Proud utečenců je obrovský. Není bydlení a práce, na pohotovosti čekáte 12 hodin. Zastánci EU lžou – píše krajanka z Británie

23. 6. 2016 Parlamentní listy

Dnes se rozhodne, jestli jeden z nejvýznamnějších členů Evropské unie – Velká Británie – v tomto společenství setrvá, anebo mu dá navždy vale. K otázce Brexitu se už v mnoha médiích vyslovovali významní politici, známí komentátoři i analytici. ParlamentníListy.cz ale tentokrát oslovily naši krajanku původem z Nového Jičína Šárku Nurdin. Dozvěděli jsme se tak například, že velkým tématem při rozhodování je migrační krize. Uprchlíci totiž enormně zatížili britské veřejné služby. „Lidé si stěžují na nedostatek míst ve školách, v některých regionech jich schází až 50 tisíc. Zvyšují se čekací doby u lékařů, na pohotovosti je to někdy až 12 hodin bez ohledu na charakter zranění. Jsou problémy získat bydlení a také práci,“ uvádí rodačka z Moravy.
Jaká panuje z vašeho pohledu právě dnes atmosféra ve Velké Británii? Chce více lidí z Evropské unie vystoupit, anebo je tomu naopak, jak to vy sama cítíte?

„Atmosféra, která právě teď u nás v Británii panuje, je hodně vzrušená. Prakticky na každého velmi doléhají vážnost a důležitost referenda. Politici, kteří po celou dobu kampaně nešetřili výhrůžkami a děsivými scénáři, vytvořili určitý tlak, což bude mít vliv na konečné rozhodování. Sama jsem překvapená z toho, že existují stále jedinci, kteří nevědí, jak budou hlasovat. Odvolávají se na nejasné informace, nedostatečná fakta a mluví o tom, že nedostali ani žádné záruky, ať už zvolí IN anebo OUT. Tito lidé se nakonec budou řídit jen svým instinktem, takže to bude v každém případě překvapení.

Výzkumy veřejného mínění zveřejněné v novinách nemají až takový význam, protože každý se zaměřuje na jinou část populace, a mohou se tedy lišit. Je zajímavé, že se Sun přiklonil na stranu Brexitu, protože vždy platil za konzervativní noviny a jakéhosi posluhovače premiéra Camerona. Každopádně v tento okamžik se zdá, že síly jsou vyrovnané. Jestli bude dnešek Dnem nezávislosti, jak řekl bývalý primátor Londýna Boris Johnson, anebo bude potvrzením, že jsme silnější s EU, se ukáže právě dnes.

Má velký vliv na rozhodování Britů u široké veřejnosti vražda poslankyně Jo Coxové? A jak si to lidé ve Velké Británii vlastně vysvětlují?

Vražda Jo Coxové byl hrůzný čin, který se stal v tu nejnevhodnější dobu. Nelze, než ho odsoudit, avšak zároveň nelze říct, že měl čistě politický motiv. Kořeny této tragédie můžeme hledat v nedostatečné psychiatrické péči, ve které útočník byl už téměř 20 let. Vědělo se o  jeho psychickém stavu, vědělo se, že se zajímal o výrobu zbraní. Taktéž se mohla zajistit i policejní ochrana Jo Coxové. Veřejné mítinky, zvláště tak vyhrocené, nesou vždy určité riziko. Navíc už před třemi měsíci dostávala Jo výhružné e-maily. Domnívám se, že agresor Tommy Mair nešel útočit přímo na ni, obětí se mohl stát kdokoliv jiný, který se akce zúčastnil.

Připouštím, že určité procento lidí může být tím ovlivněno. Britové se budou ale spíše rozhodovat podle svých osobních zájmů. Tedy podle toho, jaký by to mohlo mít konkrétní dopad na jejich rodinu či podnikání.
  
Jaké jsou ty hlavní argumenty běžných Britů pro vystoupení z EU? Co jim nejvíce vadí?

Hlavní důvody pro vystoupení z Unie jsou poměrně specifické. Lidé chtějí zpět svoji osobitou britskou identitu. A chtějí také především získat kontrolu nad počtem imigrantů proudících na ostrovy. Není mnoho těch, kteří vystupují razantně proti imigraci, jen je třeba mít pod kontrolou počet lidí přicházejících do země. Ta čísla momentálně převyšují veškeré předpovědi, což uznala i vláda. S nekontrolovaným přílivem utečenců do země se může zvýšit riziko infiltrace lidmi, kteří přicházejí s extremistickými úmysly. Velký počet takových nových obyvatel vytváří i tlak na veškeré služby. Lidé si stěžují na nedostatek míst ve školách, v některých regionech jich schází až 50 tisíc. Zvyšují se čekací doby u lékařů, minimální lhůta je týden, na pohotovosti někdy až 12 hodin bez ohledu na charakter zranění. Jsou problémy získat bydlení a také práci.

