Teroristé vraždí bez slitování Evropany nevěřící v Alláha, aniž by tito měli možnost se bránit; co kdyby nějaký nevěřící v islám zabil muslimy během ramadánu v jejich mešitě…?

Břetislav Olšer

19.7. 2016   Rukojmí
Normální člověk už toho musí mít plné zuby; vraždících islamistů i státníků, co jen trapně s platy kolem 40 tisíc euro měsíčně jen opakují, že nás vrazi ve jménu Alláha nezlomí, ani nezničí naši demokracii a svobodu. Kecy, dávno jsme všichni vyděšení, protože neznáme dne ani hodiny; nemůžeme v klidu skoro nic, ani na dovolenou k moři, do Francie, Belgie či Anglie, dokonce i v našich obchodních centrech, na našich železničních nádražích či na letištích chodí po zuby ozbrojení vojáci.

Není to jen pro parádu, ale říkají nám mezi řádky; pozor, jsme tady proti potencionálnímu nepříteli, co už vraždí kousek od nás – v Paříži, Bruselu či v Londýně. Proto našince napadne hříšná otázka: Co kdyby pro změnu nějaký jinověrec, jemuž už vytekly nervy, vzal spravedlnost do svých rukou a zase on jako zástupce třeba křesťanství, vzal samopal či sedl do náklaďáku a zmasakroval nic netušící šťastné islámské chodce, jak to učinil jeho soukmenovec muslim v Nice? Když jsou islamisté, proč by nemohli existovat i křesťanisté…? http://www.rukojmi.cz/clanky/2109-byl-statni-prevrat-v-turecku-co-skoncil-driv-nez-vlastne-poradne-zacal-jen-rizenym-podrazem-islamskeho-erdogana-vuci-sekularni-armade-a-co-hitler-s-jeho-noci-dlouhych-nozu-proti-sa

Co by pak říkali lidé, kteří odsuzují Konvičku, Samkovou nebo Bartoše a jejich platonické odpůrce islámu, kdyby někdo z nich povraždil stovky muslimů během ramadánu či při jedné z pěti modliteb muslimů jak předepisuje Korán? Okamžitě by v celém dvoumiliardovém světě islámu vzplály vášně, muslimové by pálili auta bezvěrců, rabovali jejich obchody a pálili křesťanské Bible, občas by zlynčovali někoho, kdo se jim postavil na odpor. A politici by se muslimům omlouvali za ty zločiny: Kdo z muslimů se omluvil příbuzným bezvěrců, kteří byli nemilosrdně teroristy islamistů vražděni?

Kdo za to všechno může? Což tak třeba turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jenž byl počátkem roku 2016 na summitu Organizace islámské spolupráce v Riádu zvolen prezidentem této organizace na dobu dvou let. Dvojitý agent, s vědomím EU i NATO či Saúdské Arábie pracuje pro všechny, kdo z něj učiní vládce islámského světa. Jestli se mu totiž podaří vytvořit islámskou armádu, islámskou policii a pravděpodobně i islámskou zpravodajskou službu, tak opravdu nebude mít problém dorazit již skomírající euroatlantickou civilizaci. Turecko má přece po USA druhou největší armádu v NATO, obrovský vojenský průmysl a Saúdská Arábie s Katarem, Kuvajtem i SAE mají zase nepředstavitelné množství finančních prostředků… Další veletrh zbraní je na spadnutí…??

A Recep Tayyip Erdogan, tento patologický mocipán bezostyšně tvrdí: „Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ tvrdí. A rád by ze základního zákona moderní turecké republiky vyloučil sekularismus; vládnoucí proislámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) usiluje o změnu ústavy platné od 80. let a vytvořit z Turecka teokratickou zemi islámu. Je krvavý pokrytec, co na jedné straně vydírá EU miliony běženci, které přijal na své území, na druhé straně ví o odstavci číslo pět NATO, v němž se praví, že pokud někdo napadne její členskou zemi, mají právo vojensky zasáhnout…http://www.rukojmi.cz/clanky/2057-pokud-je-islam-mirumilovny-proc-jsou-vyznavaci-allaha-vrazdicimi-islamisty-proc-neexistuji-i-krestaniste-a-krky-podrezavajici-tzv-krestansky-stat

