Anton Mardasov
24.7. 2016 Eurasia 24
Rusko a Čína se mohou stát základem jednotného systému protiraketové obrany (PRO) států Šanghajské organizace pro spolupráci (dále jen ŠOS). Takový je závěr expertů, kteří se setkali u kulatého stolu agentury MIA Rossia Segodňa. Základní téma diskuse ovšem bylo poněkud jiné. Diskutovat se mělo o vyhlídkách zcela jiného protiraketového systému – toho, který se USA a Jižní Korea chystají rozmístit na jihu korejského poloostrova.
Rusko nejednou prohlásilo, že zcela zásadně nesouhlasí s tím, aby byl pod záminkou jaderné hrozby z Pchjongjangu umístěn v Jižní Koreji protiraketový systém THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Problém spočívá v tom, že prostředky vyhledávání cílů (a tedy i prostředky sledování prostoru) tohoto systému jsou schopny sledovat balistické i aerodynamické cíle až na vzdálenost 1500 km. To znamená, že z Jižní Koreje mohou „dohlédnout“ do značné hloubky území Ruské federace (a samozřejmě také ČLR – pozn. překl.). Kam konkrétně? Až k hranicím RF s Čínou.
Podle odborníků by za dané situace bylo nejvhodnější odpovědět na aktivity Washingtonu vytvořením jednotného systému protiraketové obrany členských států ŠOS. Vlastníky systémů PRO jsou z nich však dosud jen RF a ČLR.
„Rusko a Čína se tedy mohou stát hybnou silou v oblasti protiraketové obrany. Hlavní pozornost je přitom nutno věnovat pozemním systémům PRO – a ty máme,“ uvedl hlavní vědecký pracovník Centra pro studium a prognózy vývoje rusko-čínských vztahů Ústavu Dálného východu Akademie věd RF Vladimir Petrovskij.
Uvedl také, že před nedávnem provedly Japonsko, Jižní Korea a USA praktickou zkoušku (zachycení a zničení nepřátelské rakety) s využitím systému Aegis (námořní systém PVO). Petrovskij se domnívá, že přiměřenou odpovědí by bylo uskutečnění rusko-čínského vojenského cvičení na polygonu Ašuluk v Astrachaňské oblasti. (Ten je v RF speciálně určen ke zkouškám zbraní protivzdušné a protiraketové obrany a k nácviku jejich použití – pozn. překl.)
Mohou se RF a ČLR skutečně stát základem protiraketové obrany ŠOS jako protiváhy k americkým vojenským aktivitám? Nekonaly se „náhodou“ odborné konzultace vztahující se k bezpečnosti (včetně bezpečnosti v eurasijském prostoru) po skončení Setkání Evropa – Asie (ASEM), které proběhlo nedávno (15. a 16. července) v Mongolsku?
Jeden z účastníků kulatého stolu, zástupce ředitele Institutu Společenství nezávislých států a vojenský odborník Vladimir Jevsejev soudí, že vytvoření jednotného systému protiraketové obrany ŠOS je možné:
„Předem říkám, že hovoříme o protiraketové, ne protivzdušné obraně. V květnu proběhlo první společné rusko-čínské protiraketové cvičení s využitím počítačových simulací. A to byl vlastně první krok v realizaci plánu na vytvoření jednotného systému PRO. Dalším krokem již může být společné zachycení (a zničení) balistické střely. Dojít k tomu může například na polygonu Ašuluk v Astrachaňské oblasti.
V současné době disponují Číňané dvěma oddíly komplexu SA-300PMU, dvěma pluky (po čtyřech oddílech) S-300PMU-1 a čtyřmi pluky S-300PMU-2. Mají také komplexy vlastní provenience HQ-9 (Hong Qi-9, česky Rudý prapor-9) zkonstruované podle ruských systémů, a to včetně námořní varianty HHQ-9. Navíc má Čína také systém obdobný systému Aegis (vybavení torpédoborců třídy Type 052D – pozn. Geo).
Uvedené systémy mohou zasahovat balistické cíle letící rychlostí 1,5 až 2 km/s ve výškách do 30 km. Je pravdou, že Čína plánuje převzít v krátké době dodávku systému S-400, ale základní typ raket tohoto systému má výškový dosah také kolem 30 km. Připomínám, že Vzdušné a kosmické síly RF mají ve výzbroji kromě systémů S-300 a S-400 také komplexy protiraketového systému obrany Moskvy A-135, jehož rakety mají schopnost zasáhnout cíl až ve výšce 60 km.
Co se týká systémů varování před raketovým útokem (системы предупреждения о ракетном нападении – СПРН), ty jsou v RF pokročilejší a rozvinutější a obsahují jednak pozemní radarové systémy včasné výstrahy (typů Darjal, Volha, Don-2N, Voroněž), jednak soustavy družic na vysokých eliptických a geostacionárních drahách.
Pokud vyjdeme z dnes dostupných prostředků, jsme schopni uskutečnit cvičení a pokusit se zasáhnout balistický cíl nad územím RF s pomocí společně vypočtených dat a jako další krok usilovat o vytvoření kolektivní PRO.
