17. 7. 2016 zdroj
Současná migrační krize v Evropě vznikla i proto, že politici podnikali v praxi kroky a byli naprosto přesvědčeni, že občané se musí jakoby řídit určitými hodnotami. Pokud vznikají rozdíly mezi tím, co společnost považuje za nejdůležitější, a tím, co musí společnost považovat za nejdůležitější podle názoru politiků, pak nastávají vážné problémy. O tomto ve Svenska Dagbladet píše profesor Uppsalské univerzity, expert na studium východních zemí, Stefan Hedlund.
V případě Ruska a Západu se toto nebezpečí jeví ještě zřetelněji, domnívá se Hedlund. Již v roce 1985 americký diplomat George Kennan upozorňoval, jak nebezpečné je klást hodnoty do popředí zahraniční politiky. Migrační krize ukázala, že dokonce v rámci Evropy neexistují hodnoty v nějaké obecné podobě, ale že všichni chtějí chránit své národní zájmy, proto je nutno tímto způsobem posuzovat i ukrajinský konflikt.
“Zásadní rozdíl mezi rozporem hodnot a rozporem zájmů spočívá v tom, že rozpory zájmů jsou řešeny v rámci jednání. Kdežto rozpor hodnot je chápán tak, že jedna strana má pravdu a druhá chybuje,” píše švédský expert.
V případě Ukrajiny, pokračuje Stefan Hedlund, zastávalo Rusko celou dobu názor, že se jedná o rozpor zájmů, proto je třeba se setkávat a komunikovat, ale Západ, naopak, považoval události za rozpor hodnot, do něhož nemá Rusko právo zasahovat. Ukrajinu to přivedlo k válce a zpustošení, Rusku byly uloženy sankce, které se staly pro západní vůdce “způsobem, jak pocítit vlastní morální převahu.” Ale nakonec Kreml neučinil ústupky a sankce, domnívá se autor článku, budou zrušeny již příští rok.
Ve švédských médiích vyjadřovali experti názor, že jednání Ruska mělo pro zemi ničivý účinek. Stefan Hedlund považuje tento postoj za chybný, protože poslední desetiletí nebylo pro Rusko řadou nezdarů. “Válka v Gruzii zastavila expanzi NATO. Jsem naprosto přesvědčen, že válka na Ukrajině povede k jejímu krachu a Rusko si navrátí vedoucí úlohu. Invaze do Sýrie zachránila Asada a Američany přinutila začít vyjednávat. A sankce posílily ruský režim, když přilily olej do ohně teorie spiknutí o tom, jak Západ sní o zlomení Ruska. Obecně lze říci, je těžké tomu uvěřit, že Vladimír Putin a jeho lidé nyní vidí leccos, jen ne úspěchy. Takže zde je moje závěrečná otázka: čeho tedy dosáhl Západ kromě samolibé morální nadřazenosti?” uzavírá švédský odborník na východní země.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