Lze vůbec mluvit o demokracii v náboženství? Mám v knihovně zelenou obsažnou knihu zvanou Korán; má přes 150 tisíc slov – sto čtrnáct kapitol, šest tisíc dvě stě veršů, z nichž asi čtyři tisíce slov doporučuje laskavé chování k lidem bez rozdílu víry. To jsou necelá tři procenta. Ta zbylá jen podněcují k nenávisti vůči bezvěrcům. Korán neobsahuje jediný verš, jenž by chtěl soužití, přátelství a spolupráci s nemuslimy. A pak nepalte Korán a žijte v bludu, že mír se uzavírá pouze s nepřáteli…

Tóra jako hlavní pilíř judaismu zase obsahuje 613 micvot, resp. 613 přikázání, z toho Mojžíšových 611 přikázání, zkombinovaných se dvěma přímo od Boha, dává dohromady číslo 613. Dle moudré židovské tradice číslo 248 odpovídá počtu kostí a důležitých orgánů v lidském těle, takže každá část těla může s duší participovat na dodržování a plnění micvot. Naproti tomu 365 odpovídá počtu jednotlivých cév v těle člověka a rovněž počtu dní v roce, které poukazují na to, že po celý rok by se měl člověk vyvarovat porušování zákazů ustavených Bohem.

„Američané nebyli a nikdy nebudou ve válce s Islámem. Nebylo to náboženství, které na nás tento zářijový den zaútočilo. Byla to Al-Káida, bohužel skupina těch, kteří náboženství zneužívají,“ uvedl prezident USA Obama 11. září 2011, v den, v němž si Američané připomínali na tři tisíce obětí atenttáů na USA. Asi zapomněl, že protiteroristický boj vedou Spojené státy proti stotisícovým armádám v Afghánistánu, Iráku či Pákistánu. Talibán je snad hrstkou šílenců z al-Kájdy?

A co Hamás, Fatáh a další muslimská bratrstva? Slova Obamy jsou však jak přes kopírák totožné se slovy jeho předchůdce J. W. Bushe: “Islám představuje mír, zatímco teroristé ztělesňují zlo války. Když přemýšlíme či mluvíme o islámu, myslíme na pocit bezpečí, který tato víra přináší miliardě lidí na celém světě. Miliardy lidí v něm nacházejí pocit bezpečí, útěchu a mír, a to činí z příslušníků jakékoliv rasy bratry a sestry. Mezi americkými občany žijí miliony muslimů a ti jsou pro naši zemi nepředstavitelně velkým přínosem hodnot…”

Vzpomínky na minulost – New York… Snímek Břetislav Olšer

Znám jen tři případy, kdy nemuslimové spáchali masové vraždy. v únoru 1994 židovský osadník, MUDr. Baruch Goldstein z osady Kirjat Arba, ležící nedaleko Hebronu na západním břehu Jordánu, postřílel v mešitě při modlitbě 29 Arabů a 100 jich zranil. Reagoval tímto zkratem na smrt svých přátel, kteří se stali obětí arabských teroristů, kdy je jako lékař po atentátech ošetřoval a mnohokrát zůstal bezmocně plačící na místě činu. Goldestein však byl okamžitě Araby ubit k smrti, což asi další masový vrah Breivik nepředpokládal. Jinak by patrně střílet nezačal. Jeho psychická choroba vycházela právě z faktu, že to musí přežít, aby hrál dál své velké tragické divadlo…

Šíleným střelcem byl 32letý Nor Anders Behring Breivik, zemědělec, co nakoupil spoustu “hnojiva“ – dusičnanu amonného – pro svůj první bombový útok v Oslu. Krátce po tomto výbuchu byl 22. července 2011 podniknut útok na ostrově Utoya na setkání sociálnědemokratické mládeže. Bylo zabito přes 77 osob. V táboře bylo na 560 lidí, na ostrově se konalo velké setkání při příležitosti mítinku labouristů. Premiér Jens Stoltenberg, který byl zřejmě hlavním cílem,zůstal nezraněn.