Takový krok by byl správnou reakcí na plány USA rozmístit systémy PRO v kosmickém prostoru. Speciálně sestava našich zařízení v Kosmu je schopná zabezpečit garantovaný zásah útočící rakety, a to v aktivní fázi jejího letu. V této fázi letu totiž není nutno řešit problém rozlišení skutečného cíle od celé řady cílů klamných – jak tomu je při útoku na bojové hlavice, které již přešly do pasívní části svojí letové dráhy.
Pokud USA začnou rozvinovat svůj kosmický arzenál, pak účinným protiopatřením budou pouze protidružicové zbraně.
Jak známo, Čína již takový systém vyzkoušela, u nás podobné projekty také existují, moc se s nimi ale veřejně nechlubíme. Podle mého názoru musíme na plány Washingtonu reagovat právě takovými aktivitami vojensko-politického charakteru, jaké jsem uvedl. Pouhá diplomacie výstavbu amerického systému PRO nezastaví.“
Existují ale i jiné názory týkající se perspektivy vybudování kolektivní protiraketové obrany v rámci ŠOS.
„Dvoustranná spolupráce Ruska a Číny v oblasti PRO je reálná a již existuje,“ říká vedoucí vědecký pracovník Ústavu Dálného východu Akademie věd RF Vasilij Kašin. A dále uvádí:
„Ovšem vytvořit kolektivní PRO v rámci ŠOS není možné, a to z důvodu jednak specifického charakteru této organizace a jednak rozdílné politiky, kterou se řídí jednotlivé členské země. Mohu uvést, že například Uzbekistán má na všechny projednávané otázky své vlastní pohledy a stanoviska, a to již nemluvím o stanoviscích nových členů ŠOS – Indie a Pákistánu.
Kolektivní PRO RF a Číny je tedy velmi nepravděpodobným scénářem, i když jak jsem již řekl, obě země v této oblasti spolupracují. Věc se má tak, že Čína v současné době začíná budovat systém výstrahy před raketovým útokem a současně buduje jak strategickou PRO, tak i PRO v oblastech předpokládaných bojů.
Samozřejmě, že Peking má zájem o naše zkušenosti a zřejmě také o automatizovaný systém výměny dat. Je známo, že rakety startující z kontinentální části USA by na RF a ČLR letěly přes severní pól. Principiálně je pak výměna dat v případě takového globálního úderu zajímavá pro oba naše státy. USA již takovou věc zrealizovaly – v reálném čase dostávají údaje z radaru s dalekým dosahem, který prodaly na Tchaj-wan.
Obdobná bude zřejmě situace s Jižní Koreou. Je tedy zřejmé, že tento typ dvoustranné spolupráce má budoucnost. A pomalu, ale jistě se k tomu blíží i Moskva a Peking. Proto jsou prováděny ty uváděné počítačové simulace (útoku nepřátelských raket), proto se vzájemně vyjasňují jednotlivé otázky spojené s kompatibilitou zařízení.“
Co dnes představuje čínská PRO?
„ V ČLR budují obdobnou víceúrovňovou obranu, jakou budují i USA. Její součástí je protivzdušná obrana s možností jejího využití jako PRO v oblastech bojů – tu představují v Rusku nakoupené systémy S-300PMU, S-300PMU-1 a S-300PMU-2, některé modifikace systému HQ-9 a také systémy S-400, jejichž dodávku Čína očekává. Číňané také vyvíjejí výkonnější systémy PRO určené k ničení hlavic raket v poslední fázi letu a pracují i na raketových systémech schopných zasahovat cíle ve střední části letové dráhy, obdobných americkým antiraketám GBI (Ground-Based Interceptor) umístěným v pozemních silech, a pokročilým modifikacím antiraket SM-3.
Znamená to tedy, že Číňané pracují „na všech frontách“. Co se týká systému varování, budují se jeho pozemní části. Jde již o druhý pokus vybudovat radary výstrahy před raketovým útokem. Ten první byl realizován v rámci projektu 7010, který byl ovšem v 90. letech ukončen. Jde o důležitou změnu, neboť tím čínské strategické jaderné síly zcela zřetelně dosahují plné bojové připravenosti. Až dosud tomu nebylo. Za mírové situace byly bojové hlavice uloženy odděleně od raket.“
A ještě jeden názor: „Z technického hlediska je vybudování kolektivní PRO mezi RF a Čínou možné, je ale zřejmé, že tento návrh je pouze iniciativou expertů – a ničím jiným,“ je přesvědčen náměstek ředitele Institutu politických a vojenských analýz Alexandr Chramčichin. „Již 20 let význační Číňané hovoří o tom, jak dobrá a výhodná by pro nás byla spolupráce s ČLR v oblasti obrany. S reálnou politikou však tyto úvahy nemají nic společného.“
A v Rusku je to stejné – mít kolektivní PRO by bylo pro Moskvu i Peking dobré a výhodné…
Anton Mardasov
