Břetislav Olšer
18. 4. 2016
Tak jsme se dočkali po mnoha letech submisivní vstřícnosti k islámu dalšího šťavnatého ovoce; po Salmanu Rushdiem, co za své “Satanské verše” obdržel fatvu a pro toho, kdo ho zavraždí, odměna milionů USD, pak přišla poprava dvanácti karikaturistů týdeníku Charlie Hebdo… A aby toho v současném boomu “lidských práv a svobody slova ï projevu” nebylo málo, vysloužil si německý satirik Jan Böhmermann žalobu od tureckého prezidenta Erdogana, za jehož urážku čeká básníka možná trest odnětí svobody na tři roky.
Za vše mohla satirikova reakce na videoklip “Erdowie, Erdowo, Erdogan – Erdojak, Erdokde, Erdogan”, v němž bylo zhudebněno jednání Mutter Merkel s Erdoganem včetně demonstrací, během nichž turečtí policisté v plné zbroji bijí na ulici ženy. K tomu je zpíváno o tom, jak Turecko porušuje lidská práva, omezuje svobodu slova a utlačuje kurdské bojovníky, co jako jediní vedli efektivní boj s IS-DAEŠ. Erdogan se čílí, přičemž moc dobře ví, kolik vyvraždil Kurdů v jejich iráckých vesnicích, na které už provedl se svojí armádou na čtyři tisíce náletů. Přesto za onen vidoklip šel velvyslanec Německa v Ankaře na turecký vládní kobereček… http://mediahub.cz/media-35808/erdowie-erdowo-erdogan-chytlavy-song-nemecke-televize-rozlitil-tureckeho-prezidenta-video-1056350
To pravé ořechové ale začalo, když napřed Böhmermann v ZDF vysvětlil, že satira není urážka, aby vzápětí přečetl báseň o tom, jak Erdogan provozuje sex s ovcemi, bije dívky a sleduje dětské porno. Přirovnal ho k rakouskému Fritzlovi, co dvacet roků věznil svou dceru a zplodil s ní sedm dětí, resp. též k Priklopilovi, jenž věznil pro změnu dívku Kampschovovu…
A Německo se otřásá v základech svobody slova a projevu. Většina Němců však zastává názor, že trestní stíhání kvůli satiře “urážky majestátu” do moderní demokracie nepatří. Německo si asi chytne za nos, když chce do roku 2018 tento paragraf stíhání za urážky orgánů nebo představitelů cizího státu zrušit. Možná se soud s Böhmermannem prodlouží až na dva roky, kdy nakonec dojde k jeho promlčení… Za vším hledej odpor Němců vůči vyděračské smlouvě mezi Markelovou s Erdoganem o miliardách za běžence a připojení země obráceného půlměsíce k EU, byť je z 95 procent asijská a islámská. O nestydatém požadavku o rušení vízové povinnosti Turecka vůči zemím EU ani nemluvě…
Jan Böhmermann se narodil v r. 1981 v Brémách a je nejen známým německým satirikem a televizním i rozhlasovým moderátorem, ale také filmovým producentem, novinářem a spisovatelem. Rád provokuje, překračuje hranice a mystifikuje. Paragraf 103, na jehož základě podal turecký prezident na Jan Böhmermanna žalobu, je v německém právním žargonu také označován jako tzv. Šáhův paragraf, podle žaloby z r. 1967, kterou podal právě íránský šáh Reza Páhlaví na německého občana Mohammada-Rezu Aaláma za „urážku orgánů a zástupců cizí země“. Právě o tom paragraf 103 pojednává a jako pojistka na ochranu německých občanů je podmíněn schválení německou vládou. Zákon nebyl již 20 let aplikován a v naprosté většině případů na jeho základě ani nedochází k odsouzení, stejně jako ve zmíněném roce 1967, kdy bylo stíhání nakonec také zastaveno.
