Břetislav Olšer
14. 6. 2016 Rukojmí
Po včerejšku už je definitivně jasné, že nelze věřit ani nejmírumilovnějším muslimům, ať se chovají jakkoli vstřícně a neškodně. Vrah afghánského původu Omar Mateen, jenž před svým mučednickým činem slíbil věrnost radikálnímu hnutí Islámský stát (IS) a postřílel legálně drženými zbraněmi 49 lidí a další desítky velmi vážně zranil, byl k nevíře dlouholetým zaměstnancem největší světové firmy pro bezpečnostní služby G4S, jejímiž prověrkami prošel. K činu se opětovně přihlásil IS, naposled v pondělí prostřednictvím své rozhlasové stanice Baján…
Vrah afghánského původu Omar Mateen z Oregonu, který byl už dvakrát na “výletě” v Saúdské Arábii a každý den se chodil modlit do mešity…
Střelba v nočním klubu v Orlandu na Floridě si vyžádala 50 mrtvých včetně útočníka a 53 těžce zraněných. Jde o střelbu s největším počtem obětí v historii Spojených států. Mnoho zraněných je v kritickém stavu a počet obětí se tak ještě může zvýšit. K činu se přihlásil Islámský stát. Volání po tvrdosti vůči islámu roste po každém útoku nejen v Evropě. Již po loňském prosincovém útoku v San Bernardinu v Kalifornii, kde tehdy útočníci, kteří se hlásili k radikálnímu islámu, zabili 14 lidí, se stala nejdůležitějším tématem pro americké voliče stává národní bezpečnost…
Hned po masakru v San Bernardinu horký kandidát na prezidenta USA Donald Trump kritizoval počínání USA na Blízkém východě jako zdroj všeho zla. Trump dokonce prohlásil, že by zakázal vstup muslimům na území Spojených států. Nizozemský list Neue Zürcher Zeitung (NZZ) se v souvislosti s listopadovými prezidentskými volbami v USA domnívá, že orlandský masakr by se mohl stát zlomovým okamžikem, který zemi rozdělí na Ameriku předtím a Ameriku poté. List připomněl, že politologové již dlouho tvrdí, že případný velký útok by mohl výrazně ovlivnit výsledek voleb, byť střelec z Oregonu byl muslimem, který již byl do USA vpuštěn. Nicméně onen “velký útok” právě nastal…
Zaměstnavatel vraha Omara Mateena, největší světová firma pro bezpečnost G4S, působí na šesti světadílech a má zhruba 618 tisíc zaměstnanců. Pověst společnosti pošramotily nesnáze během letních olympijských her v roce 2012 v Londýně, na které nedokázala zajistit dostatek strážců, napsal Reuters. Letos G4S zaúčtovala odpis ve výši 65 milionů liber kvůli ztrátovým vládním kontraktům v Británii. Za posledních 12 měsíců ztratily akcie firmy G4S zhruba 34 procent, po Oregonu to bude kolaps…?
Útočník Omar Mateen podle dostupných informací prý nebyl na seznamu možných teroristů, policie ho ale v současné době vyšetřovala kvůli blíže neupřesněnému zločinu. Vyšetřování skončilo – zapomeňte… Muž rovněž absolvoval výcvik ve střelbě, uvedl americký výbor Sněmovny reprezentantů pro vnitřní bezpečnosti. Policisté nyní zjišťují, zda šlo o domácí nebo mezinárodní terorismus….
Během své prezidentské kandidatury bylo Donaldu Trumpovi trnem v oku Turecko, hlavně prezident Erdogan, a když turecký deník Yeni Akit v článku o nedělním útoku v Orlandu v titulku napsal, že v baru, kam chodí „zvrhlí“ homosexuálové, zemřelo padesát lidí, měl Trump už dočista jasno. V kritice bude dál pokračovat i jako člověk, kterému homosexuálové nevadí. A směje se, že jako dávný kritik rovněž EU právě toto seskupení osmadvaceti evropských států chce mezi sebe přijmout Turecko jako islámskou a zároveň z 99 procent asijskou zemi, navíc s fašistickými spády vyděračů, co si navíc nechtějí poradit ani s lidskými právy, zvláště v otázce Kurdů; jedinému národu světa, jenž nemá ani při počtu 40 milionů obyvatel svůj vlastní stát….
Trump pochopitelně má vědomost o faktu, že jeho konkurentka v prezidentských volbách Hillary Clintonová zdědila vroubek po svém manželovi ještě z do jeho prezidentování USA; orální sex v Oválné pracovně mu blahosklonní Američané odpustili, ale jeho zaváhání v oblasti terorismu bylo i nad jejich erotickou shovívavost. Za vším byla napřed tajená událost; jeho malér, když neprozíravě ututlal první velký teroristický čin islamistů na newyorské Obchodní centrum. Opravdu Clintonové tak milovali svůj New York, že ho nechali napospas teroristům?
