Evropská unie momentálně intenzivně řeší cla s USA. Hlavní postavou je v této záležitosti slovenský komisař Šefčovič, který se ukazuje pro Ursulu von der Leyenovou jako nepostradatelný. Jaká je podle vás role slovenského komisaře, a pomáhá to nějak Slovensku v EU?
Jaká je nálada v Bruselu?
Všeobecně je nálada v Bruselu velmi špatná. Jako psychiatr bych ji popsal jako depresivní. Přítomny jsou obě složky deprese, jak útlum, ale zejména úzkost. Ono se nedaří. Nedaří se proto, že dělají chyby, pokud neškodí záměrně. Do nedávna útoční socialisté, Zelení, progresivisté v Renew, Levice a část unijních lidovců, se pomalu dostávají do defenzivy, ale i v defenzivě jsou většinoví.
Byla by EU ochotná jít do případné celní války?
Ti rozumnější doporučují zdrženlivost. Také bych to tak viděl. Někteří ovšem volají po tvrdé odvetě proti Trumpovi. Jsou to zhruba titíž, kteří volají po zvýšeném úsilí ve snaze vojensky porazit Rusko. Jenže to, co si v celní válce může dovolit Čína, to si EU dovolit nemůže. Nejsem ekonom, a nechci to dokazovat, ale soudím, že celní válka poškodí USA i země, na které budou cla zatím podmíněně uvalena. Cla vždy zavádí ten, kdo je slabší, kdo je v nevýhodě a chce vyrovnat svoje vyhlídky v soutěži. Ale cla mohou být i sankcí.
Soud nedávno rozhodl o žalobě, kterou bylo požadováno zveřejnění esemesek, které si Ursula von der Leyenová posílala s ředitelem společnosti Pfizer. Rozhodnutí ale bylo poněkud šalamounské, říkalo, že Evropská komise má lépe zdůvodnit, proč je nezveřejnila. Upřímně – očekáváte, že se někdy dozvíme obsah této konverzace?
Toto rozhodnutí soudu pokládám za celkem nečekaný zvrat. Podle mě jistě pozitivní. Včera jsem připojil svůj podpis k žádosti některých poslanců Evropského parlamentu na odvolání von der Leyenové. Uvidíme, jestli tento strom vyrostl do nebe, jestli lhaní a korupce mají i v EU na nejvyšších místech své meze. Pochopil jsem to tak, že se neočekává, že by „lepší vysvětlení“ smazání esemesek soud uspokojilo. Myslím, že kdyby zájem převažoval nad nezájmem, tak se esemesky objeví. Obávám se, že aktivní nezájem převládne.
Nedávno byla podepsána „pandemická úmluva“ Světové zdravotnické organizace, která počítá s intenzivní mezinárodní spoluprací a koordinací, pokud bude vyhlášena pandemie nebo mírnější „stupeň“ zdravotního rizika. Evropská unie také mluvila o společném boji proti pandemii a přesunu důležitých rozhodovacích kompetencí na unijní úroveň. Děje se v tomto směru něco, připravuje se třeba nějaká legislativa nebo přesun pravomocí?
Pokud čteme komentáře, mohli bychom nabýt dojmu, že úmluva přináší jen „pozitiva a sociální jistoty“. Ve skutečnosti lze dovodit, že WHO může za definovaných podmínek, které mohou nastat, úkolovat státy i soukromé subjekty i k jejich újmě. Nevím, jestli se připravují „prováděcí předpisy“, ale zřejmě ano. Evropská komise chce řídit všechno. Je to pochopitelné, jestliže je cílem přeměna na centralizovaný státní útvar s vlastní vládou i armádou. Nemyslím, že se to může podařit, ale už pouhé přípravy působí škody. Zdravotnictví není v kompetenci EU, přesto má Evropská komise příslušné generální ředitelství a byl zřízen samostatný výbor, jehož řádným členem jsem se pro velký zájem nestal.
Jak to vypadá s plány na centralizaci nákupů vakcín a zdravotnických pomůcek, o kterém se mluví už od covidu?
O centralizaci nákupů se dlouhodobě mluví i na úrovni České republiky a jednotlivých sektorů zdravotnictví. Byl by to dobrý nápad za podmínek, které nenastanou. V praxi to znamená větší úplatky do větších kapes. Ono se dá při jisté pružnosti firem a vyjednavačů na straně spotřeby dohodnout, jaké budou ceny. Myslím, že zde v ČR je ta korupce v celkovém objemu větší než v armádě. Jak by to bylo na úrovni EU si ani nechci představovat. Zmíněný příklad domluvy paní von der Leyenové s generálním ředitelem firmy Pfizer je, myslím, dostatečně ilustrativní příklad. Pamatuji se na důsledky, když jsem jako ministr jen zpomalil růst zisků takovýchto firem.
