Analýzy Štěpána |Kotrby stojí za to přečíst, není nutné souhlasit, ale zamyslet se

19. 8. 2016     Parlamentní listy (značně kráceno, doporučujeme přečíst)
Ve čtvrtek Tureckem otřásly tři teroristické exploze. Erdogan nazval útoky odvetou za selhání převratu, ze kterého viní Gülena a nepřímo jeho ochránce z USA. V posledních dvou měsících turecká armáda dvakrát zablokovala americkou základnu, přerušila jí dodávky elektrické energie a jejího tureckého velitele generála Bekira Ercana Vana a další důstojníky zatkla za podporu gülenistů. Oslabena popřevratovými čistkami je z pohledu bruselské centrály NATO i bojeschopnost turecké armády. Její kádry školili Američané, velký vliv zde měli kemalisté a posléze gülenisté. 


Po neúspěšném pokusu o puč degradovaní či zavření. Podle vyjádření tureckých činitelů se americká CIA podílela na koordinaci puče. A podle řady politiků Evropy stál zase Erdogan za vydíráním Evropy a vytvářením migrační krize minulého léta. Nic moc vztahy. Odpustit Turkům víza? To je jako skladovat benzín vedle ohniska požáru, který se někdo snaží uhasit, varuje bývalý šéf MI6 Richard Dearlove. Stejně hovoří šéf agentury Frontex, ministři vnitra či šéfové rozvědek Německa a Rakouska. Jen Angele Merkelové se stýská po zopakování prvního německého hospodářského zázraku, který stál na práci tureckých gastarbeiterů. Nyní chce využít syrské migranty z Turecka, aniž si uvědomuje, že Německu dnes chybí to podstatné: prakticky neomezené zdroje Marshallova plánu. A migrantům chybí nejen nutná chuť se naučit cizí jazyk, ale chuť si vydělat poctivou prací v zemi, kde jedí vepřové.

Turci po úspěchu pomoci ruské vojenské rozvědky GRU Erdoganovi před a během převratu začínají chápat Rusko jako budoucí určující sílu v regionu a budou se zoufale snažit s ním normalizovat vztahy. Nejenže do Ruska vyvážejí, ale fungují i jako rekreační oblast pro nemalou část ruské střední třídy. Rusko nyní nabízí i ropné a plynové partnerství. Sunnitské Turecko se po tlaku z Moskvy začíná smiřovat s šíitským Íránem a spolu s Ruskem vytváří regionální vojenskou i ekonomickou alianci. Turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoglu prohlásil, že Turecko může spolupracovat s Ruskem i ve vojenské oblasti a v rozvíjení vlastního obranného průmyslu. „Jak se mi zdá, členské země NATO se v otázkách výměny technologií a společných investic chovají dost vyhýbavě,“ podotkl Çavuşoglu. „Řídíme se hlavní zásadou, která spočívá v naší snaze upevňovat náš vlastní obranný průmysl a systém. Proto jsme ochotni udržovat kontakty a spolupracovat na tomto směru s těmi zeměmi, které s námi chtějí spolupracovat…,“ dodal suše.

Turecký ministr zahraničí také prohlásil, že Turecko a Rusko založí společný vojenský, zpravodajský a diplomatický mechanismus. Setkání mezi prezidenty Erdoganem a Putinem podle něj „vydláždilo cestu pro užší vazby“ obou zemí. Turečtí piloti zapojení do incidentu se sestřelením ruského bitevníku byli zatčeni pro podezření ze zapojení do státního převratu a jsou ve vyšetřovací vazbě. Turecko se chystá na žádost Ruska uzavřít hranici se Sýrií a tím přerušit zásobování islamistických bojovníků proti Asadově vládě. Rusko bude stavět jadernou elektrárnu Akkuyu v provincii Mersin v jižním Turecku (náklady kolem 25 miliard USD). Bude se také obnovovat jednání o plynovodu, kterým bude proudit ruský plyn přes Černé moře a Turecko do jihovýchodní Evropy. Turecko uhradí polovinu jeho ceny, konstatoval Erdogan. K USA servilní Bulharsko je tak nejspíš mimo hru. Turecko je druhým největším spotřebitelem ruského plynu po Německu, nyní dováží kolem 30 miliard metrů krychlových ročně přes dva plynovody. Bude se konat i třístranný summit mezi Ruskem, Ázerbájdžánem a Íránem ohledně Náhorního Karabachu. Ázerbájdžán zahájil vyšetřování trestných činů údajných gülenistů na svém území.

Po setkání Putina s Erdoganem diskutovali ministři zahraničí Ruska a Íránu i otázku vnější podpory úsilí o vyřešení syrského konfliktu. Budou společně usilovat o jeho ukončení. O osudu Asada, na nějž měly obě země doteď jiný názor, nepadlo ani slovo. V pozadí je oficiálně obava ze vzniku Kurdistánu, ne vliv Moskvy.

Ministr zahraničních věcí Íránu Mohammad Džavád Zaríf nicméně sdělil, že Írán poskytne Rusku svoji infrastrukturu pro boj proti terorismu. Rusko vzápětí přestěhovalo na novou ruskou leteckou základnu, která byla dokončena v Noji, 50 km od íránského města Hamedan, rakety protivzdušné obrany S-400 a S-300 k ochraně strategických bombardérů Tu-22, které odsud nově startují k náletům na pozice islamistů v Sýrii. „Použití ruských základen v Íránu pro bombardování teroristických pozic v Sýrii komplikuje snahy USA v regionu,“ konstatovala státní tajemnice US Air Force Deborah Lee Jamesová. Jako by se všichni ostatní starali o snahy USA.

Gazprom, Rosněfť a Lukoil projevily zájem o projekty v Íránu. Íránský ministr zahraničí sdělil, že Teherán je připraven spolupracovat s Ankarou na přepravě plynu do EU… Turecký potok tedy bude.

Prezident Srbska Tomislav Nikolić na setkání s americkým viceprezidentem Joem Bidenem řekl natvrdo, že Bělehrad nepodpoří sankce proti Rusku a nikdy neuzná ani nezávislost Kosova. To je facka. Náčelníci štábů ozbrojených sil Ruska a Srbska mezitím diskutovali o budoucí vojenské spolupráci.