Existují také témata, která zůstala nezodpovězená vládou oběma táborům. Hodně se hovořilo o tom, kolik liber denně odchází na účet EU a kolik se dostává zpátky. Ta čísla se lišila ve velkém měřítku, avšak z  průzkumu naší The Office for National Statistic vyplývá, že deficit mezi výdaji a příjmy se od začátku roku 2016 zvýšil a nyní to dělá 23,9 miliardy liber.

Další ožehavé téma pro IN kampaň bylo přijetí Turecka do eurozóny. Premiér David Cameron utěšoval, že se to nestane, jelikož Turecko musí splnit 35 podmínek k přijetí a od roku 1997 splnilo pouze jednu. V  posledních týdnech ovšem vyšlo najevo, že  EU už nyní posílá peníze na přípravu a „hladké“ přijetí Turecka do EU a také slibuje, že jejich občanům bude uděleno vízum ještě před přijetím do společenství. Ani veto jednotlivých zemí v tomto případě nepomůže…

Které pádné argumenty naopak zaznívají pro to, aby Anglie v Evropské unii zůstala?

To jsou zejména – ekonomická stabilita, zajištění pracovních příležitostí, udržení některých průmyslových odvětví a setrvání v  jednotném trhu. Také se zdůrazňuje, že pokud Británie bude volit OUT, ztratí „židli u stolu“ a nebude mít možnost podílet se na rozhodování v  rámci Evropy. Politici hovoří o kroku do neznáma, o nestabilitě, o  propadu ekonomiky. Dále o úbytku financí ve státním rozpočtu a nižším počtu obchodních příležitostí. V podstatě slyšíme velká slova opakující se v každém monologu jednotlivých politiků, kteří si přejí setrvání v  Evropské unii.
Musím také bohužel konstatovat, že jsme byli svědky mnoha nefér obvinění na adresu lidí přiklánějících se k Brexitu. Často se používala slova jako rasismus, xenofobie a bylo jim vyčítáno, že podněcují nesnášenlivost, rozšiřují lži a děsí veřejnost.
Oběťmi takových verbálních útoků byli zejména politici Nigel Farage, Boris Johnson, Michael Gove. Ustáli ale všechny invektivy s hlavou vzhůru, protože nestavějí na kampani svou kariéru. Snaží se jen ukázat negativa vedení tzv. superstátu a jeho nevýhody pro nás v každodenním životě i pro britskou ekonomiku a právo.

Podle některých českých politiků mají v této souvislosti běžným Britům dost vadit i přistěhovalci z Východu (Poláci, Slováci, Češi atp.), kteří tam prý mají často pobírat jen sociální dávky. Je to pravda, nebo jde o nepodložené fámy? 

Zvláště zaměstnanci si často zanadávají na konkurenci lidí přicházejících z Východu, říkají, že jim berou práci. Avšak zaměstnavatelé si je velmi chválí, protože je to pro ně jednak levnější pracovní síla a jsou navíc pracovití, důslední, dochvilní a nestěžují si. Češi, Poláci a Slováci jsou také oblíbení pro svůj přátelský přístup k lidem.

Jaká vládla vůbec atmosféra v britských domácnostech a na ulici?

Pořádalo se nespočet místních setkání, mítinků a debat v médiích. V  podstatě se nehovoří o ničem jiném. Debaty jsou dost vyostřené. Lidé si stojí za svým OUT nebo za svým IN a těžko přijímají jiné názory. Je to osobní přesvědčení každého člověka a bohužel občas vídám, že odlišný názor má vliv na vztahy mezi lidmi, dokonce i na vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

Píše se o tom v britských médiích, jaký názor zastává královská rodina? Anglická královna prý pronesla větu, že by chtěla znát důvody, proč v EU setrvávat. Je to vůbec pravda?

Královna vedla konverzaci při soukromé večeři s přáteli a skutečně se zeptala, zdali by jí mohli říct alespoň tři důvody, proč setrvat v EU. V  její přítomnosti se často vedou podobné rozhovory, avšak ona nenaznačuje svoje osobní názory ani preference. Královna zůstává politicky neutrální a veřejně se k politickým záležitostem nevyjadřuje. Jestliže se dozvíme, že pronesla nějaký politicky laděný výrok, většinou je už mnohokrát účelově překroucený. V tomto případě se rozhodl její mluvčí celou věc nekomentovat.

(…… celý rozhovor zde)