Tereza Spencerová o posledních událostech na Ukrajině

9. 6. 2016    zdroj Parlamentní listy (vybrána jen otázka týkající se Ukrajiny)

Už dlouho se chystám sepsat zase větší souhrn ukrajinského dění, ale vždy se naskytne buď něco nosnějšího, nebo se na Ukrajině stane něco nového, co staví situaci na hlavu…


A přiznám se, že se do toho nijak nenutím i proto, že zájem o dění na Ukrajině – čistě z pohledu čtenosti – hodně prudce upadá. A co že se tam tedy stalo v poslední době? Zkusme namátkou pár střípků: OSN vyčetla Kyjevu, že mučí lidi ve velkém; Německo s Francií dál marně nutí Kyjev, aby plnil minské dohody; příští týden má jít Kyjevem LGBT průvod, přijet má i náměstek ministra zahraničí z USA, ale policie připouští, že její příslušníci pochod hlídat nechtějí a Pravý sektor tvrdí, že žádný pochod „úchyláků“ ani nedopustí; dnes už poslankyně Naďa Savčenková v parlamentu nejprve podpoří jednání o ústavních změnách týkajících se justice, pak se sama hlasování zdrží a druhý den přijatý návrh zákona zablokuje, a to v době, kdy USA už „vítaly ukrajinské reformy“; Ukrajina už znovu chce po Rusku zemní plyn, ale nárokuje si to, že si sama určí cenu, za jakou ho bude kupovat, a navíc z peněz od Světové banky, protože vlastní už dávno žádné nemá; bezvízový styk s EU byl sice jedním z hlavních „mávátek“ na Majdanu, ale EU ho neustále odkládá a odkládá a odkládá, takže jsou lidi zklamanější a zklamanější a tím pádem zklamanější i z Porošenka, který to měl zařídit, ale místo toho se ocitl v Panama Papers… Víza mimochodem Ukrajinci nedostávají ani na to, aby mohli jet do Francie fandit svým fotbalistům, nejspíš proto, že beztak už každý osmý Ukrajinec žije v cizině. Ceny za plyn a elektřinu se znovu zdvojnásobují, na trh míří předražené léky ze Západu, Izrael si stěžuje, že se budou konat oslavy k uctění památky antisemitského masového vraha Petljury… Když k tomu ukrajinský Apostrof konstatuje, že by země potřebovala pevnou ruku a jako příklad uvádí čečenského Kadyrova, tak už musí být asi opravdu „husto“.

To mi jen zrovna vyskočilo v paměti. Jednotícím mottem by mohlo být něco jako „svrab, bída a neštovice“. Nebo „demokratická“ Ukrajina, která je už Západu víceméně ukradená, protože ji nepovažuje za stát pro lidi, ale jen za nástroj nátlaku proti Rusku…