Luděk Prokop
18. 7. 2016
Mnohdy se jeví, že zaměstnanci masmédií nemohou mít žádné potomky. Žádné děti, žádná vnoučata. S bohorovností těch, kteří je ovládají, přiživují válečnou atmosféru a připravují veřejnost na myšlenku nevyhnutelnosti války. Zarputile a usilovně „vyrábí“ představu o jediném nepříteli lidstva, o agresivním Rusku. Z řad volených zástupců lidu, tu a tam ojediněle zazní nebetyčná nehoráznost typu – atomová válka s Ruskem, by byla válkou za svobodu.
Bombardování při agresi západních mírotvorců do cizí země, bylo ikonou demokracie nazváno, vzdor zabitým a zmrzačeným dětem, „bombardováním humanitárním“. Rozšiřování počtu základen NATO kolem Ruska, je vydáváno za obranné akty a obranné reakce Ruska jsou vydávány za agrese. Stejně tak rostoucí počet agresivních provokací vůči Rusku, je vydáván za mírotvorné, plně oprávněné zastrašování našeho jediného a společného agresivního nepřítele, při čemž jakékoli jeho reagování na sílící provokace, slouží jen za důkaz o jeho agresivitě.
Veřejné mínění je masovou manipulací připravováno na oprávněnost vyvolání války se zmíněným jediným nepřítelem. Nepřítelem vydávaným za izolovaného agresora bez spojenců, takže jeho zničení by mohla být brnkačka. V zájmu takových a podobně absurdních myšlenkových pochodů, se zaměstnanci masmédií raději nevěnují dostatečně plně reálným úvahám o silně pravděpodobném spojenectví ve zbrani, mezi Ruskem a Čínou. Případně o spojenectví i s dalšími zeměmi, pro které je vývoz demokracie a její vnucování, často násilnické vnucování, vnucování zvyklostí demokratické morálky západních zemí, zcela nepřípadné a nestravitelné. A tohle všechno může vyústit do atomového armageddonu.
Demokratická média se odmítají zabývat takovými prkotinami. Proč asi? Zamýšlení nad pravděpodobností takových a souvisejících možných reálií, by mohlo vést k masovému odporu drtivé většiny lidí, proti válce, proti přípravám války a proti tvorbě válečné atmosféry. A to se evidentně vládcům nad masmédii nehodí do jejich záměrů. O tom zda a jak skvěle, jsou tito mediální vládcové na válku, řešící přelidněnost na naší planetě připraveni, lze jen spekulovat a fabulovat. Stejně tak i o jejich podzemních betonových sídlech připravených k přežití vyvolených v relativním pohodlí, nebo o tom, zda jejich představy o nadvládě nad světem, který po Armageddonu ještě možná zůstane, mají jakékoli opodstatnění, zda vyvolení soudruzi, nebo jejich akademičtí pohůnci, neudělali ve výpočtech nějaké matematické, prognostické, či jiné chyby.
S pravděpodobností, hraničící s jistotou lze říct jediné. Pokud se kdokoli ze zástupů masmediálních zaměstnanců, připravujících nás na nevyhnutelnost spravedlivé války za svobodu s jediným nepřítelem, tj. s Ruskem, pokud někdo z nich usilovně sám sebe přesvědčuje o tom, že jeho a jeho rodiny se armageddon týkat nebude, tak se velice hluboce mýlí. Dokonce se v tomto ohledu hluboce mýlí i naši přisluhující lokajští politici, považující sami sebe ve zjevné choromyslnosti za ty, kteří náleží mezi nedotknutelné vyvolené. Mezi přeživší vyvolené možná, možná mohou patřit ti předem zaopatření a připravení vládci všehomíru. Tedy pokud jejich akademičtí pohůnci, neudělali zmíněné výpočetní a prognostické chyby. S velkým otazníkem mohou přežít ti, kteří se na válku připravili, válku připravují a hodlají válku vyvolat. Masy masmediálních lokajů předurčených k likvidaci, žijící dneškem a nemyslící na zítřek, myslící jen na sebe, nikoli ale na své potomky, jsou pro válečné dobrodružství mocných zatím, prozatím potřební. A ve své sobecké zaslepenosti a zahleděnosti do sebe samých, místo aby v životním zájmu vlastních potomků vehementně burcovali veřejnost proti válce a jejím přípravám, válce a přípravám na válku uctivě posluhují.
Závěrem tohoto zamyšlení si dovolím citovat část z projevu ruského prezidenta Putina k žurnalistům o tom, že jen slepě opakují lži a dezinformují ohledně protiraketového systému ve východní Evropě. :
„Rok co rok víme, co se stane, a oni vědí, že to víme. Jen vám pořád lžou, a vy tomu věříte, a pak to šíříte mezi obyvatele svých zemí. Vy zřejmě necítíte to bezprostřední nebezpečí – a to je to, co mě děsí. Jak můžete nerozumět tomu, že je svět zatahován směrem, ze kterého není úniku? A během toho předstírat, že se nic neděje? Já už nevím, jak vám to vysvětlit.“
A tak si kladu otázku související s velice důležitými a závažnými slovy ruského prezidenta, představitele velmoci, kterou Rusko nesporně je. Otázku související s jeho sdělením, že hrozí na planetě třetí světová a ke všemu jaderná válka. Jak je možné, že hlídací psi demokracie a svobody slova, náležitě, řádně a s důrazem na žádoucí pozornost, kterou si tak závažná slova zasluhují, jak je vůbec možné, že je ignorují? Proto si dovoluji uvést výše uvedené zamyšlení, jako malou část z možných odpovědí na tuto otázku.