Nedávno se o pravidlech EU mluvilo v souvislosti s neúspěšnou českou snahou postavit továrnu na balení antibiotik, která skončila na tom, že EU nepovolila potřebnou dotaci ze státního rozpočtu. Co k tomu říci?
Státy mají v EU v podstatě zakázáno podporovat vlastní průmysl. Je to důležitá cesta, jak zabránit zemím, aby přestaly být jen montovnou. Pokud bychom mohli podporovat perspektivní segmenty „vlastního“ průmyslu a zemědělství, mohli bychom dosáhnout většího rozsahu výroby s vyšší přidanou hodnotou, tím by se zvýšila produktivita práce a mohla by růst životní úroveň. Nezdá se, že by to mohlo nastat, EU má svá pravidla. Nadnárodní korporace to tak chtějí.
Síť TikTok dostala nedávno od EU pokutu za „za nedostatky při ochraně osobních údajů uživatelů sítě“. Je to už poněkolikáté, co EU takto trestá sociální sítě. Co jí podle vás vede k takto přísné politice?
Když nezabráníme, aby byl někomu svěřen bič, nemůžeme se divit, že práská, jak se mu zlíbí. Globalizátoři nutně potřebují monopol na dezinformace. Na sítích si lid píše, co chce, a to jim nevyhovuje.
Právě čínská síť byla jedním z hlavním aktérů příběhu rumunských prezidentských voleb, které byly v prosinci zrušeny po obvinění, že neférovou výhodu získal konzervativec Calin Georgescu. Ty opakované vyhrál proevropský liberální starosta Bukurešti Dan, přičemž poražený George Simion mluvil o vlivu Francie, která měla tlačit na sociální sítě, aby naopak konzervativce mazala a znevýhodňovala. Může to působit dojmem, že EU až tak nejde o transparentnost nebo férovost, ale o to, aby sociální sítě sloužily její politice. Sdílíte tento dojem?
Místo „poražený“ George Simion by bylo výstižnější napsat „podražený“ George Simion. EU, tedy těm, kteří ji řídí, jde jen o vítězství. A těch dosáhnou, pokud určují, kdo vykládá pravidla a „počítá hlasy“. Takže když je to potřeba pro dosažení cíle, hlasují i mrtví a nezletilci. Politická strana AUR není úplně můj šálek čaje, ale bez manipulace voleb a podivného rozhodování ústavního soudu by volby dopadly jinak, podle vůle většiny. Pro vítězství ve volbách je nejspíš potřeba mít na své straně nestranné a nezávislé soudy. Nějak nám tu přibývá případů, jakým jsou volby v Rumunsku nebo soudní rozhodnutí o Marine Le Penové. Připočtěme tresty za verbální projevy nebo potlačování sociálních sítí. A pořád ještě je to prý demokracie. I když poněkud scvrklá.
Tak pokuta pro TikTok na začátku května byla 530 milionů eur, které jdou do rozpočtu EU. Vy jste kdysi mluvil o tom, že takové příjmy začínají být pro EU lákavé i finančně. Co se s těmito penězi vůbec v Bruselu děje, platí se z nich běžný provoz nebo něco jiného?
Příjmy, které mizí v rozpočtu EU, nestačí na ambiciózní projekty. Evropská komise si půjčuje obrovské částky. Proto se navrhuje, aby státy platily na své poškozování z Bruselu více. Ale zmíněná pokuta by byla jen kapkou v moři, motivací je samozřejmě potlačení svobodné výměny informací a názorů mezi občany. Některé informace jsou chybné a některé názory se nelíbí. Ale i to je demokracie.
*
Rozhovor s eurposlancem za SPD MUDr. Ivanem Davidem vedly Parlamentní Listy
Na parlamentních listech také vyšlo:
Skopčáckým hajzlům by měli dát preventivně najevo, kam tito hajzlové patří.
Jo jo lžou tak, že už z toho sami mají deprese, protož nevědí kudy kam a jak z hoven ven. Až se dovíme jaké má EU dluhy, tak možná také z toho budeme mít deprese.
EU je vedena naprosto nekompetetními osobami.Hloupost Česka se projevuje v tom, že si nedodvedeme představit vlastní suverenitu a soběstačnost. Máme strach opustit nereformovatelnou EU a proto raději zhyneme spolu s EU. Je možnost, že chalífát zruší EU než se sama rozpadne.
“Deprese v Bruselu…a to je špatně? Naopak, to je dobře.