala článek Spiegelu, dle kterého:

  • vrchní velitel sil NATO v Evropě šířil tvrzení, o nichž Berlín neměl tušení, kde k nim generál přišel

  • zatímco generál mluvil o bezprostředně hrozící ruské invazi, experti zemí NATO neměli k dispozici žádné důkazy, které by prokazovaly byť jen přípravy na invazi, tím méně bezprostředně hrozící invazi

  • dle jejich informací nedocházelo k žádným logistickým přípravám ani k výraznějšímu shromažďování techniky (zatímco zaznamenaná technika se v oblasti nacházela již dříve) a ani jejich odhad počtu ruských vojáků v oblasti neodpovídal generálovým tvrzením

  • generál jeden den tvrdil, že Rusko nasadilo „pravidelné armádní jednotky”, zatímco o den později tvrdil, že se nejedná o bojové jednotky, ale „převážně o instruktory a poradce”

  • jejich počet se navíc měl jednou pohybovat mezi dvě stě padesáti a tři sta, zatímco následně mezi tři sta a pěti sty, přičemž po určitou dobu NATO tvrdilo, že jich bylo tisíc

  • generál tvrdil, že byl zaznamenán přechod hranice ruskými tanky, dělostřelectvem, protiletadlovými systémy a pěchotou, což dle generála hlásila i OBSE, přestože OBSE nic takového nehlásila

  • generál přitom prohlásil, že úkolem NATO je poskytovat přesné informace a že na propagandu nelze odpovídat ještě větším množstvím propagandy

  • německá vláda začala uvažovat, zda se Američané nesnaží záměrně mařit snahy o vyjednávání

  • dle berlínského zdroje generál se svými pochybnými výroky přicházel právě tehdy, když se podařilo pokročit při snahách o nalezení „politického řešení”

  • obdobnou roli jako zmíněný generál hrála též V. Nulandová a generál Hodges, který během minských jednání ohlásil, že došlo k přímé ruské vojenské intervenci, zatímco Berlínu se jeho tvrzení nepodařilo ověřit a nejmenovaný rozvědčík uvedl, že dodnes zůstává záhadou, na základě čeho generál dospěl ke svým závěrům

  • návštěvy Američanů v Kyjevě též mají mít za následek zvýšení jeho válkychtivosti

20/  ignorovala vyjádření ředitele francouzské vojenské rozvědky v Národním shromáždění, dle kterého NATO oznámilo, že se Rusko chystá podniknout invazi na Ukrajinu, ač francouzská rozvědka neměla k dispozici žádné informace, které by takové tvrzení podpořily

21/  v souvislosti s druhou světovou válkou tvrdila, že Ukrajince „současná ruská propaganda vykresluje jako následníky kolaborantů s nacisty a krajní nacionalisty, banderovce”, přičemž:

  • své tvrzení ničím průkazným nedoložila (pouze citovala A. Jaceňuka, dle kterého se Rusko snaží zprivatizovat vítězství ve druhé světové válce)

  • z následného projevu V. Putina při oslavách konce druhé světové války nic takového nevyplývalo (právě naopak)

22/  bagatelizovala skutečnost, že kanadské pianistce byl zrušen plánovaný koncert v Torontu kvůli jejím výrokům k ukrajinské krizi

  • ČT navíc nepravdivě tvrdila, že pianistka psala „protiukrajinské” příspěvky, a dále ČT tvrdila, že ve svých příspěvcích pianistka přirovnávala kyjevskou vládu k nacistům, aniž by své tvrzení ČT jakkoliv doložila

23/  ignorovala skutečnost, že na Ukrajinu dorazili příslušníci amerických ozbrojených sil, přestože dle dohody z Minsku měly být staženy všechny zahraniční ozbrojené skupiny (na základě čehož lze soudit, že do země dle dohody nesměly být posílány ani žádné nové skupiny)

24/ během května nepravdivě tvrdila, že na Ukrajině jednoznačně padlo 220 ruských vojáků, zatímco o tři měsíce později nepravdivě tvrdila, že na Ukrajině jednoznačně padly 2.000 ruských vojáků, přičemž:

  • první tvrzení ve skutečnosti vycházelo z práce skupiny lidí, které ČT označila za tým expertů/odborníků kolem B. Němcova, přičemž ovšem jen letmý pohled na jejich práci postačil k uvědomění si skutečnosti, že se o žádné experty nejednalo, jelikož práce byla převážně založena na opakování hodících se tvrzení médií (včetně nejzjevnějších dezinformací)

  • navíc postup, jakým práce dospěla k číslu 220, nebyl nijak blíže objasněn

  • druhé tvrzení pocházelo z jakéhosi serveru jménem Dělovaja žizň, který dle ČT bezděčně zveřejnil počty padlých

  • není přitom jasné, proč by tomuto serveru byly poskytnuty případné tajné dokumenty

  • též lze vyloučit, že by se jednalo o investigativní práci (jelikož příslušná čísla byla uvedena teprve v posledních odstavcích článku, z jehož titulku nebylo možné poznat, že by se v něm mohlo vyskytovat cokoliv podstatného)
  • namísto řádného reflektování výše uvedeného ČT tvrzení nejen vydávala za fakt, ale též vydávala za fakt tvrzení, že „ruští cenzoři” během pár minut „závadný materiál” stáhli

25/  nepravdivě tvrdila, že „inspektoři OBSE ve zbrojních skladech doněckých povstalců v Donbasu objevili ruské vojáky”, přičemž:

  • OBSE toto netvrdila, pouze ve 14. odstavci svého denní hlášení uvedla, že se jejím pozorovatelům jeden z členů ochrany skladu představil jako příslušník 16. výsadkové brigády z Orenburgu

  • ČT bagatelizovala skutečnost, že Rusko žádnou 16. výsadkovou brigádu nemá, tím méně v Orenburgu

  • ČT ignorovala skutečnost, že nasazení výsadkářů či jiných elitních sil k hlídání skladu, v němž se měla nacházet technika stažená od frontové linie, není pravděpodobné

26/  ignorovala zprávu poradního panelu Rady Evropy o „vyšetřování” událostí, k nimž došlo 2. května 2014 v Oděse; ve zprávě bylo uvedeno především následující:

  • „vyšetřování” není dostatečně nezávislé
  • „vyšetřování” není dostatečně efektivní
  • „vyšetřování” není dostatečně rychlé
  • úřady neposkytovaly informace způsobem, který by zajistil dostatečně účinnou veřejnou kontrolu „vyšetřování”
  • oběti a jejich příbuzní nebyli ze strany úřadů dostatečně informováni o průběhu „vyšetřování”

27/  nepravdivě tvrdila, že V. Putin přiznal, že Rusko má na východě Ukrajiny své lidi plnící vojenské mise

A/  ve skutečnosti v odpovědi na dotaz naopak řekl, že je nutné rozlišovat mezi lidmi, jejichž přítomnost nikdy nebyla popírána a kteří se zabývají třeba i vojenskými záležitostmi, a regulérní ruskou armádou

Dokončení příště