Lidé sui generis

Avatar
Původní autoři

Oldřich Průša
14. 7. 2016
Svého druhu, zvláštní. Někým obdivováni, někým zavrhovaní – jak kým, jak kdy, jak za co, někteří možná i za kolik. Winston Spencer Churchill, ministr, premiér atd. dělal politické přemety – měnil strany v zemi nejvýznamnější rozhodující. Ubránil Velkou Británii i Její veličenstva před nacismem, nebyl zvolen po II. světové, pak zase byl. Mnoho peripetií. Spojenému království se nikdy nezpronevěřil.


Petr Pavel, ohvězdičkovaný generál a náčelník generálního štábu v. v.; toho zbytku Československé lidové armády, která se hrdě zove Armáda České republiky, taky udělal přemet. Jen jeden, ale zcela zásadní. Dokázal změnit světový názor jako na obrtlíku. Přísahal jako voják věrnost jedné zemi, jednomu svazku, jednomu vojsku. A hle. Otočil se naruby. Snad mu, alespoň ta věrnost zemi vydrží, mysleli si někteří optimisticky nepoučitelní. Samozřejmě planá naděje. Slouží poslušně jinému státu/státům a ještě se motá v jejich zájmu do politiky. Asi v rámci uposlechnutí rozkazu – jak jinak u staršího vojáka z povolání.

Je známé, že jakékoliv srovnávání, je věc ošidná. U lidí obzvláště. V této souvislosti to je ale snažší Úsilí k prosazování a zabezpečení míru je podstatně lehčí.

Není v tom sám, přísaha nepřísaha – hanba, nehanba. „Tak přísaháme“ řeklo mnoho polistopadníků; jedno ze které strany. Petr nebo Pavel. Prašť, jako uhoď.

Ctít a chtít nějakou morálku?
Tak co se divíte? Z vaší rodiny to neznáte? To buďte rádi. Zatím.