Větší hrozba, než „konec válčení v zahraničí, je utrum „tučných korporátních gáží“ pro členy Kongresu. „Zkrácení rozpočtu Pentagonu na polovinu.”

Avatar
Původní autoři

John McMurtry
6.4. 2016   Střípky ze světa
Profesor boří mýty a demaskuje i jejich nízké pohnutky

Trump jako strašák a jako politik

Z Trumpa je v módě dělat „Reagana na steroidech“. Už pro jeho kampaň, pojatou jako reality show. Líčit ho jako „fašistu“ je však „kolosální podvrh“, píše profesor John McMurtry. Reálným cílem siláckých gest je totiž pravý opak.„Trumpovým tématem je americký sen, usilující o druhý dech.“ A navíc v „multipolárním světě“. „Korporátním lobby“ hrozí utnout i „penězovody z veřejných financí“.
A to vnímají jako hrozbu ještě větší, než „konec válčení v zahraničí, které si americký stát dopřává už od roku 1991“. Tím víc se cítí ohrožena „každá velká lobby, ovládající vládní prkenici“. Především „vojensko-průmyslový komplex, utrácející den co den téměř 2 miliardy dolarů“. Plýtvá jimi na konto „nekonečné série neotestovaných zbraní a válek v zahraničí“. Trump se „obojímu staví na zadní“. Pokud vyhraje, mají smůlu i další černé díry, provětrávající „kapsy daňových poplatníků a pracující většiny“.

Otvírá témata, jež korporátní média tutlala. Tím víc je terčem „posměšků, obvinění i urážek“. „Politickému establishmentu leží v žaludku napříč stranickým spektrem.“ Boří mu „vládnoucí pravidla hry“. Tím méně na něj může s otevřeným hledím. O to víc na to jde skandalizující oklikou.

Trump sám je „nestydatý oportunista“. S „nebetyčným egem“. Tím snáz zvládá „standardní divadlo“. Jde jím však naproti „volebnímu dynamitu všech Američanů, zbavených dobrých míst pro modré límečky, sociálních benefitů i veřejné infrastruktury“. V době „největšího transferu bohatství do rukou jediného procenta, proti němuž dnešní washingtonský establishment ani nehlesne“.

Ralph Nader hodil velkým prachům rukavici standardně. Korporátní média ho vyřídila hned na startu. Trump na to jde bombastickým randálem, na nějž je Amerika zvyklé. Tématy a „hodnotami“, o nichž je „americký sen“. Burleskní „karikaturou americké sebechvály“. V dnešní Americe si však o „podporu vyvlastněné masy“ – a „základny Republikánské strany zároveň“ – říci jinak snad ani nelze.

Tím víc lze pak brát útokem „válečný stát, farmaceutické monopoly, lumpárny zdravotních pojišťoven, zlobovanou zahraniční politiku, úniky do daňových rájů, globální obchod pro korporátní zisk a na úkor desítek miliónů vlastních dělníků“. I jiné „korporátní zájmy, mající totálně navrch“.

„Celá Trumpova strategie staví na magnetu veřejné pozornosti.“ V tom je „velmistr“. A navíc i „nepodplatitelně bohatý“. Odpůrcům nezbývá, než ho atakovat „ad hominem“. Coby „maniaka, posedlého vlastním egem“ Na samé „hraně fašismu, rasismu a sexismu“.

Dřív než se ukáže, zda ho ten horor přece jen neodepíše, stojí za pozornost, s čím přichází reálně. Zatím to byla „pozvánka do krokodýlí tlamy“. Prohlásit, že Pentagonu seškrtá rozpočet o 50 procent, si ještě netroufl „žádný politik, co chtěl vyhrát“. Jen o „vojensko-průmyslový komplex“ vůbec se otřel i Eisenhower. A teprve v projevu, jímž balil kufry. „Trump říká, že Spojené státy ´musí být neutrálním a čestným makléřem´ i v izraelsko-palestinskémkonfliktu.“ „Big Pharma“ skřípe zuby nad jeho sliby, že „ušetří 400 miliard dolarů vládní negociací cen léků“. Trump přetřásá i variantu „systému jednoho plátce“ – tedy jediné zdravotní pojišťovny ve veřejném vlastnictví. To dráždí jako rudý hadr býčí arénu celý byznys, ovládající medicínu.

Trump „hází rukavici i ´obrazu nepřítele´“, nosnému „pilíři ideologie USA“: „Co takhle být pro změnu s Ruskem aČínou zajedno?“ Po „roce 2008 byl vstřícný i ke znárodnění bank z Wall Street“. „Globální systém ´volného obchodu´“ viní z toho, že „vykuchal životy americkým dělníkům“.

„Hrdinou dělnické třídy samozřejmě není.“ Je to „čistokrevný kapitalista“. „Posedlý vlastním privátním zájmem a lakotou, která se za kapitalismu počítá.“ Přitom však „kapitalista, který si nenahrabal ani vykrádáním veřejných financí, ani vývozem práce a daní pod zahraniční jurisdikci“. Aby pak tamní „nelidské standardy vracel zpět do Spojených států coby ´nevyhnutelnou konkurenci´“.

Kritika poměrů, s níž přišli jak Trump, tak Bernie Sanders, je „větším fenoménem, než všechny jiné výzvy americkému systému už od 60. let“. Nejen Sanders, ale i Trump tak „iniciují dlouho odkládané poznání, že parazitní kapitalismus už požírá i životní síly samotných Spojených států“.

Profesor o tom vydal i brilantní knihu: Rakovinné stadium kapitalismu: od krize k terapii (The Cancer Stage of Capitalism: From Crisis to Cure).