Ota Černý nezklamal – zůstal svůj

Avatar
Původní autoři

Jiří Baťa
14. 7. 2016

Dlouholetý novinář Ota Černý, který je divákům České televize znám hlavně z debatního pořadu Co týden dal, se pro Parlamentní listy.cz rozpovídal o stavu českých médií. Nechci upírat jisté novinářské zásluhy Oty Černého, stejně jako nepřipomenout řadu jeho „faux pas“, kdy perlil , až se hory zelenaly.

K věci o stavu českých medií řekl hodně pravdy, ale také hodně názorů, které jsou v lepším případě značně problematické. Dovolím si poukázat na několik z nich. Ota Černý s pochvalně vyslovil o deníku PRÁVO, o kterém se vyjádřil, že je to skutečně jediný nezávislý a kvalitní deník u nás. Lze s ním souhlasit s tím, že PRÁVO je jednooký král mezi slepými, přesněji rozumný mezi potrefenými. Ale ani tento deník není stoprocentně nestranný, i když má k tomu ze všech ostatních periodik nejblíže. Podle očekávání O. Černý nezmínil Haló noviny, které jsou nejen deníkem levicovým, ale hlavně, že jeho vydavatelem jsou komunisté, které zase pan Černý zrovna nemusí. Ale rovněž, že Haló noviny toho píší víc, než je i pro pana Černého únosné. Proto i když značně nespokojen a s mnoha výhradami, vytrvale a věrně odebírá Mladou frontu Dnes.

Ke kvalitě České televize pan Černý zaujal geniální zhodnocení když řekl, že Česká televize je jako už léta objektivní už jen proto, že ji nadávají všechny strany, že je neobjektivní! Jistou logiku to sice má, ale pravda je zcela jiná. Mediální odborníci, kteří často publikují na serveru Parlamentní Listy.cz, poměrně často hořekují nad zpravodajstvím České televize, které je podle jejich soudu jednostranné a co se týče informování veřejnosti ohledně imigrantů anebo Brexitu, tak to je prý doslova tristní. Na toto konstatování pan Černý opáčil, že s tím samozřejmě nesouhlasí a dodává, že by bylo možná dobré, kdyby mediální odborníci dávali konkrétní příklady o jednostrannosti, aby bylo o čem diskutovat. I to je prý obraz dnešní doby – plácání bez jasných argumentů! Nevím, zda si pan Černý uvědomil co řekl, protože vlastně řekl a potvrdil to, co ČT dělá a dělat by neměla , tj.  že plácá nesmysly, notabene bez jasných argumentů. Jmenovat příklady by zabralo několik desítek stránek. Ale zase nic, co by nás mělo překvapit, pan Černý je ČT loajální až za hrob.

K otázce, co říká na alternativní média jako např. internet, pan Černý vyhýbavě a nesměle odpověděl, že všechna bojují o čtenáře a je tedy asi logické, že jsou některá povrchní a laciná. Je jich tolik, že se to nedá kvalifikovaně soudit. Myslím, že dalo, použitím slov hodnocení „povrchní a laciná“ se však elegantně vyhnul konstatování, že evidentně sdělují více pravdy a faktů, než media mainstreamová. Nu což, taktik pan Černý byl vždy a svůj osobitý novinářský šarm nezapřel. Také, když odpovídal na otázku PL co říká na to, že český člověk nemá rád Evropskou unii, nechce uprchlíky, také odmítá politickou korektnost, leckdy nesdílí odmítavý postoj vůči Rusku a dokonce si i dovoluje podporovat prezidenta republiky. Odpověď Oty Černého má poněkud útočný charakter: Vaše otázka je – jak máte ve zvyku – z dílny VUMLu! Nevím, že by český člověk neměl rád EU, že by odmítal politickou korektnost. Naopak si myslím, že český občan je vůči Rusku správně ostražitý. S uprchlíky to je složitější, ale generalizovat českého občana jako nepřítele uprchlíků,nevím. Stejné to je s podporou prezidenta, ani ta není stoprocentní. Pan Černý se v tomto případě již dostatečně odkopal, aby si čtenář učinil úsudek, za koho (bývalý sportovní novinář) vlastně kope, komu patří či pro koho jeho srdce bije.

Nicméně, korunu otevřenému vyjádření stran úrovně českých medií a tedy i kvalitě novinářů nasadil O. Černý konstatováním, že Václav Moravec, Alexandr Mitrofanov, Jaroslav Plesl, Jan Pokorný, Josef Klíma, Sabina Slonková…jsou zárukou nestranné práce, jsou to novináři, autority(!). Já bych ještě mezi tuto elitu (!) doplnil Fištejna, Urbana, Pehe a několik dalších.

Toto krátké pojednání bych ukončil odpovědí Oty Černého na otázku Co lze očekávat za změny a za vývoj? Odpověď: „Protože media mají odrážet a komentovat skutečnost, počkejme si, jaká bude“. Pěkně řečeno, s tím lze jen souhlasit, i když dělat si nějaké iluze, že v současné či blízké budoucnosti dojde k pomyslnému Obrácení Ferdyše Pištory našich pravdoláskařských novinářů, členů pražské kavárny a sluníčkářů, může věřit jen největší naivka.