Anders Behring Breivik, dvaatřicetiletý pravicový radikál, obvinil vládní Norskou stranu práce z „masového importu muslimů“ do země a prohlásil, že strana musela zaplatit za zradu. Chtěl jí prý přivodit co možná největší ztráty a zabránit jí, aby do svých řad přijímala nové členy. Muslimové podle něj chtěli kolonizovat Norsko a on svým činem zachraňoval svou zemi i Evropu od „kulturního marxismu“. Je synem bývalého norského diplomata Jense Breivika a zdravotní sestry Wenche Behringové. Když mu byl jeden rok, rodiče se rozešli; otec chtěl syna vychovávat v Paříži se svou novou ženou, ale soud svěřil Anderse do péče matky. Podle iDnes, nesouhlasil s matčinou super-liberální, matriarchální výchovou.

Naprostý nedostatek disciplíny přispěl k tomu, že ho do jisté míry poženštila. Matku označil za umírněnou feministku. Určitě mu teď ve své „opičí“ lásce dělá výstřižky z novin, které dostaly „dárek“ k okurkové sezoně. Otčím se v Thajsku chlubí nevěstkám, jakého má šíleného nevlastního syna. Ten svého nevlastního otce, majora norské armády, popsal jako „sexuální bestii“. Po rozchodu s Breivikovou matkou se jeho nevlastní otec přestěhoval Thajska, kde si užívá důchodu s místními prostitutkami.

Jedna ze stovek izraelských mešit – Tel Aviv… Snímek Břetislav Olšer

Kolik ještě musí být zbabělých Breiviků, aby muslimové přestali znásilňovat křesťanskou tradici Evropy i samotné norské ženy? Že jim norský vrah nenahnal strach? Nebo snad cítí záštitu multikulturních vládních kruhů severských zemí. Jen od ledna do konce října 2001 bylo v samotném Oslu potvrzeno dalších 48 znásilnění – a 45 z nich spáchali muslimové; na znásilnění nebo pokus o něj jen v Oslu stěžovalo 208 norských žen. V celém Norsku to bylo 929 případů a počet případů znásilnění od počátku roku roste.

Co se dělá pro bezpečnost Norska? Muslimové jsou označováni pro matení soudných Norů a kvůli rasové toleranci jako „nezápadní komunita s tmavou pletí’ či „nezápadními přistěhovalci”… V mnoha částech Norska se už ženy neodvažují vycházet po setmění ze svých domovů a mnohé si dokonce barví své světlé vlasy na tmavo, protože jsou přesvědčené, že blond vlasy násilníky více přitahují. Některé u sebe nosí slzný plyn, i když to je proti norským zákonům, jiné se začaly učit izraelské obranné umění Krav maga.

Co přivedlo zbabělce a alibistu Breivika k vraždění, a co přimělo k hroznému činu člověka Goldsteina, jenž nesl na svých bedrech tíži světa a nepřekonatelnou bolest nespravedlnosti? Kde se zrodil islamistický terorismus, kdo za něj může…? Víc možná napoví až čin Američana Timothy McVeigha, Breivikova „parťáka“ ve zbrani, který obdivoval nacionální socialismus, vstřebával myšlenky Adolfa Hitlera a z ideologických důvodů nenáviděl černochy a Židy. Timothy McVeigh se narodil 23. dubna 1968 a vyrůstal v malém městě – Pendletonu4 – nedaleko kanadských hranic u Erijského kanálu. V dětství však měl na jeho výchovu velký vliv Timův děda Eddie McVeigh, který ho naučil zálesáckým aktivitám v přírodě, včetně lovu a používání zbraní.