Böhmermann není však jediný, kdo doplatil svojí satirou na islámské manýry. Salman Rushdie byl nenápadný provokatér, jehož román „Satanské verše“ z roku 1988, rozčílil zejména umírajícího ajatolláha Chomejního. Vo co gou? Dva protagonisté Rushdieho díla, kteří zázračně přežijí pád explodujícího letadla, jsou posléze obdařeni atributy svatosti a satanství, trpí značnou duševní rozpolceností. Kontroverzní snové pasáže, ve kterých vystupuje postava archanděla Gabriela a Proroka Muhammada, se staly příčinou tragického nedorozumění.
Hlavní islámský prorok Muhammad je nazýván Mahound (hanlivá zkomolenina užívaná křižáky, anglicky „honící pes“ nebo „sprosťák“), jehož hojné manželky Salman Rushdie drze a rouhačsky umístil do nevěstince. Prorokova nejoblíbenější manželka-nezletilá A´iša- je popisována jako motýlí madona, jejíž nahotu kryjí pouze dlouhé vlasy a Prorok se jeví jako pedofil. A ještě je tu zlý imám, snící jen o moci a uskutečnění svých náboženských fundamentů silou a vražděním. Tato postava byla inspirována ajatolláhem Chomejním. Salman Rushdie byl proto v červnu 1989 obviněn islámskými fundamentalisty z rouhačství a odsouzen íránským duchovním vůdcem Chomejním k smrti, která však několik dnů poté dopadla samotného ajatolláha.
Nic však nekončí ani dnes; českého velvyslance v Rijádu Jiřího Slavíka si v říjnu minulého roku předvolalo saúdskoarabské ministerstvo zahraničí kvůli novému českému překladu románu Satanské verše indicko-britského autora Salmana Rushdieho. Co by na nynější reakci Saúdské Arábie na překlad Rushdieho veršů do češtiny říkal velký milovník a přítel Saúdů Václav Havel, který v roce 2001 navštívil Václav Havel Saúdskou Arábii a při této příležitosti si ohřál svoji polívčičku; byla podepsána dohoda o zřízení vyslanectví Saúdské Arábie v Praze. To bylo otevřeno v roce 2002. Česko s královstvím spolupracuje v oblasti politické, školské, vědecké, kulturní a obchodní. V Praze se mezi lety 1999–2000 uskutečnila výstava s názvem Saúdskoarabské kulturní dědictví a v roce 2011 byla Saúdská Arábie čestným hostem a hlavním tématem veletrhu Svět knihy.
Pak přišla vražda tuctu pařížských karikaturistů Charlie Hebdo za urážku Proroka Mohameda. Může se někdo na ty nevhodně se chovající kreslíře rozzlobit až tak, že je prostě bez mrknutí oka zlikviduje? Není tohle jedna z horší variant otázky jistých mezí svobody projevu? Dřív byly souboje cti; z očí do očí, gentlemansky, žádná zákeřnost, pokud se nejedná o vraždu muslimky, která pošpinila čest rodiny svým chováním. Otázkou však rovněž je, zdali si to mýtus islámu Prorok Muhammad náhodou nezasloužil chováním ve svém životě? Nečinil třeba někdy skutky jako zdivočelý pes, nezabíjel brutálně své spoluobčany proto, že ctili jiné náboženství než on? http://www.rukojmi.cz/clanky/584-tak-uz-mate-co-jste-chteli-jaka-karikatura-nyni-bude-v-charlie-hebdo-pane-prezidente-hollande
Světoví politici dělají, že je jich milion demonstrantů v Paříži, a ještě stačili čtvrt hodiny pózovat fotografům… Ale jít tam, kde hrozilo nebezpečí, tak si netroufli. Třeba jim půjde příkladem náš odvážný Monsignore 2. stupně Halík…
