Co s TV? Taky ji máte doma?

Oldřich Průša
22. 5. 2016
Motto: (útržek z rozhovoru bývalého ministra kultury ČR Milana Klusáka a bývalého ředitele Československé televize Jana Zelenky: „Ředitel vysvětluje, jak práce v televizi probíhá…“
Ministr jej přeruší a na jeho slova reaguje: „Dobře, Honzo, já chápu, že televize je i výchovný prostředek, ale fakt by to nešlo nejdřív po dobrým?“

Po asi čtyřiceti letech je možno konstatovat, v poněkud jiné souvislosti, že po dobrým to stále nejde a nepůjde, pokud se něco nestane, pokud někdo nerozhodne, že se stane. Říká se, že „veřejnoprávní televizi“mají v rukou aktéři „Velké televizní stávky z přelomu let 2000-2001.


Nedomnívám se, že je to tak úplně pravda.

Proč? Jakoby před oponou, za oponou. Před obrazovkami jsme my koncesionáři /tj. 135,- měsíčně od každého elektroměru/. Za obrazovkami jsou ředitel a jeho podředitelé a houfce dalších s vlastními zájmy, neladícími, jak stále vyplouvá špička ledovce na povrch, s námi diváky, či konzumenty čehokoliv.

Co s tím? Národu se na náměstí nechce. Jednou, kvůli horku, druhdy kvůli dešti, povětšině však kvůli tomu, že je národ už zase tak nějak pěkně znormalizovaný. Nic s ním nehne. Proč protestovat proti televizi, když do ulic nevyšli, ani po podivném přijetí církevních /či katolických restitucích. ¨

Ve světě poměrně známý revolucionář dal jednomu ze svých spisů titul – Co dělat?

V souvislosti s „tou naší veřejnoprávní“ by se jako řešení mohlo jevit neplatit poplatek televizní instituci, ale v rámci zákona příslušnou částku odesílat tzv. advokátní nebo notářské úschovy. Věřím, že ledy by se začaly rychle lámat.

Tento krok by nebyl znárodněním, ale vyjádřením vůle nespokojených. Má-li být veřejnoprávnost /definic je řada/ jakž, takž zachována, mohl by tento postup na nějaký čas kombinován se „zakódovaním“ všech jejích programů /i regionálních/.

Až by se po čase, prach usadil i bez větších šarvátek, mohlo by se hledat nějaké lepší řešení.

I malý krok, může být pokrok.

Snad tento návrh dolehne k uším prezidenta, předsedům obou sněmoven Parlamentu, premiéra, i malým a velkým radním pro sdělovala.

Kéž by.