Tuto zálibu u něj podporovala i jeho babička, která mu umožnila vlastnit první pušku ve třinácti letech. Čas od času bral některou ze svých zbraní do školy, aby zapůsobil na spolužáky. Logickým vyústěním jeho zájmů a tužeb je poznat reálné vojenské, a proto 24. května 1988 vstupuje do armády. Před nástupem se u něj začaly projevovat paranoidní sklony. S kamarádem si společně koupili nemovitost o rozloze 4,5 hektaru, kde se trénovali ve střelbě a skladovali zbraně a potraviny. Svému kolegovi sdělil, že se připravuje na konec „civilizované společnosti“ a že přijal filozofii těch, kdož hodlají přežít.

Podle této filozofie bylo prý právo jednotlivce používat zbraně nadřazeno veškerým ustanovením federální vlády, ostatně mu to zaručoval i druhý dodatek americké ústavy: “Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno…” V té době však zasahuje osud v podobě S. Husajna a války v Perském zálivu. Do operace Pouštní bouře zasahuje i První pěchotní divize, kde McVeigh slouží jako příkladný voják, první střelec bojového vozidla Bradley.

Následný život v civilu jej uvrhl zpátky do reality, jeho renomé excelentního vojáka a hrdiny z Iráku nikoho nezajímalo. McVeigh v té době zahořkl, obviňoval „systém“ i armádu USA. Bývalý voják McVeigh se netajil svým odporem vůči federální vládě ve Washingtonu, která podle něho nemístně omezovala tradiční americké svobody, a rozhodl se, že proti ní zahájí vlastní boj. V polovině prosince 1994 sedmadvacetiletý Timothy James McVeigh odjel bílým Marquisem. Před samotnou explozí si McVeigh na cestu oblékl své oblíbené triko s poselstvím „sic semper tyrannis“ („tak všem tyranům“), které použil atentátník John Wilkes Booth před vraždou Abrahama Lincolna. Na zádech trika byl strom s krví vytékající z větví. Pod ním nápis: „Strom svobody musí být čas od času obnoven krví patriotů a tyranů“

Na korbě vezl přes 2400 kilogramů výbušniny, k jejíž výrobě použil průmyslová hnojiva, a nálož odpálil. Byl přesvědčen, že jednal na obranu Ústavy, Sílu výbuchu bylo možné přirovnat k explozi dvou tun trhaviny. Tlaková vlna budovu rozpárala, strhla několik poschodí a v troskách pohřbila stovky obětí. Záchranáři po šest dní prohledávali sutiny, aby vysvobodili uvězněné přeživší lidi. Výbuch zabil 169 osob, dalších více než 500 bylo zraněno. Zděšení z útoku bylo ještě větší, když se ukázalo, že mnohými oběťmi se staly děti ve školce na druhém patře.



K Alláhovi se modlící Evropa…

Před patnácti lety, 11. června 2001, byl popraven jeden z nejnenáviděnějších mužů tehdejších Spojených států, Timothy McVeigh. Svůj čin údajně spáchal jako pomstu za některé akce federální policie, především zásah v texaském Wacu, kde při požáru během akce proti vůdci sekty davidiánů v roce 1993 přišlo o život 86 osob, včetně mnoha dětí. Škoda, že si podobnou zprávu nemůžou přečíst Norové v souvislosti s nenáviděným vrahem Andersem Behringem Breivikem…

Rotterdamský primátor Ahmed Aboutaleb (55), který je zároveň muslim, jenž do Nizozemska přišel v patnácti letech z Maroka, si nebral  servítky a výrazně vyzýval, aby pokojná nizozemská muslimská obec přestala mlčet… Dal jasně najevo, že není zbabělec. Zvýšeným hlasem se do muslimů pustil, že když jim prý nejde pod nos zmíněný časopis Charlie Hebdo, na jehož kresby doplatila desítka kreslířů svými životy, tak ať táhnou k čertu, rozčílil se v televizním vysílání. “Proboha, sbalte si svých pět švestek a jděte. Možná je na světě nějaké jiné místo, kde si přijdete na své. Zmizte, pokud se vám v Nizozemsku nelíbí. Zabíjet nevinné novináře, to je opovrženíhodné,” vztekal se politik…