Opravdu byl Prorok byl mílius? Čtěme dál: „Islám se šířil rychle, ale na druhé straně mekkánští modloslužebníci i židovské kmeny v Arábii nepolevili ve sužování muslimů. Mekkánci pokračovali ve svých snahách zničit islám. Sužovali muslimy, kteří zůstali v Mekce a zabavili jejich majetek. Abú Džahl, vůdce mekkánců, dokonce poslal dopis Prorokovi (sawaws), ve kterém vyhrožoval, že muslimy napadne. Odpovědí na tuto agresi bylo povolení Všemocným Bohem bojovat proti nevěřícím v Mekce ( Qur’án, 22:39-40): „Povolení bojovat je dáno těm, kteří jsou zabíjeni, protože byli utlačováni…ti, kteří byli vyhnáni ze svých domovů bez důvodu…“
Opravdu se tedy nikdy nechoval nevhodně a nedělal problémy…? A co něco z jeho životopisu? …“Poté, co byl poražen kmen Mekkánců, byli všichni muži a jedna žena popraveni, zbývající ženy a děti byly vzaty do otroctví nebo jako výkupné. Mnoho kritiky na něj bylo mířeno pro zapojení v přepadávání karavan a v dobyvačných válkách. Faktem zůstává, že Muhammad se nezříkal násilí, což dnes ovlivňuje charakter islámu. Chadídža byla Muhammadova první manželka. S ostatními se oženil až po její smrti. Některé z těchto žen byly nedávné vdovy po bojovnících z bitev. Další byly dcery jeho blízkých spojenců a kmenových vůdců.
Měl celkem čtrnáct manželek a otrokyň. Včetně šestileté Áiši; zaslíbena mu byla ve věku svých 6 let, prý nikoli však kvůli sklonům k pedofilii, ale proto, že to “přikázal sám Alláh”. Prorok Muhammad to sám zdůvodnil docela lakonicky, když řekl, že mu Aiša byla ukázána dvakrát ve snu. Viděl anděla nesoucího kus oblečení, po odkrytí v něm byla Aiša. Prorok si tedy řekl, že pokud je to od Alláha, pak se to musí stát. Nizozemský poslanec Geert Wilders proto přirovnal muslimského proroka Muhammada k praseti a dal mu najevo znechucení nad tímto zvrhlým činem.
“Francouzská satirická tradice byla vždy velmi ostrá a velmi drsná. A stále taková je,” prohlásil Salman Rushdie. “Co opravdu nenávidím, je to, jak tito naši mrtví kolegové, kteří zemřeli kvůli používání stejného nástroje, jaký používám já – pera či tužky – byli téměř okamžitě očerněni a označeni za rasisty, a já nevím, co ještě.” Právo projevu by mělo být zkrátka svobodné – ale nemělo by nikoho rozčílit či zacházet příliš daleko. John F. Kennedy i Nelson Mandela použili stejnou větu o třech slovech: “Svoboda je nedělitelná”, nemůžete ji ořezat, jinak přestane být svobodou. Charlie Hebdo se vám nemusí líbit. Ale to, že se vám nelíbí, nemá nic společného s jejich svobodou slova.
Inu, co říct na tento způsob nadcházejícího léta, jenž se zdá býti hned ve svém počátku poněkud nešťastným? Jedině další fousatý, avšak výmluvný vtip: Člen Muslimského bratrstva nastoupil v Londýně do černého taxíku. Důrazně požádal taxikáře, aby vypnul rádio, protože to přikazuje učení jeho náboženství, že on nesmí poslouchat hudbu, protože v Prorokově věku nebyla žádná hudba, obzvlášť ne západní, která je hudbou špinavých bezvěrců. Taxikář zdvořile vypnul rádio a otevřel dveře. Arabský muslim se otázal: „Co se děje?“ Taxikář odpověděl: “ Za časů Proroka nebyly žádné taxíky. Vypadni a počkej si na velblouda !!!
http://echo24.cz/a/iCCDE/erdowie-erdowo-erdogan-turecko-predvolalo-nemeckeho-velvyslance
Vilks: „Nic není tak svaté, aby to nemohlo být vystaveno rouhání“
Jak to končí, když zdvořile ustupujeme roztahovačnému hostu…
Islám není mírumilovný a říkejte mi stokrát, že jsem islamofob…