Zopakujme si fakta z internetových novin Rukojmi.cz: Ráno 26. února 1993 žlutá dodávka Ford vjela na Manhattan. Řídil ji Mohammed Salameh, ilegální imigrant s vadou zraku – viděl natolik špatně, že musel skládat zkoušku na řidičský průkaz v New Jersey čtyřikrát. (Ilegální imigrant může získat v USA řidičský průkaz, protože u zkoušek nepotřebuje žádný doklad. Tato svoboda usnadňuje život těm, kdo do USA přicházejí pracovat bez náležitých dokladů – bohužel i teroristům…)
Automobil byl naložen sedmi sty kilogramy dusičnanu amonného, třemi nádržemi vodíku, čtyřmi válci nitroglycerinu a dalšími náležitostmi, včetně zápalných šňůr, a doprovázel ho únikový vůz, který řídil Mahmud Abouhalima. Krátce po poledni teroristé zaparkovali dodávku asi 30 metrů pod povrchem země v garáži severní věže WTC – toto místo si pečlivě vybrali poblíž jižní zdi, protože měli v úmyslu využít geometrii mrakodrapu pro svůj cíl. Bomba, která 26. února 1993 explodovala ve 12 hodin 17 minut 37 sekund, zabila šest lidí a více než tisíc jich zranila. Celou akci financovala teroristická skupina Al-Káida.
I když atentát napáchal relativně malé škody, americká společnost byla otřesena. Kdyby mohla nahlédnout do budoucnosti a přehrát si události 11. září 2001, byla by zděšená ještě víc. Pozdě však bycha honit. Strůjci atentátu byli sice do konce roku 1994 zatčeni a každý z nich byl odsouzen k 240 letům vězení, přesto byla hrozba terorismu podceněna, na což USA za pár let tragicky 11. září 2001 doplatily. Kdo hrozbu terorismu podcenil a proč? Byl to tehdy nový prezident Bill Clinton, který si připravoval důležitý projev. Měl v úmyslu ohlásit detaily svého ambiciózního programu oživení americké ekonomiky. Zpráva o útoku na WTC ho od plánu nepříjemně vyrušila. Nejprve dokonce nechtěl ani slyšet, že jde o bombový útok, byť to moc dobře věděl… http://www.totalmag.cz/spolecnost/43-udalosti/1358-1993-bombovy-utok-na-world-trade-center.html
Ve svém projevu proto alibisticky nezmínil slovo terorismus, ale pouze “explozi ve Světovém obchodním centru jako neštěstí na úrovni přírodní katastrofy”, třeba jako nějaké tornádo či hurikán. Nezmínil se tedy o teroristickém útoku, použil pouze slovo „tragédie“. Zmínku o explozi ukončil slovy: „V rámci vyšetřování učiníme všechna opatření, která jsou v silách federálního vyšetřovacího aparátu.“ To bylo klíčové a děsivě chybné rozhodnutí, které nakonec bylo kontraproduktivní a mělo zásadní negativní vliv v oblasti politiky, vojenství i ekonomiky; navíc nadcházející náklady s ním spojené byly katastrofální…
Za to Donald Trump nyní jako největší kandidát na prezidenta USA na to jde od lesa; napřed zařídil, že bude nominován na morálně nejprestižnější cenu světa; ocitl se totiž mezi více než 200 osobnostmi a organizacemi, které byly navrženy na letošní Nobelovu cenu za mír. Pro někoho je to sice šok, ale jiným se to zamlouvá, jelikož je získal svými výzvami k zákazu vstupu muslimů na území Spojených států. Podle nejmenovaného amerického navrhovatele si ale cenu zaslouží za usilování o mír prostřednictvím „ideologie síly používané jako zastrašující zbraň proti radikálnímu islámu, Islámskému státu (IS) a jadernému Íránu…”
Trump je věrným antiislamistou; skoro tucet roků od děsivé tragédie na Manhattanu rozbouřil Spojené státy v roce 2013 požadavek vznesený newyorským imámem Feisalem Abdulem Raufem na umístění muslimského centra a mešity nedaleko Ground Zero, tedy místa, kde se v době teroristických útoků na New York zřítilo Světové obchodní centrum. Drtivá většina Američanů takový plán “gesta smíření” považuje za znesvěcení památky téměř tří tisíců nevinných obětí. Jen necelých třicet procent ho považuje za akt smíření. Barack Hussein Obama, kterého většina Američanů považuje za muslima, rovněž podpořil stavbu mešity na Manhattanu…
Svaté místo islámu mělo stát jen dva bloky od místa, kde bývaly budovy Světového obchodního centra. A Donald Trump, dávno před svým záluskem na šéfa Bílého domu a ve snaze ukončit vášnivou diskusi kolem plánu postavit islámské centrum poblíž někdejšího newyorského Světového obchodního centra, navrhl odkoupení budovy určené na tento projekt; napsal dopis příslušnému investorovi a navrhl, že za budovu na dolním Manhattanu, dva bloky od Ground Zero, zaplatí o 25 procent dvojnásobně víc, než kolik objekt původně stál. Budova byla údajně prodaná za přibližně pět miliónů dolarů, necelých sto miliónů korun. Peníze pro těžkého miliardáře Donalda nehrají žádnou roli, ovšem kladné body jeho potencionálních voličů se počítají… Třetina všech masových atentátů ve světě se odehrává v USA a Trump opět vyzývá Obamu, aby odstoupil kvůli své podpoře běženecké invaze a protiruskému postoji v jeho boji proti IS-DAEŠ. Obama na to reaguje s alibismem a pudem sebezáchovy sobě vlastním; nebylo prokázáno, že by měl vrah Omar Mateen napojení na mezinárodní teroristické skupiny; dvvakrát byl v Saúdské Arábii asi pouze na pouti do Mekky…
